Hlavní obsah

Ukrajina se chystá na nový školní rok. Staví bunkry pro děti

Foto: Profimedia.cz

Škola v Mykolajivské oblasti, již zasáhly ruské nálety. Fotografie z 18. srpna.

Reklama

Ukrajinské děti se mají 1. září vrátit do školy. Mnozí rodiče se je ale poslat zpět do školy zdráhají. I pedagogové se potýkají se skutečností, že nemají možnost zajistit bezpečnost žákům. Na obnovu výuky je připraveno 41 % škol.

Článek

Nový školní rok je na Ukrajině dnem oslav, kdy se děti oblékají do krojů a dávají svým pedagogům kytice. Ruská invaze však na tento šťastný den vrhla stín, napsal web CNN. Vzdělávací zařízení po celé Ukrajině se nyní předhánějí ve stavbě bunkrů a protiatomových krytů pro do školy se vracející žáky.

V době, kdy se školy připravují na zářijové otevření, se mnozí pedagogové potýkají se skutečností, že nemají možnost zajistit bezpečnost žákům ani klid rodičům. „Naše školy nejsou určeny k tomu, aby sloužily jako obranná zařízení,“ řekl CNN ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Horbačov.

Poškozená škola v Kyjevě

V Irpini, listnatém předměstí hlavního města Kyjeva, boje poničily části školy číslo 17, jedné z největších ve městě, kde se učí více než 2 400 dětí ve věku od šesti do sedmnácti let. Střepiny poškodily střechu školy a rozbily všechna její okna.

Díry v pestrobarevných stěnách a podlahách školy byly od té doby zaceleny betonem a omítkou. S pomocí dětské agentury OSN UNICEF škola obnovuje protiatomový kryt. „Děláme to tak, aby tam bylo bezpečno a příjemně, aby se děti nebály a rodiče byli klidní,“ řekl CNN ředitel školy Ivan Ptašnyk.

Anna Krasjuková, žákyně deváté třídy, která byla minulou středu ve škole na návštěvě, řekla CNN, že se jí stýská po kamarádech a učitelích. „Opravdu chci chodit do školy … Sním o tom, že budu objímat své kamarády a jen tak si povídat,“ řekla. Žák druhé třídy Ivan Pinčuk podle CNN řekl, že jediné, co si přeje, je, aby „Ukrajina vyhrála a (ruský prezident Vladimir) Putin zemřel“.

Proč se řada Ukrajinců vrací na otočku do vlasti?

Zatímco před půl rokem to bylo přesně naopak, nyní můžete na nádražích vidět plné vlaky lidí mířících na Ukrajinu. Proč tomu tak je a jak to na nádražích vypadá?

Šest měsíců od vypuknutí války se děti jako Krasjuková a Pinčuk připravují na nový školní rok v době, která je pro zemi nesmírně náročná. Ukrajinské ozbrojené síly bojují na východě země proti drtivé ruské ofenzívě a ekonomika země je v troskách.

Od začátku války na Ukrajině zemřelo nejméně 361 dětí

Válka si vybírá další daň na životech a vyhlídkách dětí. „Od začátku války zemřelo nejméně 361 dětí a 1 072 jich bylo zraněno,“ uvedl Horbačov. Podle červnového průzkumu ukrajinské vlády bylo válkou postiženo 5,7 milionu dětí školního věku žijících na Ukrajině, z nichž 2,8 milionu muselo podle odhadů v rámci Ukrajiny opustit domovy.

Podle odhadů OSN zemi opustilo nejméně 6,3 milionu lidí, z nichž velkou část tvoří ženy a děti. OSN také v bojích na Ukrajině potvrdila 5 587 zabitých civilistů. Mezi nimi je 2 161 mužů, 1 490 žen, 149 dívek a 175 chlapců, jakož i 38 dětí a 1 574 dospělých, jejichž pohlaví zatím zůstává neznámé. Úřad připouští, že skutečné počty obětí jsou mnohem vyšší.

Ukrajina se rychle přeorientovala na online vzdělávání, vzdělávací infrastruktura totiž ruskou invazí utrpěla opravdu značné ztráty.

Nedostatek technologických zařízení a přístupu k vysokorychlostnímu internetu však představoval problém, jak vyplývá z červnového průzkumu hodnocení vzdělávacích potřeb, podle něhož vzdělávací sektor potřebuje pro učitele i studenty 203 tisíc tabletů a 165 tisíc notebooků, aby se mohlo v online výuce pokračovat.

