Článek
Unijní lídři se ve čtvrtek po několikahodinovém jednání v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské unie kromě části o Ukrajině, o jejímž budoucím financování se stále rokuje a výsledek je nejasný. V části týkající se bezpečnosti a obrany evropští premiéři a prezidenti důrazně odsoudili hybridní útoky ze strany Ruska a Běloruska, kterým Evropská unie v poslední době čelí. Debatovali ale rovněž o situaci na Blízkém východě, o příštím víceletém rozpočtu EU a o rozšíření unie.
Vzhledem k intenzivní hybridní kampani Ruska a Běloruska evropští představitelé vyzvali k urychlenému posilování odolnosti unie, k ochraně kritické infrastruktury a k odrážení a prevenci těchto útoků. Mimo jiné chtějí na státy, které za hybridními operacemi stojí, uvalit restriktivní opatření.
Terčem hybridních útoků se stala například Litva, která minulý týden vyhlásila nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balóny z Běloruska. Polský vzdušný prostor narušily v polovině září dvě desítky ruských dronů, kvůli jejichž likvidaci zasahovaly vzdušné síly NATO. Incidenty s drony na svém území hlásila v poslední době řada dalších evropských zemí včetně Německa, Belgie, Dánska či Norska.
Jediná doposud nedojednaná část závěrů se týká zajištění finanční pomoci Ukrajině, která bezmála čtyři roky čelí ruské invazi. Zatím není jasné, zda budou napadené zemi peníze poskytnuty formou reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady. Další možností je půjčka zaručená rezervou v unijním rozpočtu.
Unijní představitelé ve čtvrtek vedli vůbec první debatu nad návrhem rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034. Dánsko, které nyní EU předsedá, vypracovalo první takzvaný vyjednávací rámec a další jednání budou na kyperském předsednictví, které začíná 1. ledna 2026. „Evropská rada vyzývá nastupující předsednictví, aby v práci pokračovalo s cílem dosáhnout včasné dohody. Dohoda dosažená do konce roku 2026 by umožnila přijetí legislativních aktů v roce 2027, což je nezbytné k zajištění toho, aby se finanční prostředky EU dostaly k příjemcům bez přerušení v lednu 2028,“ stojí v závěrech.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,8 bilionu korun) letos v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval Evropský parlament. Europoslanci se postavili zejména proti „národním plánům“, což byl nápad komise sloučit finanční prostředky pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami bloku. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Očekávají se proto dva roky intenzivních jednání.
