Trump tvrdí, že domluvil s Moskvou mír. Rusko mezitím zabíjelo v Kyjevě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP řekl, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině.

„Myslím, že jsme se s Ruskem dohodli. Musíme se dohodnout se Zelenským. Myslel jsem si, že by jednání s ním bylo jednodušší, ale zatím to bylo těžší,“ řekl podle AFP Trump.

Šéf Bílého domu také podle CNN dodal, že se nekloní ani na stranu Ruska, ani Ukrajiny, ale že chce uzavřít dohodu a ukončit válku.

V USA ve středu mimo jiné probíhalo jednání amerického ministra financí Scotta Bessenta s jeho ukrajinským protějškem Serhijem Marčenkem a šéfem ukrajinské vlády Denysem Šmyhalem. Bessent zdůraznil potřebu co nejdříve uzavřít technické rozhovory a podepsat hospodářské partnerství mezi oběma zeměmi.

Spojené státy s Ukrajinou minulý týden podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž Washington chce získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle Trumpa půjde o splátku za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.

Americký prezident podle CNN řekl, že si myslí, že se setká s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem po své cestě do Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, která je naplánovaná mezi 13. a 16. květnem.

Zcela nevyloučil, že se setkání uskuteční během jeho cesty do arabských zemí.

Nyní zbývá, jak již bylo řečeno, uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump.

Podle CNN ovšem Trump odmítl říci, zda by navrhovaná dohoda o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou obsahovala ustanovení, které by přinutilo Kyjev uznat vlastnictví Krymu Moskvou, a řekl novinářům v Oválné pracovně: „Chci jen vidět konec války.“

„No, všechno je dobré. Chci jen vidět konec války, je mi to jedno,“ řekl v noci na čtvrtek středoevropského času Trump. „Pokud jsou oba šťastní, oba podepíší dohodu, já nemám žádné oblíbené. Nechci mít žádné oblíbence. Chci mít uzavřenou dohodu.“

Trump také Zelenského obvinil z poškozování mírových jednání. Poté, co ukrajinský prezident prohlásil, že Kyjev neuzná ruskou kontrolu nad Krymem, Trump uvedl, že tato podmínka „velmi škodí“ mírovým jednáním.

„Nikdo nežádá Zelenského, aby uznal Krym jako ruské území, ale pokud chce Krym, proč o něj nebojovali před 11 lety? Nemám nic společného s Ruskem, ale mám mnoho společného s tím, že chci zachránit v průměru pět tisíc ruských a ukrajinských vojáků týdně, kteří umírají bez jakéhokoli důvodu,“ řekl Trump.

Prezidentovy komentáře přicházejí po dnešních schůzkách s Ukrajinci v Londýně, které vede Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Na otázku, jak probíhala jednání v Londýně, Trump novinářům řekl: „Myslím, že dopadla dobře.“

Dodal: „Musíme přimět dva lidi, dva silné lidi, dva chytré lidi, aby se dohodli. A jakmile budou souhlasit, zabíjení skončí.“

Podle CNN zjevně narážel na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina.

Trump si posteskl i nad vysokou finanční ztrátou války na Ukrajině a znovu opakoval, že jeho předchůdce, bývalý prezident Joe Biden, „neměl nikdy dopustit, aby k takové válce došlo“.

Zelenskyj dvě hodiny po půlnoci našeho času na síti X pouze uvedl, že se chystá na důležitá setkání v Jižní Africe.

„Je důležité přiblížit spravedlivý mír. Snažíme se zajistit, aby se země G20 aktivně zapojily do diplomatického úsilí. Počítáme se smysluplnou účastí Jihoafrické republiky v mezinárodní koalici za navrácení tisíců ukrajinských dětí unesených Ruskem. Určitě také posílíme naše kulturní a vzdělávací vazby,“ konstatoval.

V den, kdy Trump přišel s údajnou mírovou dohodou, přitom dál pokračovaly boje.

Kyjev a Charkov, dvě největší města na Ukrajině, v noci na čtvrtek čelily vzdušným útokům. Při vzdušných úderech na Kyjev zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 90 bylo zraněno, mezi nimi je šest dětí. Uvedla to ve čtvrtek ráno agentura AFP a Reuters s odkazem na záchranáře. Z Charkova úřady oběti zatím nehlásí.

Údery v Kyjevě zasáhly obytné domy a záchranáři stále pátrají po lidech pod sutinami. Zasahovali celkem na 13 místech a pomáhali jim specialisté a psi. Celkem vypuklo 14 požárů.