Na obnovu výuky je připraveno 41 procent škol

Podle představitelů školství boje poškodily 2 300 ze 17 tisíc ukrajinských škol. „Přibližně 59 procent všech škol a univerzit nebude v září připraveno obnovit prezenční výuku,“ uvedl v úterý ministr školství Serhij Škarlet. Nikdo podle něj ale neví, kolik studentů bude prezenční výuku reálně navštěvovat.

Válka na Ukrajině v mapách

Seznam Zprávy týden co týden sledují, jak ruská armáda postupuje Ukrajinou a jak se daří ukrajinské protiofenzivě.

„Akademický rok bude velmi obtížný,“ řekl Horbačov. „Začne v nepředvídatelných a velmi obtížných podmínkách, kdy na Ukrajině vlastně není žádné bezpečné místo, protože (ruské) rakety mohou zasáhnout kdekoli.“

Mezera ve znalostech

Po dvou letech pandemie onemocnění covid-19 a půl roce války se pedagogové obávají, že se mezi ukrajinskými dětmi prohlubuje mezera ve znalostech.

V roce 2018 byl v rámci Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA), který je považován za směrodatné měřítko výsledků žáků, zaznamenán dvouapůlletý rozdíl mezi žáky z venkovských oblastí a jejich vrstevníky z velkých ukrajinských měst.

PISA rovněž zjistila, že průměrné dovednosti patnáctiletých žáků na Ukrajině jsou nižší než v mnoha členských státech EU. Ačkoli od pandemie neproběhlo žádné nedávné hodnocení. Uvedla to Oksana Matiiašová, vedoucí vzdělávací neziskové organizace Teach For Ukraine, která školí a nabírá mladé učitele pro práci ve školách v komunitách s nízkými příjmy.

„Mnoho lidí na Ukrajině si nemůže dovolit další pomoc pro své děti – doučování, placenou akademickou podporu – takže se bojím pomyslet na počet měsíců nebo možná i let učení, které ukrajinské děti ztratily,“ uvedla Matiiashová a dodala, že si myslí, že mezery v učení jsou extrémní.

Rodiče se rozhodují, zda děti do školy vůbec pošlou

Rodiče se budou muset rozhodnout, zda jim vyhovuje poslat své děti zpět do školy. Mnozí se pochopitelně zdráhají. Horbačov uvedl, že ti, kteří žijí v blízkosti východní fronty, se kvůli neustálému riziku dělostřeleckých úderů spíše rozhodují pro online výuku.

Rusko už našlo viníka

Ruská tajná služba obvinila z vraždy Duginové ukrajinskou občanku. Hned dva dny po činu prý podrobně zmapovala její pohyb po Rusku.

Jedenáctiletá Zlata Pavlenková strávila celý školní rok ve třídě naposledy v roce 2019. Pavlenková kvůli pandemii začala v roce 2020 studovat online a v roce 2021 se na krátkou dobu vrátila do školy, než ji a její třídu nová vlna epidemie covidu-19 donutila pokračovat ve studiu z domova.

Veškeré naděje na její návrat do školních lavic skončily, když začala ruská invaze. Pavlenková s rodinou uprchla z Kyjeva na západní Ukrajinu a vrátila se až v květnu. Zhruba polovina její třídy čítající 36 žáků ale stále zůstává mimo zemi.

Pavlenková řekla, že se opravdu chce fyzicky vyučování účastnit, až 1. září začne semestr. Protiatomový kryt její školy ale dokáže pojmout jen malý počet dětí. Její matka uvedla, že se v příštích dnech dozví, zda budou muset děti chodit do školy na směny, nebo zda bude výuka probíhat výhradně online. Vše podle ní závisí právě na kapacitě krytu.

„Pro mě jako matku je těžší, když se dítě učí doma. Při online výuce dětem chybí vzájemná komunikace, takže bychom chtěli, aby se učila offline,“ řekla CNN Hanna, která pracuje jako účetní.

UNICEF: Chceme, aby se každé dítě vrátilo do školy

„Socializace je důležitou součástí učení, rozvíjení kritického myšlení a řešení problémů, a proto chceme, aby se každé dítě nakonec vrátilo do školy a učilo se ve školním prostředí,“ řekl CNN zástupce UNICEF Murat Sahin.

