Hlavní obsah

Trump chce usilovat o trest smrti za vraždy spáchané ve Washingtonu

Foto: Bílý dům/Flickr

Donald Trump.

Americká metropole zrušila trest smrti v roce 1981. Ve Washingtonu ale mohou státní zástupci požadovat trest smrti za určité trestné činy, které spadají pod federální zákony.

Článek

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude usilovat o trest smrti za vraždy spáchané v hlavním městě Washingtonu. Informovaly o tom dnes agentury AFP a Reuters. Šéf Bílého domu tento měsíc povolal Národní gardu do demokraty spravované americké metropole s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě.

„Pokud někdo někoho v hlavním městě Washingtonu zabije, budeme usilovat o trest smrti,“ řekl Trump na zasedání kabinetu v Bílém domě. „Je to velmi silné preventivní (opatření) a všichni, kdo o něm slyšeli, s tím souhlasí,“ dodal.

Metropole zrušila trest smrti v roce 1981, poznamenala agentura AFP. Ve Washingtonu mohou státní zástupci požadovat trest smrti za určité trestné činy, které spadají pod federální zákony, což zahrnuje i některé - byť ne všechny - vraždy, napsal list The Washington Post. S uvalením trestu smrti tam však podle něj musí souhlasit porota, přičemž v převážně demokratickém městě je rozšířený odpor k trestům smrti. Většina vražd tam je stíhána na základě místních zákonů.

Hlavní město USA má unikátní právní status, jelikož není americkým státem a funguje ve vztahu s federální vládou, což omezuje jeho autonomii a poskytuje Kongresu mimořádnou kontrolu nad místními záležitostmi, napsala AFP. Trump podle agentury využil této mezery v zákoně k vyslání Národní gardy do Washingtonu, aby bojovala proti tomu, co označil za nekontrolovatelnou kriminalitu a bezdomovectví.

Obyvatelé města zároveň mohou volit starostu a členy městské rady. Městští činitelé Trumpovo tvrzení ohledně bující kriminality odmítli a poukázali na federální a městské statistiky, které ukazují, že od prudkého nárůstu v roce 2023 kriminalita výrazně poklesla, napsal Reuters.

Nasazení vojáků k vymáhání práva ve Washingtonu podporuje 38 procent Američanů, proti je 46 procent, vyplynulo mezitím z průzkumu Reuters a společnosti Ipsos. Zbytek dotazovaných si nebyl jistý, nebo se nevyjádřil. Nejsilněji toto rozhodnutí podporují republikáni, těch se kladně vyjádřilo 76 procent z dotázaných, z demokratů ho podpořilo osm procent účastníků sondáže. Mezi lidmi, kteří se nehlásí k žádné z těchto stran, bylo 28 procent pro nasazení Národní gardy a 51 proti, dodal Reuters.

Agentura zároveň napsala, že Trumpova popularita od jeho lednového návratu do Bílého domu poklesla, přičemž 40 procent účastníků průzkumu uvedlo, že schvalují jeho výkon v roli prezidenta. Na začátku jeho druhého mandátu ho podporovalo 47 procent dotázaných. Nejsilnější podporu má mezi svými republikány. Průzkumu se zúčastnilo 1022 dospělých Američanů z celé země.

Doporučované