Článek
Spojené státy se v plánech na pokračování války proti Íránu obracejí na tamní Kurdy. Podle deníku Wall Street Journal, který má exkluzivní přístup k informacím o dění v Bílém domě, Američané a Kurdové jednají o možnosti zahájit v kurdských oblastech pozemní ozbrojený boj proti íránskému režimu.
O tom, že se něco takové děje, svědčí dvě skutečnosti. Íránské dělostřelectvo pálí rakety a drony na sever Iráku, kde má své základny Demokratická strana íránského Kurdistánu. Hlavní kurdská opoziční ozbrojená formace.
A na druhé straně Američané ostřelují pozice íránských Revolučních gard a prorežimních milic Basídž ve městě Sanandádž a okolí. Sanandánž leží na severozápadě Íránu, kde je soustředěná kurdská menšina.
V lednu během rozsáhlých protestů po celé zemi, při kterých basídžové a revoluční gardy usmrtily přes sedm tisíc lidí, patřil právě Sanandádž mezi místa nejhoršího násilí.
Americký prezident Donald Trump v úterý telefonicky hovořil s šéfem Demokratické strany íránského Kurdistánu Mustafou Hidžrím.
Írán má 100 milionů obyvatel, Kurdů tam žije přes deset milionů. Mají ale dlouhou tradici odporu proti režimu v Teheránu a Kurdové jak v Íránu, tak v Iráku také často spolupracovali s Izraelem. Včetně výcviku svých ozbrojených sil a dodávek zbraní.
Podle amerického serveru Axios Trumpova administrativa nyní kalkuluje s tím, že povstání v íránském Kurdistánu by mohlo být začátkem takzvaného řetězového efektu. K odporu by se přidávaly další oblasti, zatímco by režim ztrácel kontrolu.
Sázka na Kurdy může být riziková
Politolog íránského původu žijící ve Spojených státech Karim Sadjadpour řekl v rozhovoru pro televizi CNN, že sázka na jedno etnikum je riskantní.
„Největší silou, která může v Íránu čelit systému islámské republiky, je inkluzivní íránský nacionalismus. Zprávy, že Spojené státy chtějí financovat nebo ozbrojit Kurdy, budou pro mnoho lidí v Íránu alarmující a oslabí opozici proti režimu,“ uvedl politolog.
Česká orientalistka s velkými zkušenostmi z Íránu Lenka Hrabalová řekla Seznam Zprávám, že rozdmýchávání etnických sporů je něco, z čeho má mnoho Íránců obavy.
Důležité národnostní menšiny v Íránu.
„Uvedu příklad z jihovýchodního Íránu, z provincie Balúčistán. Etnická menšina Balúčů nemá s Peršany moc dobré vztahy. A Peršané se zase bojí, že když režim padne, tak toho Balúčové využijí a v přeneseném smyslu slova sežerou zaživa. A že to bude horší než teď, i když teď to za moc nestojí,“ tvrdí Hrabalová.
Kromě Kurdů a Balúčů jsou významné také menšiny Azerů na severu (příslušníků národa, který žije v Ázerbájdžánu) a Arabů na východě, podél Perského zálivu.
Zabitý nejvyšší vůdce Alí Chameneí měl sám po otci azerský původ. V zemi žije také početná uprchlická komunita Afghánců, kterou velká část Íránců vnímá negativně a spojuje si ji s kriminalitou nebo prodejem drog.
Česká manželka
Historie íránských Kurdů a jejich boje proti Teheránu má také českou stopu. Manželkou dlouholetého vůdce Demokratické strany íránského Kurdistánu Abdula Rahmána Ghassemlúa byla Češka Helena Krulichová. Ghassemlú se měl v roce 1989 sejít s íránskými zástupci k tajnému jednání v pronajatém bytě ve Vídni. Ale když delegace dorazila, namísto jednání její členové vytáhli pistole a postříleli Ghassemlúa i jeho spolupracovníky.
„Manžel jednou hovořil s Chomejním na téma kurdské autonomie a diktátor mu odpověděl: Jaká autonomie? Jaký národ? To my jako správní muslimové přece neznáme,“ řekla Krulichová v polovině devadesátých let v rozhovoru pro Lidové noviny.
