„Nebezpečí pro celý svět.“ V části Sýrie roste nový minichalífát

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V táboře al-Húl se mísí rodiny džihádistů s těmi, kteří uprchli před spojeneckou ofenzivou z míst, která dříve ovládalo teroristické hnutí Islámský stát (IS). V naprosto nevyhovujících podmínkách tu žije na 54 tisíc lidí (některé zdroje uvádějí až 56 tisíc), populace se navíc stále rozrůstá. O bezpečnostní situaci v táboře svědčí poslední oznámení OSN, podle něhož zde bylo za poslední rok a půl zavražděno přes sto lidí.

I proto se kurdská policie (právě Kurdové tábor spravují) rozhodla na konci srpna provést bezpečnostní operaci cílenou proti zdejším extremistům. V polovině září ohlásila dopadení 266 džihádistů, mezi nimiž figuruje i 36 žen. Při akci, která začala 24. srpna, Kurdové také zničili na 25 tunelů a odhalili značné množství nelegálně držených zbraní. Policie také uvedla, že osvobodila dvě jezídské ženy, které drželi sympatizanti IS uvnitř tábora, a čtyři další ženy nalezli v řetězech.

„Al-Húl je jedním z nejnebezpečnějších táborů nejen pro sever a východ Sýrie, ale i pro celý svět. V táboře jsou rodiny IS 56 různých národností, dochází k vraždám a sebevraždám. Islámský stát indoktrinuje děti v táboře. Roste tak nová generace džihádistů. Není to nebezpečí jen pro nás, ale pro celé lidstvo. Abychom tomu zabránili, zahájili jsme druhou fázi operace,“ okomentovala bezpečnostní operaci Ruksen Mihemedová, mluvčí kurdských jednotek YPJ.

Během operace kurdské jednotky identifikovaly i místa sloužící jako šariatské soudy, školy, věznice nebo mučírny. „Nezapomínejme, že to není jen naše povinnost, ale také povinnost všech mocností, které říkají, že bojují proti Islámskému státu. Potřebujeme podporu. Rodiny IS se musí vrátit do svých zemí původu. Dokud nebudou tyto rodiny repatriovány, musí být nalezeno řešení, které jim zabrání v organizování se. Nebezpečí roste den ode dne a je třeba mu předcházet,“ varovala Mihemedová.

Člen vedení Syrských demokratických sil (SDF) Newrúz Ahmad označil tábor za „minichalífát“. V táboře se podle něj stále uplatňuje právo Islámského státu a teroristé se snaží přilákat další rekruty. Právě SDF, které tvoří arabské i kurdské jednotky, byly ve válce proti džihádistům hlavním spojencem Západu.

Ke kurdské výzvě k repatriaci rodin džihádistů se přidal i šéf amerických sil na Blízkém východě, generál Michael Kurilla. „V táboře je nyní asi 54 tisíc lidí, z čehož 27 tisíc tvoří Iráčané, zhruba 18 tisíc Syřané a 8500 cizinců,“ upřesnil generál. Polovině této populace je přitom podle OSN méně než 18 let.

„Padesát procent obyvatel tábora jsou dědicové IS, kteří se hlásí k odporné ideologii této skupiny. Zbytek jsou lidé, kteří nemají kam jinam jít a chtějí se vrátit domů,“ popsal generál Kurilla na tiskové konferenci na americké ambasádě v Ammánu. Jeho slova potvrzuje i nedávná reportáž deníku Le Monde. Reportérka v ní popisuje táborový protest, při němž se shromáždily desítky žen v černých abájích a skandovaly slogan: „Islámský stát zůstane!“

Evropské státy vyzval americký generál k repatriaci svých občanů s tím, že současný problém nemá vojenské řešení. Repatriace Iráčanů, jejichž země leží od tábora pouhých deset kilometrů, už podle něj kontinuálně probíhá.

To potvrzují i poslední zprávy z Iráku. Tamní vláda oznámila, že tento týden se má z tábora přesunout 150 rodin, pro které budou připravena místa v táboře al-Džadáa v provincii Ninive. Právě do něj už irácké úřady poslaly z al-Húlu šest stovek lidí, další tedy budou následovat.

V novém táboře na ně čekají různé psychologické a vzdělávací kurzy, které financuje OSN. Děti by se v nich měly zapojit do klasického vzdělávacího procesu, ženy se pak mohou účastnit různých workshopů, informoval server New Arab.

Vracet ženy a děti do Evropy je ale obtížnější, vlády se tomu brání. Například Francie v polovině září prohrála u Evropského soudu pro lidská práva spor s rodiči dvou žen, které odešly do Sýrie se svými partnery, aby se připojily k Islámskému státu. Ženy v Sýrii porodily a jejich rodiče nyní tvrdí, že je Francie odmítáním repatriovat vystavuje nelidskému a ponižujícímu zacházení v Kurdech vedených táborech. Štrasburský soud jim dal za pravdu a Francie musí jejich případy opět posoudit.

V červenci nicméně i Francouzi přijali celkem 16 žen a 35 dětí, v některých případech sirotky. Vláda tak porušila svoji dlouhodobou politiku, že bude děti repatriovat pouze případ od případu a jen samotné, matky zůstávaly v Sýrii. Francie je totiž považuje za nepřátelské bojovníky.

Lidskoprávní organizace uvádějí, že v syrských táborech zůstává ještě 75 francouzských žen a asi 160 dětí.