Hlavní obsah

Ukrajinský dronový útok v Belgorodské oblasti si vyžádal dva životy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: twitter.com/DefenceU

Ilustrační snímek.

Reklama

Podle ruských zdrojů si ukrajinský dronový útok vyžádal v západoruské Belgorodské oblasti dva mrtvé. Při úderu zemřel také válečný reportér ruského listu Izvestija Semjon Jeremin. Nacházel se v okupované Záporožské oblasti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při ukrajinském dronovém útoku v západoruské Belgorodské oblasti zemřeli dva lidé. Informoval o tom dnes gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Podle něj začal v důsledku útoku hořet obytný dům a zahynuli dva civilisté, muž a žena.

Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčné služby stanice BBC oznámilo, že protivzdušná obrana sestřelila v noci na sobotu nad ruským územím 50 dronů. V některých oblastech byla poničena energetická zařízení.

Ve Smolenské oblasti se podle ruských úřadů stal terčem útoku ukrajinských dronů palivový a energetický komplex.

„Protivzdušná obrana drony sestřelila, ale následkem padajících trosek došlo k požáru kontejneru s palivem,“ uvedl na síti Telegram gubernátor oblasti Vasilij Anochin.

BBC také upozorňuje na hlášení gubernátora Kalužské oblasti, podle nějž byla výbuchem dronu lehce poškozena energetická infrastruktura. Exploze nastala v místě elektrické rozvodny, sdělil gubernátor Vladislav Šapša.

V Belgorodské oblasti přišli při útoku dronu o život dva lidé ve vesnici Poroz.

„Po shození výbušných zařízení zcela vyhořel soukromý obytný dům a stodola a další dům byl vážně poškozen,“ napsal na telegramu gubernátor Gladkov.

Čeho se snaží Ukrajina dosáhnout údery na rafinerie?

Ukrajinské bezpilotní kamikaze drony s dlouhým doletem pronikají nad ruské území stále častěji a hlouběji. Jejich hlavním cílem se v letošním roce staly ropné rafinerie. Ovšem jiné součásti ropného průmyslu nikoliv. Proč? Tomu se věnujeme v detailní analýze.

Při útoku zemřel také válečný reportér ruského listu Izvestija Semjon Jeremin. Podle Izvestijí její válečný zpravodaj zahynul v ukrajinské Záporožské oblasti, jejíž část Rusko okupuje. Jeho poslední reportáž se věnovala ruskému pohledu na dronovou válku s Ukrajinou.

Ukrajina, která již déle než dva roky čelí ruské agresi, v posledních týdnech zintenzivnila své útoky na Rusko a zaměřila se zejména na energetickou infrastrukturu. Kyjev slíbil, že v odvetě za rozsáhlé ruské bombardování ukrajinského území přenese boje na ruské území.

Kvůli intenzivním dronovým útokům a ostřelování je informování o válce na Ukrajině velmi nebezpečné a velmi složité. Podle nevládní organizace Výbor na ochranu novinářů zahynulo od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v bojích nejméně patnáct žurnalistů.

Zpravodajství o válce na Ukrajině, které je dostupné čtenářům v Rusku, navíc ovlivnila skutečnost, že krátce po zahájení invaze na Ukrajinu schválili ruští zákonodárci trestní odpovědnost za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Hrozí za to trest až 15 let vězení. Moskva také zablokovala řadu zahraničních i opozičních ruských médií, webových stránek i některé západní sociální sítě.

Jak Rusko zvládá válčit na dvou frontách?

„Můžeme vidět, že s tím, jak západní spojenci lavírují a váhají s podporou Ukrajiny, Rusko naopak výrazně zvyšuje výdaje na válku, na obranu, na zbrojní průmysl. Co se týče propagandy a šíření dezinformací, je to opravdu jen minimální zlomek toho, co Rusové musí vynakládat na agresivní okupaci Ukrajiny, o kterou se pokouší,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

„Zatímco ještě relativně nedávno se Rusové museli tvářit, že se o nějaký rozvrat Západu nesnaží, nyní už nemusí tuto snahu ani zastírat a mohou otevřeně operovat,“ dodává expert s tím, že ruští vrcholní politici dnes i často otevřeně deklarují, že jim jde o poražení Západu a že válku na Ukrajině vnímají jako válku se Západem, s NATO.

„V tomto případě je pak možná pro armádní velitele či pro Putina snazší zvýšit výdaje do vlivových operací v demokratických zemích, protože pokud jsou Spojené státy nejvýznamnějším aktérem NATO, je z jejich pohledu logické, že se budou snažit tamní demokratický proces nějakým způsobem ovlivnit,“ uzavřel Gregor.

Reklama

Doporučované