Hlavní obsah

Turecko kazí rychlou cestu seveřanů do NATO. Má seznam požadavků

Foto: Profimedia.cz

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová v pondělí oznámila plán požádat o členství v NATO.

Reklama

16. 5. 17:33

Turecko požaduje, aby Švédsko a Finsko zastavily aktivity Strany kurdských pracujících (PKK) na svém území a ukončily zbrojní embargo. Volá také po vydání lidí podezřelých z členství v této zakázané straně.

Článek

Aby mohli vstoupit do Severoatlantické aliance, potřebují Švédové a Finové jednomyslný souhlas všech jejích členů. Většina NATO přelomové rozhodnutí Skandinávců vítá, ale přece se našel jeden odpůrce: turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Už v pátek prohlásil, že připojení dvou severských států nepodporuje.

Turecko ale také neřeklo, že bude vstup obou států do Aliance vetovat – je tedy otevřené jednání. Erdoganův poradce v sobotu upřesnil, že jeho vláda „nezavírá dveře, bere ale rozšíření jako otázku národní bezpečnosti“.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoğlu pak o víkendu stanovil podmínky, za nichž je jeho země ochotná rozšíření NATO přijmout. Turci požadují především „zastavení činnosti teroristických skupin ve Švédsku a Finsku“, bezpečnostní garance a ukončení zákazu dovozu zbraní do Turecka, které tamní vlády zavedly po turecké vojenské operaci v severní Sýrii.

Jejím terčem byly milice YPG, které Turci považují za odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Právě YPG se ale během posledních let ukázaly jako nejspolehlivější spojenec Západu v boji proti extremistům z takzvaného Islámského státu.

Çavuşoğlu řekl, že už o podmínkách jednal se svými finskými a švédskými protějšky a že rozhovory probíhaly dobře. Během návštěvy Berlína turecký ministr konkretizoval slova o terorismu – Ankara má na mysli především PKK, která figuruje na seznamu teroristických organizací v Turecku, Spojených státech i Evropské unii. Důkazy o přítomnosti teroristů na svém území prý Švédové i Finové dostali.

Otevřená a přiznaná přítomnost PKK

Více než na Finsko se turecký režim zlobí na Švédsko, které teprve v pondělí oficiálně potvrdilo úmysl podat ještě tento týden přihlášku do NATO. Ministr zahraničí označil jeho chování za provokativní kvůli údajnému teroristickému setkání PKK během minulého víkendu ve Stockholmu. Erdoganův poradce Ibrahim Kalin řekl, že PKK shání finance i nové stoupence v Evropě a zvláště ve Švédsku je její přítomnost „silná, otevřená a přiznaná“.

Turecko také požádalo obě země, aby mu vydaly podezřelé členy PKK, informoval server Middle East Eye. Ústupky v této věci ale nejspíš nemůže čekat – Švédové jako jedni z nejhorlivějších zastánců lidských práv v rámci EU často upozorňují na jejich porušování tureckým režimem. Turecké ministerstvo spravedlnosti v pondělí upřesnilo, že žádá vydání šesti členů PKK z Finska a 11 ze Švédska. Odpověď zatím nedostalo.

„Vyšleme skupinu diplomatů, aby s Tureckem jednali a abychom viděli, jak to vyřešit,“ citovala agentura Reuters švédského ministra obrany Petera Hultqvista.

V Severoatlantické alianci i nadále panuje přesvědčení, že rozšíření o Finsko a Švédsko nebude stát nic v cestě. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v pátek řekla, že o podpoře ze strany většiny členů NATO není „žádných pochyb“, a dodala, že Bidenova administrativa „pracuje na objasnění pozice Turecka“.

Optimistický je i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg: „Turecko dalo jasně najevo, že jeho záměrem není blokovat členství,“ prohlásil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované