Článek
Studií milion let staré lidské lebky nalezené v Číně vědci zjistili, že počátky současných lidí mohou sahat mnohem hlouběji do minulosti, než se dosud předpokládalo, informuje BBC. S tím je spojena možnost toho, že se homo sapiens jako druh poprvé objevil mimo Afriku.
Podle vědců to také znamená, že člověk moudrý – homo sapiens – koexistoval i s jinými druhy, včetně neandertálců, mnohem déle, než se dosud věřilo. Pokud je analýza správná, přepíše klíčovou ranou kapitolu lidské historie. Jiní odborníci však tvrdí, že závěry nové studie jsou sice věrohodné, ale zdaleka ne jisté.
Nový objev, který byl publikován v předním vědeckém časopise Science, šokoval výzkumný tým vědců z čínské univerzity a britského Přírodovědného muzea. „Od samého začátku, když jsme se dostali k výsledku, jsme si mysleli, že je to neuvěřitelné. Jak je možné, že sahá tak hluboko do minulosti?“ řekl prof. Xijun Ni z Fudanské univerzity, který se podílel na vedení výzkumu. Tým výzkumníků je i výsledkem ujišťujícího testování nadšený. „Ale testovali jsme to znovu a znovu, abychom vyzkoušeli všechny modely a použili všechny metody, a nyní jsme si výsledkem jistí a jsme z něj opravdu velmi nadšení.“
Když vědci lebku pojmenovanou Yunxian 2 našli, předpokládali, že patří našemu dávnému předkovi homo erectus. Tento předpoklad učinili na základě toho, že lebka pocházela z doby před zhruba milionem let. To je doba dlouho předtím, než se podle dosavadních představ objevil náš druh. Homo erectus se pak vyvinul a před 600 000 lety se rozdělil na neandertálce (homo sapiens neanderthalensis) a náš druh (homo sapiens sapiens).
Novou analýzu Yunxian 2 posoudili i odborníci nezávislí na výzkumném týmu. Ukazuje, že se nejedná ani o homo erectus. Zřejmě se jedná o ranou verzi homo longi, sesterského druhu na podobné úrovni vývoje jako neandertálci a homo sapiens sapiens.
Genetické důkazy naznačují, že pokud Yunxian 2 žil před milionem let, existovali tehdy i raní neandertálci a předci člověka. Tato překvapivá analýza podle profesora Chrise Stringera z Přírodovědného muzea dramaticky posunula zpět časovou osu vývoje lidí nejméně o půl milionu let. Podle něj se tak zvyšuje možnost, že náš společný předek – a potenciálně první homo sapiens – žil spíše v západní Asii než v Africe. Profesor Stringer se na výzkumu podílel. Podle něj také někde na naší planetě pravděpodobně existují miliony let staré fosilie homo sapiens – jen jsme je zatím nenašli.
Metody výzkumu nejsou jisté
Vědci identifikují pravěké lidi na základě studia tvarů lebek a DNA, ale obě metody jsou velmi nejisté. Výzkumníci varují, že je obtížné určit data s přesností na 100 000 let. Ačkoli nálezy z Yunxian 2 jsou věrohodné, předtím než bude možné učinit definitivní závěry o původu člověka, je zapotřebí více fosilních a genetických důkazů.
„Je třeba být obzvláště opatrný při odhadování časového rámce, jelikož to je velmi obtížné bez ohledu na to, jaké důkazy máte k dispozici – ať už se jedná o genetické, nebo fosilní důkazy,“ upozornil Aylwyn Scally, evoluční genetik z Cambridge University. „I s největším množstvím genetických dat je velmi obtížné určit dobu, kdy tyto populace mohly koexistovat, s přesností na 100 000 let, nebo dokonce více,“ dodal.
Ačkoli jsou podle něj závěry profesorů Ni a Stringera věrohodné, nejsou tedy zdaleka jisté a k jejich potvrzení je zapotřebí více důkazů. „Tento obraz je pro nás stále poměrně nejasný, takže pokud budou závěry tohoto výzkumu podpořeny dalšími analýzami, ideálně z genetických dat, pak si myslím, že bychom k nim mohli začít přistupovat s větší jistotou,“ řekl BBC.
Tato dřívější časová osa v podstatě naznačuje, že tři druhy (homo longi, homo erectus a homo sapiens) žily společně asi 800 000 let, což je mnohem déle, než se předpokládalo. Během této doby se tak mohly mísit a vzájemně ovlivňovat.
