Ukrajina má nový plán vítězství. Část už se daří plnit

Během ruské války na Ukrajině už prezident Volodymyr Zelenskyj představil hned několik „plánů vítězství“, které určovaly, na co by se země měla zaměřit, aby porazila okupanty. Dosud Kyjev tohoto cíle nedosáhl, podařilo se mu však výrazně zpomalit postup ruských jednotek.

Od začátku roku má Ukrajina nového ministra obrany a s ním i nový plán, jehož cílem už není jen absolutní porážka ruských sil.

Prioritně pojednává o vytvoření situace, která přinutí Moskvu reálně vyjednávat o míru, což se Spojeným státům dlouhodobě nedaří - podle Kyjeva právě z důvodu, že americký prezident Donald Trump odmítá na ruského vládce Vladimira Putina vyvinout tlak.

Prezident Zelenskyj proto pověřil ministerstvo posílením ukrajinské obrany „způsobem, který donutí nepřítele usilovat o mír“. Plán počítá se zesílením protivzdušné obrany, zastavením ruských postupů a zvýšením ekonomického tlaku na Moskvu.

„Museli jsme upravit strategie, protože to prostě nefungovalo a je třeba postupovat dál,“ vysvětlil Seznam Zprávám jeden z bývalých členů prezidentské kanceláře na Ukrajině, který dříve upozorňoval, že mírová jednání jsou dlouhodobě zamrzlá.

Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov je známý svým inovativním přístupem a důrazem na technologie, což naznačuje, že příští fáze války by se mohla ještě více opírat o drony, digitální koordinaci a technologické inovace na bojišti.

„Fedorov je teď nejprogresivnějším člověkem v ukrajinském bezpečnostním a obranném sektoru,“ řekl pro Seznam Zprávy ukrajinský expert na obranu Mychajlo Samus z think-tanku New Geopolitics Research Network.

Hned po jmenování Zelenským Fedorov představil strategii s cílem zabíjet více ruských vojáků, než Kreml dokáže vyslat. Podle studie BBC, která dlouhodobě analyzuje nekrology zveřejněné v ruských regionálních novinách, se plán už začíná naplňovat. Počet úmrtí nepřátelských vojáků totiž rapidně vzrostl.

„Vyšší úmrtnost nicméně může souviset s tím, že Rusko používá méně obrněných vozidel - cenných, ale snadno odhalitelných drony - a místo toho posílá do útoků pouze pěchotu,“ vysvětluje analytička z washingtonského Institutu pro studium války Kateryna Stepanenková.

Ochrana civilistů a infrastruktury každopádně zůstává pro Ukrajinu nejvyšší prioritou. Kyjev si klade za cíl detekovat všechny vzdušné hrozby v reálném čase a přes mnohovrstevný protivzdušný systém zachytit alespoň 95 % raket a dronů.

„Když je obloha bezpečná, země funguje,“ řekl Fedorov při příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Odborníci, které oslovily Seznam Zprávy, nicméně takový plán hodnotí jako prozatím ambiciózní. Z dostupných dat totiž vyplývá, že současná schopnost ukrajinské protivzdušné obrany je stále pod cíli, které si Kyjev v novém plánu klade.

Jedná se o míru, kterého ukrajinské síly dokázaly úspěšně dosáhnout pouze v určitých obdobích nebo omezených situacích, například během krátkých intenzivních fází, kdy bylo nasazeno maximální množství systémů PVO a zachytávacích dronů. Není to však stabilní, konstantní úspěch bez přerušení.

Podle poslední analýzy Ukraine Air War Monitor z ledna 2026, zpracované ukrajinskými a německými experty, byl průměrný podíl sestřelených dronů kolem 80–87 %. Pro balistické a některé typy střel je míra zachycení výrazně nižší: přibližně 25 % pro balistické střely a kolem 85 % pro některé typy řízených střel.

Celkově se tak stále velké množství útoků dostává skrz ukrajinskou protivzdušnou obranu – každý měsíc se nedaří zachytit desítky až stovky dronů.

Existovaly také obavy, že rozsah ukrajinských obranných kapacit může být ovlivněn tím, že Ukrajina poskytuje pomoc Spojeným státům, i přesto, že Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nemůže a nebude ohrožovat svou vlastní obranu.

Někteří komentátoři a experti upozorňovali, že nasazení ukrajinských systémů do obrany Blízkého východu může „vytáhnout“ vzácné kapacity, které by jinak sloužily k obraně Ukrajiny, a že jejich použití v jiné části světa může snížit množství dostupné techniky či zachytávacích dronů pro domácí protivzdušnou obranu.

