Článek
Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese. Informoval o tom ve středu na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Británii, Finsko, Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.
„Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů,“ napsal Jermak. „Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese,“ zdůraznil.
Vojenští představitelé Severoatlantické aliance na středeční videokonferenci potvrdili podporu Ukrajiny a shodli se, že prioritou je spravedlivý a trvalý mír, uvedl na síti X šéf Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone. Skupinka vojenských velitelů i po skončení virtuální schůzky pokračuje ve Washingtonu v debatách o možnostech bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
Virtuální schůzka se odehrála v době, kdy americký prezident Donald Trump vystupňoval své úsilí o ukončení války, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko. Zahájil přípravy na schůzku ruského prezidenta Vladimira Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a západní spojenci zároveň diskutují o bezpečnostních garancích pro Kyjev, které by mohly přispět k uzavření míru.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze.
„Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ uvedl prezident.
Podle amerického viceprezidenta J. D. Vance budou muset evropské země převzít výrazný podíl nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Nemyslím si, že bychom tu měli nést hlavní břemeno… Prezident (Donald Trump) určitě očekává, že hlavní roli zde bude hrát Evropa,“ řekl Vance ve vysílání stanice Fox News.
„Ať už to bude v jakékoli formě, Evropané budou muset převzít lví podíl tohoto břemene. Je to jejich kontinent, je to jejich bezpečnost a prezident se vyjádřil velmi jasně – budou tady muset zabrat,“ uvedl viceprezident.
Vance také připomněl, že Rusko chce v rámci případné mírové dohody některá ukrajinská území, „z nichž většinu obsadilo, i když část z nich neobsadilo“. Rusko okupuje přibližně pětinu Ukrajiny a Trump tvrdí, že pro jakékoli mírové urovnání budou klíčové „výměny území“ či územní změny. Ukrajina nicméně odmítá postoupit Rusku jakoukoli část svého území, podle Zelenského to neumožňuje ústava země.
Server RBK-Ukrajina v této souvislosti připomněl, že desítka zemí je ochotna v rámci bezpečnostních záruk vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování příští mírové dohody. Účast USA na zárukách zůstává nejasná, dodal.
Podrobnosti bezpečnostních záruk mají být vypracovány během deseti dnů, vyjádřil se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pondělní schůzce v Bílém domě.