Pro malé děti je živý kontakt s dospělým kriticky nutný. Děti se musí spoustu věcí naučit v kontaktu nejen s dospělými, ale také s vrstevníky. Toho lze ve vzdálené formě výuky dosáhnout velmi těžko.
ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Horbačov

Válka podle něj však způsobila, že „děti se neučí tolik, kolik by mohly, neinteragují tolik, kolik by mohly, a nemají normální život“. Dále Sahin vysvětlil, že společně s ukrajinským ministerstvem školství připravují plán, který pomůže zprostředkovat pravidelné spojení učitelů nebo vychovatelů s malými skupinami dětí, aby si „společně hráli, přemýšleli nebo dokonce dělali domácí úkoly“.

„Pro malé děti je živý kontakt s dospělým kriticky nutný. Děti se musí spoustu věcí naučit v kontaktu nejen s dospělými, ale také s vrstevníky. Toho lze ve vzdálené formě výuky dosáhnout velmi těžko,“ řekl Horbačov.

Odliv učitelů

Horbačov uvedl, že válka způsobila také odliv učitelů – 22 ze 434 tisíc ukrajinských pedagogů (většinou žen) opustilo zemi, zatímco mnoho dalších zůstává vnitřně vysídlených.

Ti, kteří zůstali, jsou stále více znepokojeni. „Provedli jsme průzkum mezi 350 učiteli a všichni z nich uvedli, že jejich převládající emocí je úzkost. Tu cítí zejména kvůli zvýšené odpovědnosti vůči dětem,“ uvedl Matiiash z Teach for Ukraine.

Ministerstvo školství v úterý vydalo prohlášení, v němž potvrdilo, že většina ruských a běloruských autorů byla vyřazena z programů zahraniční literatury i z hodin ruského jazyka. Upraveny byly také dějiny Ukrajiny a světové dějiny, kde „aktualizované programy nabízejí pohled na SSSR jako na stát imperiálního typu“.

Půl roku invaze na Ukrajinu

Ruská invaze na Ukrajinu se proměnila v opotřebovávací válku, v níž po půl roce nemá nikdo rozhodnou převahu. Hospodářské důsledky války tvrdě dopadají i na Evropu. Přečtěte si naše analýzy:

„Již dva roky by podle zákona neměla na Ukrajině existovat jediná škola s výukou v ruském jazyce. Pokud jde o ruský jazyk jako předmět, rodiče, kteří se považují za etnické Rusy, mohou podat žádost o studium tohoto jazyka jako jazyka národnostních menšin,“ uvedl Horbačov. „Kromě toho máme oproti Rusům velkou výhodu v tom, že my jejich jazyku rozumíme, ale oni našemu ne.“

Panují obavy o výuku v Ruskem okupovaných oblastech

Pedagogové se obávají o podmínky dětí žijících v Ruskem okupovaných oblastech na jihu Ukrajiny, jako je Cherson a Záporoží.

Horbačov uvedl, že obdrželi téměř 500 zpráv od učitelů žijících v těchto oblastech, kteří jsou „nuceni pracovat podle vzdělávacích programů okupantů“, a dodal, že ukrajinský jazyk a historie byly z (výukových) programů vyřazeny. Dodal, že proukrajinští učitelé byli vystěhováni ze svých domovů a bylo jim vyhrožováno zatčením a popravou.

„Toto je můj apel na lidi, kteří zůstali na okupovaných územích – na učitele. Jsme jim vděční za to, že zůstávají věrní Ukrajině a nejdou dobrovolně spolupracovat s okupanty, ale jejich životy jsou důležitější,“ řekl.

„Nejdůležitější je vrátit děti do rutiny, odvést je od hrůz války a znovu vidět hodnotu ve vzdělání,“ řekla Matiiashová a citovala jinou studii Teach for Ukraine, podle níž téměř polovina dotázaných dětí uvedla vyšší míru stresu. „Pro děti je také těžké vidět hodnotu vzdělání, když se kolem nich všechno hroutí,“ uvedla.

„Tato válka vytváří riziko ztracené generace. Z neoficiálních údajů vyplývá, že lidé, kteří opustili zemi, uvádějí vzdělání dětí jako jeden z hlavních důvodů, proč se na Ukrajinu nevracejí. Proto musíme dát přednost tomu, aby školy dostaly řádné protiatomové kryty, aby děti mohly pokračovat v řádném vzdělávání bez neustálých obav o svou bezpečnost,“ dodala.

Reklama

Doporučované