Článek
Evropští politici dávají po středečním projevu Donalda Trumpa v Davosu najevo jistou úlevu. Americký prezident oznámil, že ve sporu o Grónsko nepoužije sílu a že nezavede cla proti deseti zemím, které podle jeho názoru blokují americkou snahu získat největší ostrov světa.
Zároveň Trump později řekl, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dospěl k ohledně Grónska k dohodě. „Jednání mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy budou směřovat k tomu, aby se Rusko a Čína nikdy neuchytily v Grónsku. Ekonomicky ani vojensky,“ uvedl americký prezident.
Dění v Davosu dále sledujeme v online reportáži:
Jak by mohla vypadat dohoda, přijatelná pro Washington, Kodaň i pro 57 tisíc obyvatel Grónska?
Inspirace u dalších vojenských základen
Z diplomatických zdrojů pronikly zprávy, že může jít o takzvaný kyperský model. Napsal o tom například deník The New York Times. Znamenalo by to, že americká armáda by měla na ostrově základny podobně, jako má armáda britská základny Akrotiri a Dekelija. Ty jsou z pohledu mezinárodního práva vnímané jako britské, nikoli kyperské území.
Jedno letiště USA už v současnosti v Grónsku mají, jedná se o základnu Pituffik na severozápadě ostrova. Američané ji kontrolují, ale nemají nad ní suverenitu.
Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové Kodaň v těchto dnech ale s NATO nejednala o otázce suverenity. Dánsko trvá na tom, aby o ní rozhodl grónský lid.
Americká základna Pituffik
Vesmírná základna Pituffik (dříve známá jako letecká základna Thule) leží na severozápadě Grónska, asi 1200 kilometrů za severním polárním kruhem. V současnosti tam pracuje zhruba 150 členů amerického letectva a vesmírných sil a je to jediná americká základna na ostrově.
Ve hře je rovněž klauzule, že na výzkum a těžbu jakéhokoliv nerostného bohatství budou mít USA právo veta. Respektive právo rozhodnout, kdo může průzkum a těžbu provádět. V rámci dohody by evropské země posílily svoji vojenskou přítomnost v Arktidě a kolem severního pólu, v rámci jakési prevence proti expanzi Ruska a Číny v této části planety.
Obvykle dobře informovaný analytik Wolfgang Munchau ze serveru Eurointelligence tvrdí, že Rutte a Trump mluvili o časově neomezeném americkém pronájmu grónského území, což by podle něj spíše připomínalo americkou základnu Guantánamo na Kubě.
Nad Guantánamem sice Američané nemají mezinárodněprávní suverenitu, ale historické dohody jim dávají plnou a neomezenou kontrolu nad územím základny.
Kdo by chtěl bránit něco, co máte jen vypůjčené?
Americká armáda tam věznila členy teroristické sítě Al-Káida, které zajala po roce 2001 v Afghánistánu, Pákistánu a dalších zemích. Trump ovšem v projevu řekl, že pronájem není pro USA řešením a položil si řečnickou otázku: „Kdo by chtěl bránit něco, co máte jen vypůjčené?“
Podle deníku Wall Street Journal ale Trumpův projev zohlednil názory jeho poradců a členů jeho týmu, kteří doporučovali zmírnit rétoriku a trochu Evropany uklidnit.
„Je to výsledek intenzivních jednání mezi Trumpem, jeho poradci a evropskými politiky, jako jsou Mark Rutte a německý kancléř Friedrich Merz,“ napsal deník s odvoláním na člověka z Bílého domu, který je obeznámený s průběhem rozhovorů.
„V tuto chvíli to vypadá, že Trump jakoby zařadil zpátečku, ale ještě bych raději s hodnocením počkal. Nevíme přesně, o čem se teď bude jednat a víme z minulosti, že americký prezident už několikrát hrozil, pak jakoby tu svou hrozbu stáhl, ale později se znovu vrátil s nátlakem. Každopádně evropské země udělaly dobře, že s Grónskem kladly odpor a neustoupily hned na začátku,“ řekl Seznam Zprávám bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Uvědomil si Trump ruské nebezpečí?
Friedrich Merz ve čtvrtek v Davosu „otočil“ vývoj sporu tak, že Trump si vlastně uvědomuje nebezpečí, které představuje Rusko. „Vítáme, že Spojené státy berou ruskou hrozbu v arktické oblasti vážně,“ řekl kancléř.
Trump přitom od svého nástupu do Bílého domu před rokem hovoří o možné ekonomické spolupráci s Ruskem a chce ho integrovat do světové ekonomiky či na summity ekonomicky nejsilnějších zemí světa G7 (dříve s Ruskem G8).
I z Kodaně a Paříže zní mírný optimismus. „Už jsme slyšeli mnohem horší projevy Donalda Trumpa. Tento nebyl eskalační a uvítal jsem, že vyloučil použití síly,“ předseda výboru dánského parlamentu pro zahraniční politiku Rasmus Jarlov.
„Pozitivní zprávou je, že Trump stáhl hrozbu uvalení cel na některé země kvůli Grónsku. Je to začátek deeskalace, ale musíme zůstat ve střehu,“ řekl stanici RTL francouzský ministr financí Roland Lescure.
Podle Tomáše Petříčka je dohoda mezi Dánskem, Grónskem a USA možná, ale všechny strany budou muset přijmout nějaký kompromis. Ustoupit z maximálních pozic.
„Základem může být shoda na posílení protivzdušné obrany Severní Ameriky. Asi složitější bude dohoda o přístupu k nerostným surovinám, protože místní grónské obyvatelstvo v minulosti dávalo přednost ochraně životního prostředí před těžbou. Ale právě místní obyvatel asi budou muset učinit ústupky,“ říká Tomáš Petříček.
