Hlavní obsah

Ve hře jsou i sankce proti samotnému Putinovi, oznámil Biden

Foto: Profimedia.cz

Spojené státy a jejich evropští spojenci zvažují různé možnosti, jak potrestat prezidenta Putina, od plošných opatření až po zcela osobní postih.

Reklama

26. 1. 7:37
aktualizováno • 26. 1. 9:59

Americký prezident Joe Biden v úterý upozornil, že zváží uvalení sankcí přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Podobně se ve středu vyjádřila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Článek

Bidenova slova jsou součástí varování západních lídrů, že Rusko za invazi zaplatí vysokou cenu. Rusko informace o tom, že plánuje útok, popřelo a Spojené státy a další země obvinilo z eskalace napětí.

U svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku ovšem rozmístilo desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit.

Ano, odpověděl Joe Biden novinářům na otázku, zda je ve hře uvalení sankcí přímo na ruského prezidenta, pokud dojde k invazi. Dodal, že překročení ukrajinských hranic by mělo obrovské globální následky. Šlo by nejspíše o „největší invazi od druhé světové války“, uvedl podle BBC Biden.

Také Británie se zaobírá možností uvalení sankcí přímo na šéfa Kremlu Vladimira Putina. „Nic nevylučujeme,“ řekla ve středu stanici Sky News britská ministryně zahraničí Liz Trussová k otázce osobních sankcí na Putina. „Předložíme nový zákon, který zpřísní náš sankční režim, abychom mohli cílit na více společností a jednotlivců v Rusku. Předložíme to v příštích dnech,“ dodala.

Spojené státy a jejich evropští spojenci podle agentury AP zvažují různé možnosti, jak potrestat prezidenta Putina, pokud napadne Ukrajinu – a to od plošných opatření až po zcela osobní postih. Agentura se zmiňuje o odříznutí Ruska od amerických dolarů a mezinárodního bankovnictví nebo o uvalení sankcí na oligarchy z Putinova okolí a jejich banky, na Putinovy příbuzné či na někdejší ruskou gymnastku, olympijskou vítězku Alinu Kabajevovou, která bývá považována za Putinovu přítelkyni.

Odvetnými kroky Washington pohrozil také Bělorusku. Pokud bude ruský spojenec pomáhat při případné invazi, bude „čelit rychlé a rozhodné reakci“, zní ze Spojených států.

Biden také uvedl, že pokud dojde k útoku, bude cítit povinnost posílit přítomnost NATO ve východní Evropě. „Musíme dát jasně najevo, že není důvod, aby se kdokoliv, jakýkoliv člen NATO, obával, zda jim NATO přijde na pomoc,“ vysvětlil. Biden přitom zopakoval, že Spojené státy neplánují vyslat své vojáky přímo na Ukrajinu.

Rusko USA a NATO obvinilo ze „zaplavení“ Ukrajiny zbraněmi a západními poradci. „Neexistuje žádné vysvětlení pro to, co americká flotila dělá v blízkost ruského pobřeží,“ uvedla stálá mise Moskvy při OSN ve svém prohlášení.

S hrozbou blížící se invaze vyvstává také palčivá otázka závislosti některých evropských zemí na ruských dodávkách plynu. Podle deníku The New York Times Bidenova administrativa spolupracuje s dodavateli ropy a zemního plynu z celého světa ve snaze zvýšit dodávky do Evropy v případě, že by Rusko Evropu odřízlo od zdroje.

Rusko je v současné době zodpovědné přibližně za třetinu ropy a zemního plynu dováženého do Evropské unie.

Britský premiér Boris Johnson už dříve uvedl, že západní spojenci budou na jakýkoliv vpád reagovat „přísnými“ ekonomickými sankcemi. Británie bude připravena na ochranu spojence NATO v regionu nasadit své vojáky, dodal.

Johnson také nadnesl otázku odříznutí Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Podle vysokých ruských představitelů by tento krok znamenal, že Evropa nebude moci platit a přijímat ruské produkty. „Obávám se, že k tomu lze přistoupit pouze s pomocí Spojených států,“ uvedl Johnson.

Jednání západních lídrů s Kremlem ovšem pokračují. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že se s Putinem v pátek spojí telefonicky a bude požadovat objasnění záměrů Ruska směrem k Ukrajině.

Během pondělních krizových rozhovorů se západní mocnosti dohodly na „bezprecedentních“ sankcích proti Rusku, pokud by došlo k invazi. Varují, že Rusko postihnou jako nikdy dříve.

Spojené státy mezitím uvedly do pohotovosti 8 500 vojáků, částečně proto, aby pomohly posílit své spojence v NATO. Rusko nad tím vyjádřilo velké obavy.

Kreml prohlásil, že NATO považuje za bezpečnostní hrozbu a požaduje právní záruky, že se Aliance nebude rozšiřovat dále na východ. Spojené státy ovšem uvedly, že o co skutečně jde, není rozšiřování Aliance, ale ruská agrese.

Obavy z invaze přiměly západní velvyslanectví v Kyjevě ke stažení části diplomatických zaměstnanců. Ukrajinských prezident Volodymyr Zelenskyj se ovšem snaží Ukrajince uklidnit.

„Neexistují žádné růžové brýle, žádné dětské iluze, všechno není jednoduché… Ale je tu naděje,“ uvedl při úterním televizním projevu k národu. „Chraňte své tělo před viry, svůj mozek před lží, své srdce před panikou.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované