Hlavní obsah

Vysílá Orbán. Maďarský premiér neváhal a zatočil s médii hned po volbách

Foto: Repro: M1 Híradó

Viktor Orbán: Soros vyhrožuje, stojí v titulku televize M1.

Reklama

29. 11. 2020 7:30

Je ČT v ohrožení? Napovědět může zkušenost z okolních zemí. Seznam Zprávy připravily dvoudílný seriál popisující mechanismus ovládnutí veřejnoprávních médií v Polsku a Maďarsku. Druhý díl se týká maďarské skupiny MTVA.

Článek

V prvním díle jsme se věnovali situaci veřejnoprávních médií v Polsku. Ani Maďarsko v jejich transformaci na provládní média nezůstává pozadu, ba naopak: právě Maďarsko se dá brát jako inspirace pro polský vývoj.

„Objektivita neexistuje, mediální štvanice jsou součástí politického boje a extrémním prodloužením ruky vlády a vůbec nepouští do debaty druhou stranu. Někteří představitelé opozičních stran dostávají čas ve vysílání pouze tehdy, když mají zákonem garantovaných pět minut před volbami,“ popisuje Seznam Zprávám stav věci polsko-maďarský politolog Dominik Héjj a pokračuje: „Není pochyb o tom, že vládnoucí strana úplně ovládla veřejnoprávní média. Jsou teď součástí vládní komunikace. Kromě rozhlasu a televize tam spadá i Maďarská tisková agentura.“

Začátek? Ústavní většina pro Orbánův Fidesz

Maďarská veřejnoprávní média prošla velkou změnou v roce 2010 po volební výhře strany Fidesz Viktora Orbána. Jeho volební koalice se stranou KDNP mu zajistila v parlamentu ústavní většinu a otevřela cestu ke změnám celého maďarského politického systému. Už v létě došlo ke změnám struktury veřejnoprávních médií, které vyvrcholily obsáhlým a kontroverzním mediálním zákonem přijatým v prosinci 2010. Ten změny stvrdil.

Foto: Profimedia.cz

Viktor Orbán při oslavě vítězství jeho strany Fidesz ve volbách v roce 2010.

V Maďarsku tak došlo k centralizaci kontroly všech médií do jednoho velkého a mocného úřadu rozhodujícího o jejich registraci, povolení vysílání a také vysokých pokutách a postizích, pakliže média nedodrží své obsáhlé zákonné povinnosti formulované Orbánovou vládou.

Nový mediální zákon reguloval také obsah vysílání. Například rozhlas musí věnovat nejméně 35 procent vysílacího času maďarské hudbě, která není starší než pět let. Televizní stanice s „významným podílem na trhu“ pak musí v ranních hodinách vysílat zpravodajský program dlouhý minimálně 15 minut a ve večerních minimálně 20 minut. Podobných povinností je v zákoně vícero, včetně kvóty na vysílání filmové produkce z Maďarska či Evropské unie. V mnoha dalších ustanoveních se pak posílila výrazná role státu při kontrole médií.

Miliardy přímo od státu

Roli státu umocňuje i financování veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky se v Maďarsku neplatí, a „veřejnoprávní média“ jsou tak de facto státní, jelikož dostávají peníze přímo ze státního rozpočtu. Podle nezávislého serveru Telex je pro letošek rozpočet MTVA plánovaný na 103 miliardy forintů (v přepočtu téměř 7,5 miliardy korun) a příští rok by se v souladu s každoročním trendem zvyšování mohl dostat až na 117 miliard forintů (téměř 8,5 miliardy korun) ze státního.

Foto: Profimedia.cz

Sídlo vedení MTVA v Budapešti.

Systém koncesionářských poplatků skočil v Maďarsku už v roce 2002, kdy posílala peníze už jen zhruba polovina z 3,6 milionu maďarských domácností. „Maďarská veřejnoprávní média po roce 1990 nikdy nedokázala svým obsahem přesvědčit veřejnost, že si zaslouží peníze daňových poplatníků. Systém veřejnoprávních médií byl dlouhodobě těžce zpolitizovaný. Veřejnoprávní média dlouhodobě stranila tomu, kdo byl zrovna u vlády. Změna jejich fungování přitom podle ústavy vyžadovala dvoutřetinovou většinu, které se v této otázce do roku 2010 dosáhlo jen jednou.

„Je pravdou, že pamatuji časové úseky, kdy v maďarském rozhlase a maďarské televizi fungovaly malé editorské týmy, takové ostrůvky, kde nezávislí novináři dokázali vytvářet kvalitní obsah mimo politický vliv,“ řekl už před časem Seznam Zprávám jeden z nejznámějších maďarských novinářů Attila Mong.

„Hádka o mediální zákon byla jedním z důvodů rozpadu pravicové koalice v roce 1994, respektive jejich volební porážky. Boj o média, o kompetence, odvolávání a jmenování trval léta,“ popisuje politolog Héjj z univerzity UKSW a Středoevropského institutu v Lublinu.

Potřebnou dvoutřetinovou většinu získal v roce 2010 Viktor Orbán a dal se do práce. V srpnu došlo ke sloučení regulátora vysílání i telekomunikace do jednoho Národního mediálního a komunikačního úřadu (Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság, NMHH). Při té příležitosti vláda personálně přeobsadila všechny kontrolní a regulační mediální orgány.

