ANO cítí šanci na hlasy z korespondenční volby. V cizině sází na venkov

V minulosti hlasy ze zahraničí sbíraly současné vládní strany, ve volbách v roce 2021 nejvíce krajany oslovili Piráti se Starosty a koalice Spolu, hnutí ANO dosáhlo jen na necelých pět procent. Letošní novinky u korespondenční volby ale celý proces změní. A zapojí voliče ze zahraničních regionů a vesnic, kteří dříve nechtěli cestovat k volebním urnám na ambasády.

Hnutí ANO, hlasitý kritik korespondenční volby v době jejího schvalování, by tak paradoxně mohlo na novince vydělat. Pokud tedy přiměje voliče zaregistrovat se do zvláštních seznamů.

To se ale zatím podle informací Seznam Zpráv celkově politikům, vládním i opozičním, moc nedaří. Podle odhadů Ministerstva zahraničí by mohlo letos z ciziny volit na osmdesát tisíc Čechů z celkového počtu zhruba šesti set tisíc.

V seznamech je zatím zapsáno jen asi 20 tisíc voličů. Zájemci o korespondenční volbu přitom mají čas k online i osobnímu zápisu do 24. srpna, poté už nebude možnost. Jaký typ voličů a odkud se prozatím zapsal, MZV nezjišťuje.

„Jakékoli počty a statistiky jsou v tuto chvíli zkreslené tím, že ve zvláštním seznamu voličů jsou i ti, kteří nakonec dojedou volit přímo na zastupitelský úřad,“ sdělila redakci mluvčí MZV Mariana Wernerová. Nejvíc zápisů je podle ní prozatím v Londýně a Bruselu.

Každopádně domněnka, že v zahraničí žijí jen voliči vládních stran, je podle ANO mylná. „Stejně jako v Čechách platí, že nás volí více v menších městech než v metropolích a větších centrech. Tedy v tomto ohledu nám může korespondenční volba prospět,“ řekl redakci Radek Vondráček, který má v ANO na starosti komunikaci s krajany.

Hnutí podle něj bude chtít získat „zahraniční“ hlasy třeba zdravotních sester, řidičů, elektrikářů, pracovníků v sociálních službách, kuchařů či matek na rodičovské.

Na krajany podle Vondráčka platí i stejná témata jako na domácí voliče: důraz na boj proti nelegální migraci či kritika Green Dealu. Speciální kampaň nicméně hnutí ANO v zahraničí nedělá, využívá hlavně sociální sítě. „A samozřejmě občas od metropolí vzdálenější místa i navštěvujeme. Byl jsem například na východě Anglie v Peterborough, kde je několikatisícová česká komunita,“ doplnil Vondráček s tím, že krajané se dobře orientují v české politice a dění doma sledují.

To je i příklad třicetileté Kláry, která se před lety provdala do Francie, kde je nyní na mateřské dovolené s půlroční dcerou. Volit české poslance se chystá. Korespondenčně, protože do Paříže na ambasádu to má přes tři sta kilometrů.

Komu dá svůj hlas, ale ještě neví. „Vždy jsem volila liberální strany, když ale tady ve Francii vidím, jak se zhoršila bezpečnostní situace, zejména kvůli nezvládnuté migraci, velmi se rozmýšlím. Status quo už udržovat nejde, Evropa potřebuje změnu,“ svěřila se redakci.

A dodala, že největší obavy má o budoucnost své dcery. „Když vidíte, jak se matky ve Francii bojí pustit své dcery samotné i do školy, logicky vás napadne, že tohle musí skončit,“ doplnila.

Mezi nerozhodnuté voliče zatím patří i pětadvacetiletý Petr, který pracuje v IT sektoru nedaleko amerického Los Angeles. „Určitě budu volit, jen stále nevím koho. Situaci v Česku sleduji hlavně přes sociální sítě a online zprávy. Nejsem typ, kterého by oslovila nějaká kampaň, názor si dělám sám,“ řekl Seznam Zprávám.

V USA žije už pět let a politická i ekonomická situace v zámoří ho ovlivňuje. „Donalda Trumpa se nejdřív všichni hrozně báli, zejména v Kalifornii, kde žiji, na druhou stranu některé jeho kroky, zejména v domácí politice, mají smysl. V Česku je to s Babišem podobné. Nelíbí se mi, jak se démonizuje. Ale to ještě neznamená, že ho budu volit. Opravdu nejsem rozhodnutý,“ dodal.

O hlasy krajanů velmi stojí zahraniční favorit minulých voleb hnutí STAN. „Průběžně oslovujeme krajany všemi dostupnými nástroji a chceme jim mimo jiné tuto možnost jednoduché spoluúčasti na volbách připomenout. Chceme hlavně popularizovat korespondenční volbu, říct, jak se dá volit v zahraničí, poslechnout si názory lidí z venku,“ uvedla místopředsedkyně Starostů Michaela Šebelová. Připomněla, že hnutí také organizuje Debaty bez cenzury, dvě se uskutečnily právě v zahraničí - v Londýně a Berlíně.

Podle Šebelové nicméně STAN nemá zmapováno, kolik krajanů žije v menších městech, na venkově a podobně. „Takové údaje nemáme k dispozici,“ dodala.

O české hlasy v zahraničí hodlá usilovat i koalice Spolu, konkrétní plány ale redakci nesdělila. Lídr kandidátky Středočeského kraje, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) alespoň naznačil, že se chce zaměřit na české voliče v USA, jejichž hlasy se započítávají právě do tohoto regionu. „Určitě oslovíme naše krajany ve Spojených státech amerických. Budeme je informovat o možnosti korespondenční volby a představíme jim naši vizi úspěšného a moderního státu,“ napsal redakci.

Strany v zahraničí často sází i na digitální mobilizaci, tedy online kampaň. Výjimkou je hnutí Stačilo! a částečně i hnutí SPD, které se proti korespondenční volbě silně vymezuje a netají se touhou ji zrušit.

Na dotazy ohledně kampaně v zahraničí neodpověděli Piráti. Motorista Filip Turek už dříve uvedl, že je v kontaktu například s českou menšinou v Chicagu.

Které straně či uskupení se nakonec podaří oslovit nejvíce voličů v zahraničí, nejde v tuto chvíli podle sociologa Jana Herzmanna vůbec předvídat. „Je to vlastně svým způsobem sociální experiment. Opravdu nevíme nic o politické orientaci těch lidí, kteří obvykle nevolili a teď volit chtějí. Samozřejmě mohou být i ovlivněni tím, co se děje ve světě, počínaje útokem na Ukrajinu, konče Donaldem Trumpem nebo obráceně. Ale jak je to ovlivní, to my nevíme,“ sdělil Seznam Zprávám.

Nejisté je podle něj i to, jestli mezinárodněpolitické dění přivede k volbám spíše lidi liberální nebo konzervativní, globalisty či naopak národovce.

„Osobně považuji z hlediska dopadu za důležitější, že hlasy ze zahraničí jsou rozdělené do čtyř velkých krajů. A tudíž na formování poslaneckých mandátů nebudou mít takový vliv, jako kdyby to bylo soustředěno do jednoho kraje, jak to bylo dříve,“ doplnil.

Hlasy ze zahraničí letos pobere Moravskoslezský kraj, kam se zapíší hlasy ze západní Evropy v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Ze zbytku Evropy včetně Německa, Turecka a Ruska půjdou krajanské hlasy do kraje Jihomoravského.

Do Středočeského kraje se započítají hlasy voličů z Jižní i Severní Ameriky. Na Prahu pak zbydou hlasy z Asie, Austrálie a Afriky.