Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zajetí venezuelského vůdce Nicoláse Madura, o němž rozhodl prezident Donald Trump, rozpoutalo na čínských sociálních sítích rozsáhlou diskuzi. Mnoho uživatelů v této operaci vidí šablonu, jak by Peking mohl v budoucnu řešit napětí s Tchaj-wanem. Napsala to agentura Bloomberg.
Trumpova operace proti venezuelskému autoritářskému vůdci se v sobotu pozdě večer dostala na vrchol diskuzí na čínské síti Weibo, kde téma na této platformě podobné síti X nasbíralo přibližně 440 milionů zobrazení. Mnozí komentátoři rychle začali porovnávat osud jihoamerické země s osudem ostrova, který si Peking nárokuje.
„Navrhuji použít stejnou metodu k budoucímu znovuzískání Tchaj-wanu,“ uvedl jeden z uživatelů v odpovědi na příspěvek. „Když USA neberou mezinárodní právo vážně, proč bychom se o něj měli starat my?“ napsal další.
„Blesková razie amerických imperialistů ve Venezuele s cílem zajmout Madura a jeho ženu poskytuje dokonalý plán pro naši armádu, jak provést překvapivý útok na ‚Žabí ostrov‘ a zmocnit se Laj Čching-teho,“ napsal jeden z uživatelů s použitím hanlivého označení pro Tchaj-wan. Laj Čching-te je demokraticky zvolený tchajwanský prezident.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo USA, aby Madura a jeho ženu propustily a zajistily jejich bezpečnost. Razie ve Venezuele podle prohlášení ministerstva porušuje mezinárodní právo, základní normy mezinárodních vztahů i zásady Charty OSN. Již dříve ministerstvo uvedlo, že je „hluboce šokováno“ tímto „nehorázným použitím síly proti suverénnímu státu“.
Ministerstvo zahraničí Tchaj-wanu v prohlášení uvedlo, že situaci ve Venezuele „bedlivě sleduje“ a dodalo, že bude spolupracovat s USA a dalšími demokratickými národy, aby „společně přispěly k regionální a globální bezpečnosti, stabilitě a prosperitě“.
Čínský prezident Si Ťin-pching stupňuje vojenský tlak v okolí Tchaj-wanu, naposledy provedením cvičení s ostrou střelbou kolem ostrova. Toto cvičení Trump následně zlehčoval. Peking se však zatím zdržel přímého násilí a dává přednost nátlakovým taktikám spojeným s diplomatickým úsilím o izolaci Tchaj-peje na světové scéně.
Příval nacionalistických nálad v Číně neznamená, že čínský prezident změní strategii vůči Tchaj-wanu, jednomu z největších ohnisek napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Trumpův úder by však mohl Pekingu poskytnout prostor pro vystupňování vojenské agrese na vlastním dvorku.
„Neočekávám, že události ve Venezuele dramaticky změní kalkul Pekingu ohledně Tchaj-wanu,“ napsal na síti X bývalý americký diplomat a vedoucí pracovník Brookings Institution Ryan Hass. „Peking se nezříká některých akcí vůči Tchaj-wanu z úcty k mezinárodnímu právu a normám.“
„V soukromí očekávám, že Peking zdůrazní Washingtonu, že očekává stejnou volnost pro velmocenské výjimky z mezinárodního práva, jakou si pro sebe berou USA,“ dodal Hass s odkazem na operace Číny v Jihočínském moři, kde vede územní spory se spojenci USA a dalšími regionálními sousedy.
USA jsou hlavním dodavatelem zbraní pro Tchaj-wan a byly po desetiletí silou, která krotila čínskou agresi. Nad jakoukoli invazí visela hrozba sankcí a americké vojenské akce. Vůdce Komunistické strany Číny musí také zvažovat domácí nálady, vojenskou připravenost a ekonomické dopady.