Foto: IES Lublin

Polsko-maďarský politolog Dominik Héjj.

Nový mocný „superregulátor“

Pod NMHH začal spadat nový „superregulátor“ v podobě předsedy Mediální rady, který má pravomoc provádět výběrová řízení, vydávat licence, sledovat a monitorovat média a vydávat sankce. Pozice šéfa NMHH automaticky znamená i předsednictví stejného člověka v Mediální radě. Funkci předsedy NHMM přitom původně obsazoval sám premiér, a to dokonce na devítileté funkční období.

„V první verzi jmenoval tu postavu přímo premiér, ale po kritice Benátské komise (poradního orgánu Rady Evropy, pozn. red.) se změnil způsob předsedy Rady národních médií a jmenuje ho prezident na návrh premiéra,“ vysvětluje odborník na Maďarsko Héjj. První předsedkyní se stala zakládající členka Fideszu Annamária Szalai, kterou po její smrti vystřídala Monika Karasová. Dva ze čtyř dalších členů NMHH navrhuje vládnoucí koalice a dva další opozice. Parlament je ale musí schválit dvoutřetinovou většinou, což dává výhodu současné vládě.

Orbánova většina také od ledna 2011 sloučila veřejnoprávní média do Fondu pro podporu mediálních služeb a správu aktiv (MTVA, Médiaszolgáltatás-támogató és Vagyonkezelő Alap), kterému podléhají všechny programy veřejnoprávní televize a rozhlasu, stanice Dunaj TV určená pro Maďary žijící v zahraničí a také Maďarská tisková agentura. MTVA rovněž začala zdarma dodávat své zpravodajství dalším provládním médiím, která navíc dostávají podporu od vlády prostřednictvím státní inzerce.

Personální zemětřesení

Po sloučení následovala v MTVA velká vlna propouštění. Vyhazov dostali kompletní štáby nejúspěšnějších publicistických a zpravodajských pořadů, oceňovaní profesionálové a dlouholetí pracovníci veřejnoprávních institucí, stejně jako mladé vycházející hvězdy maďarské žurnalistiky. Vedení MTVA odůvodnilo propouštění finančními problémy a snahou o zvýšení kvality a rentability. Liberální novináři a také opozice naproti tomu mluvili o politicky motivovaných čistkách.

Podle Héjje byla pozitivním efektem strukturálních změn profesionalizace veřejnoprávních médií. „Od doby, kdy je ovládá Fidesz, se velmi zprofesionalizovala. Obsah je hloupý, až to bolí, ale vizuální stránka na diváka udělá dojem. A také hodinový večerní servis v čínštině, němčině, ruštině a angličtině. Ale jinak je vysílání zpolitizované do nevídané míry,“ říká politolog.

Za příklad dává Héjj přístup k opozici: „Pokud se ve vysílání objeví opozice, je to jen ze zákonné povinnosti, ale jinak zváni nejsou a veřejnoprávní média opomíjejí témata s ní spojená. Když byly předloni v prosinci velké protesty v souvislosti se změnami zákoníku práce, vůbec se o nich nemluvilo. A tohle všechno okopírovali od Maďarů Poláci.“

Nedávná reportáž kanálu M1 věnující se reakci finančníka George Sorose na oznámení polsko-maďarského veta unijního rozpočtu:

Sám za sebe pak mluví nedávný přehled budapešťské redakce Svobodné Evropy, která vyjmenovala několik manipulací kanálu M1 založených na interních pokynech a pravidlech. Mezi nimi je kromě o den opožděného oznámení výsledků amerických prezidentských voleb i zákaz a vystřižení aktivistky Grety Thunbergové z reportáží o klimatu nebo prezentace nárůstu počtu nemocných covidem-19 jako nedůležité záležitosti.

„Mafiánský systém“ ve vládní televizi

Svobodná Evropa má k dispozici i nahrávku z redakční schůzky z doby před loňskými volbami do Evropského parlamentu, ve které se jasně mluví o linii podpory vládnoucí strany. Vysoce postavený redaktor v MTVA Balázs Bende na záznamu říká svým podřízeným: „Jsem si jistý, že nikoho nepřekvapí, když uslyší, že to není kandidátní listina opozice, která se těší podpoře této instituce.“

„Senki sem tudja, kiben bízhat, ezért inkább hallgat” - mondta volt közmédiás forrásunk, amikor a Szabad Európa MTVA-ról szóló cikkeinek belső visszhangjáról kérdeztük.

Posted by Szabad Európa on Wednesday, November 18, 2020

Své podřízené Bende upozornil, že je nutné vytvářet zpravodajství ve vhodném duchu a zaměření „a hlavně o migrantech a Bruselu“. Stranění Fideszu už ostatně odhalila i analýza někdejšího nezávislého serveru Index na konci roku 2010.

Novináři z MTVA popsali Svobodné Evropě i mafiánskou atmosféru, k níž patří také zastrašování, která v mediální skupině panuje. „Je to hnusné, když lidé zvedají telefon od nadřízeného a třesou se jim při tom ruce,“ říká jeden z nich. Politici Fideszu to v souvislosti s texty Svobodné Evropy odmítají a tvrdí že veřejnoprávní média zaujatá nejsou, případně ne víc, než byla před rokem 2010.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené