Hlavní obsah

Ukrajina nedostane další peníze z EU. Unijní lídři se nedohodli na rozpočtu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

O zablokování peněz pro Ukrajinu se postaral maďarský premiér Viktor Orbán.

Reklama

Jednání o revizi unijního rozpočtu mezi lety 2021 až 2027 a další pomoci Ukrajině budou pokračovat v příštím roce.

Článek

Šéfům států a vlád zemí EU se v noci ze čtvrtka na pátek nepodařilo najít shodu na změnách v unijním rozpočtu na roky 2021 až 2027, které by umožnily dlouhodobou finanční podporu bránící se Ukrajině. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil i maďarský premiér Viktor Orbán.

„Shrnutí noční směny: veto na peníze navíc pro Ukrajinu, veto revize unijního rozpočtu. K tématu se vrátíme v Evropské radě příští rok po náležité přípravě,“ napsal Orbán na síti X. Už při příchodu na jednání podle diplomatů opakoval svůj postoj, že finance na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly brát odjinud než z rozpočtu Unie.

Lídři členských států EU jednali o vyčlenění další pomoci Ukrajině z unijního rozpočtu v hodnotě 50 miliard eur. S tím však některé země nesouhlasily, a tak se částka snížila na 17 miliard eur s tím, že zbylých 33 miliard by si EU mohla půjčit na finančních trzích, čímž by Kyjev získal potřebnou pomoc v původní výši. Ani to se však nezamlouvalo maďarskému premiérovi.

Jednání o revizi rozpočtu skončilo neúspěchem jen několik hodin poté, co lídři na summitu odsouhlasili zahájení přístupových jednání s Ukrajinu, na jejichž konci by se země na východě Evropy měla stát právoplatným členem EU. Stejný krok udělala sedmadvacítka i vůči Moldavsku. Status kandidátské země obdržela Gruzie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil rozhodnutí zahájit s Kyjevem přístupová jednání za „vítězství“. Blokace další finanční pomoci je však nepřiznanou porážkou. Země bránící se ruské agresi je na unijní a americké pomoci závislá, její budoucnost však v Bruselu i Washingtonu naráží na překážky.

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by se o tématu mělo opět jednat na dalším summitu EU na začátku příštího roku. To potvrdil i nizozemský premiér Mark Rutte. „Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří nalézt dohodu na začátku příštího roku, uvažujeme o konci ledna,“ řekl Rutte. Podle něj by to nemělo ohrozit Ukrajinu, protože ta ještě má prostředky, aby se mohla financovat několik příštích týdnů. Prozradil také, že shodu na revizi rozpočtu a výši další pomoci Kyjevu našlo 26 členských států, nesouhlasila pouze Budapešť.

Reklama

Doporučované