Trumpovy kroky nyní dávají Si Ťin-pchingovi další příležitost vykreslit Čínu jako strážce mezinárodního řádu založeného na pravidlech, který USA pomáhaly vytvořit, ale od něhož se stále více odklánějí. Úder USA vrátil svět „do koloniální éry barbarského drancování“, napsala v nedělním komentáři oficiální tisková agentura Sin-chua.
„Následné prohlášení prezidenta Spojených států zcela strhlo pokryteckou masku takzvaného ‚boje proti drogovému terorismu‘ a odhalilo pravou tvář surovinového imperialismu.“
Akce pár hodin po přijetí Číňanů
Trumpova operace na svržení autoritářského vůdce Madura následuje po měsíce trvající kampani leteckých úderů na lodě údajně převážející nelegální drogy.
Hodiny před jeho zajetím se v Caracasu s Madurem setkala čínská delegace na vysoké úrovni. Maduro na svém instagramu sdílel snímky, jak si se skupinou třese rukou. Není jasné, zda diplomaté, včetně zvláštního zástupce čínské vlády pro latinskoamerické záležitosti Čchiou Siao-čchiho, byli v době útoku ještě v zemi.
„Čína má dobrou pozici k tomu, aby navázala styky s těmi, kdo v současnosti drží ve Venezuele otěže moci,“ uvedla pro Bloomberg vedoucí poradkyně programu pro Asii a Latinskou Ameriku v organizaci Inter-American Dialogue Margaret Myersová.
„Peking důsledně usiluje o angažovanost se všemi životaschopnými politickými aktéry bez ohledu na ideologii a vzhledem ke svým značným investicím a strategickému významu Venezuely si pravděpodobně dlouhodobě udrží takovou přítomnost, jakou bude moci,“ dodala.
Čína v posledních letech upevnila vztahy s Venezuelou a odebírá od ní velké množství ropy. Venezuela má největší známé zásoby na světě, ale podléhá mezinárodním sankcím. Čína je největším zákazníkem země pro vývoz ropy, který představuje asi 95 procent venezuelských příjmů.
Trumpova administrativa v posledních dnech zintenzivnila nátlakovou kampaň proti tomuto obchodu a uvalila sankce na společnosti se sídlem v Hongkongu a pevninské Číně spolu se souvisejícími ropnými tankery, které obvinila z obcházení restrikcí.
Trumpův krok Peking vnímá stejně jako ruskou invazi
Podle vedoucího pracovníka Asia Society Policy Institute Lylea Morrise by čínský prezident mohl Trumpovy kroky vnímat jako srovnatelné se zásahy velmocí v sousedních zemích ve jménu národní bezpečnosti. Poznamenal, že takto Peking vnímal ruskou invazi na Ukrajinu. „Potenciální čínská invaze na Tchaj-wan by mohla spadnout do stejné kategorie,“ varoval.
„Nemyslím si, že je nadsázkou spekulovat, že to otevírá okno pro Si Ťin-pchingha, aby uvažoval o vojenské akci vůči Tchaj-wanu, zvláště pokud bude globální reakce na akci USA vlažná,“ řekl Morris.
Jiní však byli skeptičtí, zda má Peking pro takovou operaci vojenské know-how. Americký úder, na němž se podílelo více než 150 letounů, byl totiž vyvrcholením měsíců zpravodajské činnosti, uvedl na sobotním brífinku předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Doplnil, že se krátce po druhé hodině ranní k Madurovu sídlu v Caracasu přiblížila formace vrtulníků, načež se dostala pod palbu. Maduro se následně i se svou ženou „vzdal“, konstatoval Caine.
Podle Drewa Thompsona, experta ze singapurské školy mezinárodních studií S. Rajaratnama (RSIS), měly nasazené americké jednotky s největší pravděpodobností bohaté zkušenosti s operacemi v nepřátelském prostředí.
„Nemyslím si, že by čínská armáda podobnými zkušenostmi disponovala,“ podotkl. „Peking má k neutralizaci tchajwanského lídra jiné možnosti,“ dodal a vyjádřil přesvědčení, že v případě atentátů by měla Čína vyšší šance na úspěch.