„Každá baterie systému Patriot, která je nasazena k ochraně měst na Blízkém východě, je baterií, kterou nelze přesunout k ochraně Oděsy nebo Charkova před ruskými salvami. A každá zachytávací střela použitá nad Rijádem či Abú Zabí je o jednu méně dostupnou pro odražení další ruské balistické útočné vlny na ukrajinskou energetickou síť,“ napsal například analytik Robert Person z programu Eurasie v americkém think tanku Foreign Policy Research Institute.

Zelenskyj nicméně navrhl výměnný program. To znamená, že by Ukrajina poskytla Spojeným státům své drony a specialisty, zatímco USA a jejich spojenci by jí zase dodaly systémy Patriot pro posílení domácí protivzdušné obrany a střely do nich.

„Samozřejmě jsme ve válce. A řekl jsem zcela otevřeně, že nám chybí to, co mají oni. Mají střely pro Patrioty, ale stovky či tisíce dronů Šáhid nelze zachytit střelami Patriot – je to příliš nákladné,“ řekl Zelenskyj.

Zmínil drony, které Írán dodával Rusku, takže s nimi Ukrajina má bohaté zkušenosti, a teď je režim ajatolláhů využívá k útokům na cíle ve státech Perského zálivu.

Expert na ukrajinskou obranu Samus pro Seznam Zprávy navíc vysvětluje, že Ukrajina plánuje investovat do výroby zachytávacích dronů, aby zvládla pokrýt domácí potřeby i případné vývozy pro partnery. „Vznikne výhodný obchod – USA prodají střely Ukrajině, Ukrajina zase bude prodávat drony USA – přesně tak, jak to má rád Trump,“ dodal Samus.

Stejného názoru je také analytik z ukrajinského deníku The Kyiv Independent Mykolaj Suchý. „Kyjev má dostatek odborníků, takže vyslání několika z nich na omezenou dobu za účelem sdílení zkušeností pravděpodobně nebude mít hmatatelný dopad na obranyschopnost Ukrajiny, ale může výrazně posílit obranu partnerských zemí,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Kromě cílení na drony na nebi se další z cílů vítězného plánu zaměřuje na zastavení ruských operací na souši, na moři i v kyberprostoru. Podle Fedorova musí ukrajinská armáda způsobovat ruským silám takové ztráty a logistické problémy, aby se další postup stal pro Moskvu příliš nákladným.

Na frontě to znamená kombinaci přesných úderů na velitelská stanoviště, sklady munice a zásobovací trasy, na moři pokračování tlaku na ruskou přítomnost v Černém moři a v kyberprostoru snahu narušovat ruskou vojenskou komunikaci, logistiku i informační operace.

Podle analýzy think tanku Center for Strategic and International Studies se totiž ruská armáda v posledních letech stále více vzdaluje klasické manévrové válce a místo toho sází na pomalou strategii opotřebení.

Ruské jednotky postupují jen velmi pomalu – v nejaktivnějších úsecích fronty zhruba o 15 až 70 metrů denně, v některých oblastech dokonce jen o jednotky metrů.

Analytici upozorňují, že označovat takový postup za selhání může být zavádějící. Nejde totiž o neúspěšný pokus o rychlou ofenzivu, ale o vědomě zvolenou strategii, jejímž cílem je postupně vyčerpávat ukrajinskou obranu.

A právě tuto logiku podle nich Fedorov zohledňuje ve svém plánu – Ukrajina se snaží Rusku takovou válku co nejvíce prodražit a zvyšovat ztráty natolik, aby se další postup stal pro Moskvu neudržitelným.

„Ukrajina má teď šanci opravdu prolomit patovou situaci na frontě, pokud se jí podaří kombinovat technologickou převahu, tlak na logistiku a rostoucí ztráty ruské armády,“ říká Samus.

Součástí této strategie je také oslabení ruské válečné ekonomiky. Fedorov upozorňuje, že příjmy z ropy, přepravované skrze tzv. „stínovou flotilu“, stále financují výrobu střel, vojenské zakázky i propagandu.

Podle něj proto musí Západ důsledněji prosazovat sankce a koordinovat kroky s mezinárodními partnery, aby se ekonomický tlak na Moskvu zvýšil. „Válka pokračuje, protože Rusko stále má peníze na střely a drony,“ řekl Fedorov.