„Z pod trosek je slyšet zvonění mobilních telefonů. Pátrání bude pokračovat, dokud nedostaneme všechny,“ uvedla podle Reuters ukrajinská záchranná služba. Vojenská správa dříve oznámila, že ukrajinské hlavní město čelilo „nepřátelskému raketovému útoku“. Podle zdrojů Reuters se ve městě ozvalo několik silných výbuchů.

Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl na sociálních sítích, že ve městě bylo slyšet několik výbuchů. Později dodal, že město čelilo i úderu za použití bezpilotních letounů. Charkov, který leží poblíž ruských hranic, je terčem častých úderů ze strany Ruska od začátku jeho invaze proti Ukrajině v únoru 2022.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak uvedl, že útoky ruských raket a bezpilotních letounů se v noci na čtvrtek týkají vedle Kyjeva a Charkova i dalších ukrajinských měst.

Viceprezident USA J. D. Vance podle Reuters prohlásil, že nastal čas, aby Rusko a Ukrajina buď přistoupily na americký mírový návrh, „nebo aby Spojené státy z tohoto procesu odstoupily“. Zopakoval tak Trumpovo varování z minulého týdne.

Vance v rozhovoru s novináři v Indii uvedl, že návrh vyzývá ke zmrazení územních linií „na určité úrovni blízké té, na které jsou dnes“, a k „dlouhodobému diplomatickému urovnání, které, doufejme, povede k dlouhodobému míru“.

„Jediný způsob, jak skutečně zastavit zabíjení, je, aby obě armády složily zbraně,“ řekl.

Nejmenovaný zdroj agentury Reuters obeznámený s americkým návrhem uvedl, že návrh rovněž vyzývá k uznání ruské anexe Krymu.

V Saúdské Arábii, kterou zmínil Trump, probíhala již v únoru jednání mezi Spojenými státy a Ruskem a v březnu mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Kyjev následně přijal americký návrh na celkové 30denní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl.

Trump ve středu Zelenskému vyčetl, že jeho prohlášení o neuznání ruské okupace ukrajinského poloostrova Krym ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem.

Ukrajinský prezident tím reagoval na americký návrh z minulého týdne, který vedle uznání anexe Krymu zahrnuje také zrušení sankcí uvalených Washingtonem na Rusko a vyloučení ukrajinského členství v NATO. Kyjev spolu s dalšími evropskými zeměmi návrh podle agentury Reuters odmítl.

Ukrajinská delegace se také ve středu v Londýně setkala s představiteli Spojených států, Británie, Francie a Německa, s nimiž probírala společné vize vedoucí k trvalému míru. Delegace řekla americkému vyslanci pro Ukrajinu a Rusko Keithu Kelloggovi, že prvním krokem k zahájení mírových jednání musí být úplné a bezpodmínečné příměří.

Britská BBC píše, že „přesto je málo jasné, kam tyto snahy směřují nebo zda budou úspěšné. Není to tak dávno, co byl americký plán na ukončení bojů na Ukrajině jasný. Došlo by k okamžitému, bezpodmínečnému 30dennímu příměří, po kterém by následovaly dlouhodobější rozhovory s cílem vytvořit trvalé urovnání války. Ukrajina s tím souhlasila a – pod tlakem USA – udělala obrovský ústupek; již nebude vyžadovat příslib dlouhodobých bezpečnostních záruk před ukončením nepřátelství.“

Podle BBC by podle dohody prezentované Trumpem Ukrajině možná nebylo umožněno vstoupit do NATO. Mohla by ovšem vstoupit do Evropské unie.

„Neexistuje žádná zjevná námitka proti tomu, aby se evropské ‚zajišťovací síly‘ rozmístily na západní Ukrajinu po jakémkoli příměří, aby odradily budoucí ruskou agresi. Stále však není jasné, zda jsou USA ochotny poskytnout této síle ‚zarážku‘. Panuje také nejistota ohledně toho, jaké ekonomické sankce proti Rusku by byly zrušeny, kdy a za jakých okolností. Jinými slovy, obrovské množství detailů je nejasných a stále je třeba o nich diskutovat. A všechny strany se zdají být daleko od sebe,“ píše zpravodaj BBC James Landale.

A připomíná staré ruské přísloví „nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno“.

„Právě teď se nám to zdá daleko,“ dodává.

Rusko okupuje Krym od roku 2014 a v roce 2022 podniklo invazi na Ukrajinu.