Rusko zablokovalo Facebook i Twitter, další služby přidává

Ukrajinský prezident Zelenskyj odsoudil západní lídry za to, že opakovaně vyloučili možnost zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. Prohlásil to v televizním projevu k národu. „S vědomím toho, že další útoky a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO rozhodlo nezavřít nebe nad Ukrajinou,“ řekl podle BBC.

„Vedení (Severoatlantické) aliance dalo odmítnutím bezletové zóny zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic,“ pokračoval.

Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku, uvedla agentura Reuters. Kanadská CBC jen o chvíli dříve oznámila, že dočasně pozastavuje zpravodajství z této země kvůli novému ruskému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření toho, co úřady označí za dezinformaci o ruské armádě či diskreditaci ruských ozbrojených sil. Práci svých novinářů v Rusku dočasně pozastaví také agentura Bloomberg. Ukončení činnosti v Rusku kvůli hrozbě trestních postihů už dříve oznámila ruskojazyčná služba BBC.

„Potřebujeme společnou evropskou strategii, abychom se vymanili z této závislosti,“ řekl Johnson. „Existují jiné zdroje, v Severní Americe, Kanadě a v oblasti Perského zálivu. A cesty, jak společně vyrábět více obnovitelné energie,“ dodal šéf britské vlády.

Britský ministerský předseda přirovnal Putina k autoritářskému vůdci Miloševičovi. „Je tu silná analogie mezi chováním Putina a posledními roky Slobodana Miloševiče,“ řekl Johnson evropským listům. „Oba vůdcové byli u moci dlouho, oba byli stále autokratičtější, usilovali o upevnění svého postavení ve svých zemích a našli si velké téma nacionalismu,“ vysvětlil Johnson.

„Putin teď ještě přitvrdí, protože nevidí jinou cestu ze slepé uličky než zkázu, obrácení nevinných evropských měst v trosky a popel,“ řekl Johnson. Britský premiér zároveň odmítl zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou, což požaduje ukrajinské vedení v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Logika by byla taková, že ruské letouny budou sestřelovány. A tím se zapleteme do logiky konfrontace,“ upozornil Johnson. Rusko je podle něj třeba spíše přimět ke spolupráci.

Italská policie zabavila podle reportéra agentury Reuters jachtu Alexeje Mordašova, ruského miliardáře. Ten se po zahájení ruské invazi na Ukrajině ocitl na černé sankční listině Evropské unie.

Prezident Světové banky David Malpass přislíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který stojí v čele země zasažené ruskou vojenskou invazí, do konce března další půjčku 200 milionů dolarů (4,7 miliardy Kč) po již dříve slíbené půl miliardě dolarů. Informovala o tom agentura Reuters.

Banka podle Malpasse pro Ukrajinu založila také svěřenský fond, do kterého se několik dárců včetně Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu zavázalo přispět zatím více než 130 milionů dolarů.

Zprávy o problémech s připojením k facebooku přicházely z Ruska již několik dní. Na sociálních sítích se objevovaly příspěvky na toto téma, od dramatických, které odkazovaly na železnou oponu, až po ty humorné. Lidé si vyměňovali alternativní kontakty, například na své účty na sociální síti Telegram.

I přes oznámení o blokaci lidé v Ruska přístup k twitteru, facebooku nebo jeho platformě pro psaní zpráv Messenger neztratili zcela. Blokádu lze totiž obejít například pomocí VPN, tedy služby poskytující internetové připojení přes virtuální privátní síť.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken uvedl pro BBC, že je přesvědčen, že Ukrajina může vyhrát válku s Ruskem.

Americký ministr zahraničí řekl, že nedokáže říci, jak dlouho bude válka trvat, ale trvá na tom, že porážka Ukrajiny není nevyhnutelná.

Připustil, že ruská armáda velikostí výrazně převyšuje tu ukrajinskou, klíčové je podle něj ale odhodlání ukrajinského lidu.

„Pokud je záměrem Moskvy pokusit se nějakým způsobem svrhnout vládu a nastolit vlastní loutkový režim, 45 milionů Ukrajinců to tak či onak odmítne,“ uvedl Blinken.

V Bělehradě se pochodu na podporu Ruska zúčastnily asi 4 tisíce lidí, informovala agentura Reuters. Podle ní se tak děje v době, kdy je pro Srbsko čím dál složitější udržet si tradiční rovnováhu mezi Východem a Západem. Organizátoři z řad krajně pravicových organizací vyzvali na protestu vedení země, aby se nepřidávalo k sankcím, které západní země uvalily na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Vzývali také údajné bratrství mezi Srby a Rusy.

