Článek
Ruský soud uložil v nepřítomnosti 8,5roční trest ruské novinářce Marině Ovsjannikovové. Bývalou zaměstnankyni ruské státní televize soud odsoudil za „šíření falešných zpráv“ o ruské armádě během jejího protiválečného protestu před Kremlem v červenci 2022. Informoval o tom web Moscow Times.
Novinářka dostala ještě dodatečný trest zákazu provozování webových stránek a profilů na sociálních sítích na čtyři roky.
Ovsjannikovová se stala známou v Rusku i ve světě díky jejímu protiválečnému protestu v březnu 2022 necelý měsíc po začátku ruské agrese. Během přímého přenosu ruské státní televize se objevila před kamerami a držela plakát s protiválečným heslem.
Od srpna 2022 jí ruské úřady za „šíření falešných zpráv“ o ruské armádě držely v domácím vězení. Důvodem byl její výše zmíněný protest před sídlem ruského prezidenta. V ruce přitom držela ceduli s hesly „Kolik ještě dětí musí zemřít, než se zastavíte“ a „Putin je vrah. Jeho vojáci jsou fašisté“.
Středeční rozhodnutí soudu není první trest, který novinářka za svůj nesouhlas s válkou dostala. Za „zdiskreditování“ armády obdržela už tři pokuty.
Novinářka už přes rok žije v zahraničí. Ruská státní televize informovala, že nyní žije ve Francii. Ruské úřady ji zařadily na seznam hledaných osob.
Rozhodnutí soudu Ovsjannikovová označila za „absurdní a politicky motivované“. Ve svém prohlášení zdůraznila, že si za svými činy stojí.
Během procesu stanulo na straně státní prokuratury několik členů její rodiny, včetně bývalého manžela a syna.
Prokuratura žádala pro novinářku 9,5 roku vězení za „rozdmýchávání napětí ve společnosti“. V Rusku za „šíření falešných zpráv“ o ruské armádě hrozí maximálně 10 let odnětí svobody.
V nemilosti všech
I přesto, že je za své názory ruskými úřady perzekuovaná, nemá důvěru u většiny ukrajinských novinářů a ruských disidentů. Vyčítají jí její dřívější účinkování v ruské státní televizi, uvedla BBC.
Animozitu ze strany ukrajinských médií pocítila například minulé léto, když odcestovala na Ukrajinu, aby zde reportovala o válce pro německý deník Die Welt. Mnoho ukrajinských novinářů se dožadovalo toho, aby zemi neprodleně opustila, a po vedení německého deníku požadovali, aby novinářku vyhodilo.
