Hlavní obsah

Vraždu Duginové už jsme objasnili, tvrdí Rusové. Pátrají po Ukrajince

Foto: Telegram/Platonova, Profimedia.cz

Darja Duginová v polovině června navštívila ocelárny Azovstal v dobytém Mariupolu.

Reklama

22. 8. 2022 14:21
aktualizováno • 22. 8. 2022 15:43

Rusko oznámilo, že dva dny po smrti ruské prominentky Darji Duginové už vraždu objasnilo. Ruská tajná služba ukázala prstem na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin označil explozi za „hanebný zločin“.

Článek

Už v pondělí dopoledne prokremelský server Lenta a další ruská média s odkazem na zdroje obeznámené s vyšetřováním napsala, že Duginovou zabila bomba odpálená na dálku.

FSB: Vraždu už jsme objasnili

Devětadvacetiletá dcera ideologa „ruského světa“ Alexandra Dugina zemřela v sobotu večer na předměstí Moskvy při explozi terénního auta Toyota Land Cruiser Prado.

„Dali povel k výbuchu, až když viděli, že je v autě,“ cituje ruská Lenta svůj nejmenovaný zdroj. Neznámí pachatelé si místo odpálení vozidla vybrali tak, aby nepoškodili další vozidla, napsala Lenta.

Bombu odpálili dálkově pomocí mobilního telefonu. Síla výbuchu odpovídala 400 gramům trhaviny TNT. Vyšetřovatelé teď prověřují záběry kamer z okolí místa exploze a také z festivalu, ze kterého se Duginová vracela i se svým otcem. Ten jel z akce nakonec jiným autem, i když podle svědků měl nejdříve jet s dcerou.

Ruské drancování Ukrajiny

Rusové se při invazi na Ukrajinu zmocnili dvou třetin uhelných ložisek či pětiny nalezišť zemního plynu. Co dalšího Putinova vojska na Ukrajině ukradla, rozebíráme v textu zde:

Později během pondělí pak agentura TASS napsala, že je vražda objasněná, a že ji spáchaly ukrajinské tajné služby. Informaci médiím poskytla ruská tajná služba FSB.

Duginovou měla sledovat ukrajinská občanka

Podle jejích závěrů bombu nastražila ukrajinská občanka Natalja Vovková, jež posléze z Ruska odjela do Estonska. Do Ruska měla Vovková dorazit 23. července i se svou dvanáctiletou dcerou.

Vovková si údajně v Moskvě pronajala byt, ve kterém bydlela Duginová a ženu sledovala ve vypůjčeném voze Mini Cooper. V sobotu pak měla být Vovková s dcerou na festivalu v Zacharově u Moskvy, kde byla Duginová se svým otcem Alexandrem.

Po Vovkové už Rusové vyhlásili pátrání.

Ruský prezident Vladimir Putin v kondolenci rodině Duginové odsoudil čin jako „hanebný zločin“.

Ukrajina zapojení odmítá

Tvrzení ruské tajné služby nelze ověřit. Neoficiální obvinění na adresu Ukrajiny zazněly už o víkendu a Kyjev je kategoricky odmítl.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zapojení Ukrajiny do smrti Duginové popřel.

„Ukrajina s tím samozřejmě nemá nic společného, protože nejsme zločinecký stát, kterým je Ruská federace, a už vůbec (nejsme) teroristický stát,“ uvedl v neděli.

V neděli večer se k odpovědnosti za smrt Duginové přihlásila neznámá ruská partyzánská skupina s názvem Národní republikánská armáda. Oznámil to bývalý ruský poslanec a opoziční aktivista Ilja Ponomarjov.

„Tuto akci, stejně jako mnoho dalších partyzánských akcí na území Ruska v posledních měsících, provedla Národní republikánská armáda,“ řekl podle listu Ukrajinska pravda Ponomarjov. V manifestu, který přečetl, označil Putina za uzurpátora moci a válečného zločince.

Ponomarjov v roce 2014 jako jediný ruský poslanec hlasoval proti anexi Krymu. Poté uprchl do Spojených států a nyní žije v ukrajinském exilu.

Byla cílem Duginová, nebo Dugin?

Už v neděli ruští vyšetřovatelé oznámili, že vražda Duginové byla plánovaná a objednaná, a že bomba se nacházela pod sedadlem řidiče. K instalaci bomby došlo nejspíš na parkovišti zmíněného festivalu.