Srbský prezident Aleksandar Vučić ohledně války na Ukrajině lavíruje a snaží se vybalancovat snahy země o vstup do Evropské unie s tradičně úzkou spoluprací s Moskvou. Den po invazi uvedl, že „plně podporuje územní celistvost Ukrajiny“, zároveň se však měsíc před parlamentními a prezidentskými volbami odmítá připojit k západním sankcím vůči Rusku. Prezident Vučić připustil, že Srbsko se nachází ve „velmi složité situaci“ a že ve světě „existuje menší pochopení pro pozici Srbska než kdy jindy“.

Ruský útok na Záporožskou jadernou elektrárnu byl vrcholem nezodpovědnosti, řekla dnes mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. USA také vyšetřují, zda se Rusko nedopustilo na Ukrajině válečných zločinů, zatím však v této věci nedošly k závěru. Washington podle mluvčí rovněž uvažuje o způsobech, jakým by mohl přerušit import ruské ropy a zároveň snížit dopady takového kroku na světové zásoby a zákazníky. Pentagon dnes rovněž oznámil, že od neděle, kdy ruský prezident Putin rozkázal svým jaderným silám přejít do stavu zvýšené pohotovosti, nezaznamenal žádné změny týkající se ruských atomových zbraní.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podpisem stvrdil zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím.

Zároveň s tím podepsal zákon, který zavádí postihy pro všechny cizí státní příslušníky, kteří by vyzývali k sankcím omezujícím práva ruských občanů, uvedla agentura Interfax. Podle nového zákona tak bude moci být pachatelům tohoto trestného činu napříště zakázán vstup do Ruska, zabaven movitý i nemovitý majetek a odebráno právo podnikat v Rusku. Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu již Západ uvalil sankce na stovky lidí a řadu firem.

Francie chce v řádu hodin navrhnout konkrétní opatření na zlepšení bezpečnosti ukrajinských jaderných zařízení, a to na základě kritérií Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Oznámil to dnes prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň odsoudil útoky ruských sil na jaderná zařízení, které dnes vedly k požáru v areálu Záporožské jaderné elektrárny.

Podle prohlášení francouzského prezidenta, které zveřejnil Elysejský palác, se musí na kritériích bezpečnosti a jejich dodržování domluvit obě strany konfliktu a společně zajistit, aby byla dodržována.

Ruské úřady zablokovaly sociální síť Twitter, informovala dnes agentura Interfax. Krátce předtím cenzurní úřad Roskomnadzor oznámil, že zablokoval i přístup k sociální síti Facebook.

Ruský velvyslanec při OSN Gennadij Gatilov přivítal návrh Ankary uspořádat příští týden v Turecku setkání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Ria Novosti. Podle Gatilova je myšlenka na uspořádání takového jednání během diplomatického fóra v Antálii ve dnech 11. až 13. března dobrý nápad, poznamenala agentura Reuters.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu dříve uvedl, že Ankara chce uspořádat setkání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny na nadcházejícím diplomatickém fóru. Podle tureckého diplomata je jeho země jedním z mála států „schopných navázat dialog s oběma stranami“, píše ruský server gazeta.ru.

Kyjev zatím podle dostupných informací na tuto ideu nereagoval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan je jedním z mála světových lídrů, kteří jsou schopni ruskému prezidentovi vysvětlit, že válka musí skončit.

Manažer společnosti Meta, která vlastní Facebook, Nick Clegg uvedl, že firma bude i nadále dělat vše, co je v jejích silách, aby své služby v Rusku obnovila. „Brzy se miliony obyčejných Rusů ocitnou odříznuti od spolehlivých informací, zbaveni každodenních způsobů, jak se spojit s rodinou a přáteli, a zbaveni možnosti se vyjádřit,“ napsal Clegg na twitteru. V Metě má na starosti globální záležitosti.

Putin podepsal zákon, na základě kterého bude v Rusku hrozit až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím.

Příslušnou novelu předtím přijala Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, hned ve druhém a třetím čtení, oznámila ruská média. Pro hlasovalo 401 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti ani se nezdržel, uvedla agentura Interfax. Odpoledne podle listu Kommersant novelu schválili i ruští senátoři. Zákon nyní zbývá už jen zveřejnit v úředním věstníku.

„Znamená to, že již zítra (tato právní) norma donutí potrestat – a to velmi tvrdě – ty, kdo lhali a činili prohlášení diskreditující naše ozbrojené síly. Chtěli bychom, aby všichni pochopili, že to děláme proto, abychom ochránili naše vojáky a důstojníky,“ prohlásil předseda dumy Vjačeslav Volodin. Dodal, že nebýt „zvláštní vojenské operace“, kterou nařídil prezident Putin proti Ukrajině, „vypukla by válka“.