Článek
Svět stojí na prahu nové nebezpečné éry, kdy mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Ve zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025 to uvádí mezinárodní organizace Amnesty International. Ta zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.
Zpráva je kritická nejen ke světovým velmocem, jako jsou Spojené státy, Rusko či Čína, ale také vůči Česku, kterému vytýká například nedostatečnou ochranu práv uprchlíků, stejnopohlavních párů, segregaci romských dětí nebo politické útoky na nevládní organizace.
„Čelíme nejnáročnějšímu okamžiku naší doby,“ řekla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová. Podle ní se predátorské vlády rozhodly prosadit svou dominanci nezákonnými válkami a ekonomickým vydíráním. „Amnesty International roky kritizuje postupný rozpad lidských práv v každé části světa, varuje před následky nehorázného porušování pravidel vládami a korporátními aktéry,“ poznamenala.
Zpráva, která hodnotí stav lidských práv ve 144 zemích, poukazuje na zrychlující se destrukci mezinárodního práva a na útoky proti mezinárodnímu soudnímu systému.
Izrael podle Amnesty International i přes dohodu o příměří z loňského října nadále pokračuje v genocidě Palestinců v Pásmu Gazy, uplatňuje apartheid vůči Palestincům, zrychluje výstavbu nelegálních osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a podniká kroky k anexi.
Spojené státy podnikají útoky na lodě v Karibském moři a v Tichém oceánu, čímž podle Amnesty spáchaly přes 150 mimosoudních poprav. Amnesty rovněž poukázala na americkou agresi vůči Venezuele v lednu 2026, odkud Američané unesli autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Rusko pak zintenzivnilo vzdušné útoky na kritickou civilní infrastrukturu na Ukrajině.
Amnesty kritizuje rovněž Spojené arabské emiráty za podporu jedné ze stran v konfliktu v Súdánu, barmskou armádu za útoky na civilisty či afghánské islamistické hnutí Tálibán za nepřátelskou politiku vůči ženám, kterým brání ve vzdělávání, pracovním uplatnění či ve svobodném pohybu. Organizace se ohradila také proti íránskému režimu, který v lednu zmasakroval protivládní demonstranty. Násilné potírání protestů Amnesty vyčetla také Číně, Spojeným státům, Egyptu, Indii, Keni, Venezuele či Afghánistánu.
Většina zemí se podle zprávy nedokázala či nechtěla ohradit vůči predátorským činům USA, Ruska, Izraele nebo Číny. Evropská unie a většina evropských států omlouvaly americké útoky na mezinárodní právo a multilaterální mechanismy a nepodařilo se jim podniknout smysluplné kroky k zastavení genocidy páchané Izraelem, uvedla Amnesty.
Zpráva se věnuje i tomu, že Spojené státy uvalily sankce na soudce a prokurátory Mezinárodního trestního soudu, který na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal zatykač kvůli obvinění ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Amnesty poukázala na to, že ostatní země včetně evropských nedokázaly těmto sankcím předejít a že Maďarsko s Itálií odmítly vyhovět zatykačům vydaným Mezinárodním trestním soudem, zatímco vlády Francie, Německa a Polska naznačily, že ani ony by tak neučinily.
K Česku zpráva uvedla, že zde pokračovaly xenofobní výpady vůči ukrajinským uprchlíkům, segregace romských dětí ve školách či dodávky vojenského materiálu do Izraele. Zpráva naopak vyzdvihuje změnu definice znásilnění, legislativu na ochranu obětí, zákaz fyzických trestů u dětí či prodloužení lhůty pro odškodnění protiprávně sterilizovaných.