Ihned po explozi se objevily teorie, že zamýšlenou obětí mohl být otec Duginové. O něm se dlouhodobě píše jako o ideologovi s vazbami na Kreml a ruského prezidenta Vladimira Putina. Současná verze FSB ale takovou verzi nepotvrzuje.

Ruský imperialista Dugin

Konzervativec a ultranacionalista Dugin prosazuje teorii tzv. neoeurasianismu, kterou ospravedlňuje agresivní politiku Ruska vůči sousedním zemím. Rusko má podle ní zaujmout dominantní postavení a rozšířit své sféry přímého vlivu až na Balkán a Blízký východ.

Foto: Profimedia.cz

Darja Duginová se svým otcem Alexandrem Duginem.

Kreml má podle Dugina stát v čele euroasijského impéria, které by dosáhlo až k Indickému oceánu a na západě by „spolklo“ Ukrajinu, rozdělilo Gruzii a připojilo Finsko k ruské Murmanské oblasti. Srbsko, Bulharsko, Rumunsko a Řecko by se staly jižními provinciemi Ruska.

Rasputin, nebo spíš influencer?

O vlivu Duginových konceptů na politiku Kremlu se dlouhodobě spekuluje. Někdy se Duginovi v západních médiích přezdívá dokonce „Putinův Rasputin“ nebo prezidentův mentor. Jakou a zda vůbec nějakou roli teď Dugin v ruské politice sehrává, není jasné.

Zdroje z prezidentského úřadu dokonce popírají, že by se kdy Dugin s Putinem setkali. Nezávislý server Meduza píše, že Dugin nemá na vedení Ruska přímý vliv, jeho myšlenky a teorie ovšem mohly ovlivnit Putinovy názory na mezinárodní vztahy a Ukrajinu. Duginovy názory mohli například při rozhovorech s prezidentem vydávat za své pracovníci tajných služeb.

Vlivnou postavou zůstává Dugin v kruzích ultranacionalistů, krajní pravice a ruských imperialistů.

Darja Duginová smýšlení svého otce převzala a byla jeho blízkou spolupracovnicí. Krom jiného vystupovala v prokremelských médiích, ve kterých kritizovala Západ a také vítala ruskou invazi na Ukrajinu.

Studium Platóna a pobyt v Bordeaux

Duginová studovala filozofii na univerzitě v Moskvě a v letech 2012 a 2013 byla i na studijním pobytu ve francouzském Bordeaux. Ve studiu v Moskvě pokračovala a soustředila se na Platónovo dílo a antické Řecko. Ostatně pro své později články, přednášky i telegramový kanál si vybrala pseudonym Platónová.

Podle webu Meduza patřila na filozofické fakultě k nejtalentovanějším a nejchytřejším studentům. Ještě před sedmi lety se věnovala elektronické hudbě a zajímala se o levicové filozofy.

Později se začala zajímat o pravoslaví a také o „neoeurasijské“ myšlenky svého otce, jehož začala aktivně podporovat a organizovat mu přednášky.

Na konci roku 2010 se Duginová začala objevovat v ruských médiích, hlavně těch prokremelských a provládních, jako komentátorka zahraniční politiky a vnitropolitického dění, titulována byla jako politoložka.

S Macronem se netrefila

Například v roce 2018 v prokremelském listu předpovídala „brzký konec Macronovy éry“, tedy pád francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten letos obhájil mandát i pro své druhé funkční období. Duginová podporovala ve volbách 2017 i 2022 nacionalistku Marine Le Penovou.

Po ruské invazi na Ukrajinu kroky Putinova režimu podporovala. Kvůli tomu se ocitla na amerických i britských sankčních seznamech.

Masakry v Buči u Kyjeva a dalších městech označila Duginová za zinscenované. V polovině června navštívila ocelárny Azovstal v Rusy dobytém ukrajinském přístavním městě Mariupol.

Z cesty vznikly propagandistické materiály. Duginová mimo jiné mluvila o „vzpouře Ruska proti totalitnímu liberalismu“ a v duchu ruského imperialismu mluvila o okupovaném ukrajinském území jako o „Novorusku“.

V posledním rozhovoru, který poskytla Duginová v den své smrti, prohlásila, že „západní totalita skončila“. Kritizovala v něm environmentální politiku, boj za lidská práva, LGBT témata i veganství. Tvrdila také, že Bill Gates očkovací kampaní cíleně způsobil pokles africké populace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované