Hlavní obsah

Vagnerovci v Bělorusku vystupují jako „vzdělávací organizace“

Foto: Al.geba, Shutterstock.com

Po celém Rusku se objevovaly inzeráty, které lákaly k nástupu do privátní Vagnerovy armády. Po potlačené vzpouře už nejsou k vidění. Snímek z Krasnojarsku ze začátku června 2023. (Kontaktní údaje redakce ze snímku odstranila.)

Reklama

Žoldáci privátní armády pomáhají v Bělorusku s výcvikem tamní armády. Jejich přítomnost v zemi vyvolává od prvních dnů napětí.

Článek

Ruská žoldácká skupina vlastněná ruským oligarchou Jevgenijem Prigožinem byla v Bělorusku zaregistrována jako „vzdělávací organizace“. BBC na svých stránkách píše, že k zápisu do příslušného rejstříku došlo už 4. července.

Část tzv. Vagnerovy armády odešla do země poté, co běloruský diktátor Alexandr Lukašenko zprostředkoval dohodu mezi Prigožinem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, která ukončila krátkou vzpouru vagnerovců proti velení ruské armády koncem letošního června.

Vagnerovcům byl – výměnou za ukončení postupu na Moskvu – umožněn bezpečný odchod do Běloruska, Afriky, anebo připojení k regulérní ruské armádě. Je pravděpodobné, že od té doby odcestovalo do Běloruska mnoho Prigožinových bojovníků, kteří mimo jiné slouží jako váleční poradci běloruské armády.

Trvalá adresa společnosti uvedená v rejstříku koresponduje s adresou místa, kde jsou vagnerovci v Bělorusku pravděpodobně umístění. Nachází se poblíž vesnice Tsel, kde vedle vojenského letiště vzniká základna, ve které by mělo být umístěno až tisíc bojovníků, jak napsal web Ukrajinska Pravda.

Podle dostupných informací je v rejstříku zaregistrovaná firma „Concord“, v níž by měl Prigožin držet 100% podíl.

Přítomnost vagnerovců v Bělorusku zvýšila napětí mezi Minskem a západními sousedy – Polskem, Litvou a Lotyšskem, členskými státy Evropské unie.

Varšava i Vilnius výrazně zvýšily svou vojenskou přítomnost na hranici, aby zabránily ohrožení své bezpečnosti. Jako další možnost zvažují kompletní uzavření svých hranic.

Litva k tomuto kroku sáhla ve středu (více zde). Polsko má na hranicích s Běloruskem zavedená omezení už několik let. Čelí totiž migrační krizí, z které Varšava obviňuje běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Po celé délce hranice vyrostl plot s několika dalšími obrannými instalacemi.

Reklama

Doporučované