Hlavní obsah

Přehledně: Pohyby vojsk okolo Ukrajiny a co chystá Rusko, když ne invazi

Foto: Profimedia.cz

Ruské vojenské cvičení ve Voroněžské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou.

Reklama

25. 1. 18:59

Je rusko-ukrajinská válka reálným scénářem? Pravděpodobnější než klasická pozemní invaze jsou hybridní konflikt, kybernetické útoky, psychologická válka nebo vyostření situace v okupovaném Donbasu, píšou ukrajinští analytici.

Článek

Co víme o ruských jednotkách?

Podle odhadů je v blízkosti ukrajinských hranic a na vzbouřeneckých územích v Donbasu a na okupovaném Krymu zhruba 120 tisíc ruských vojáků.

Další jednotky se přesouvají do Běloruska na neplánované společné cvičení „Spojenecké odhodlání“. Jeho první fáze je hlavně logistická a už probíhá, druhá, tedy samotné manévry, začne 10. února a má trvat deset dní. Podle Svobodné Evropy už dorazili do Běloruska vojáci až z ruského Dálného východu.

Sérii manévrů zahájilo ruské námořnictvo. Cvičení za účasti více než 10 tisíc vojáků a 140 lodí proběhnou na různých místech po světě. V pondělí Rusko zahájilo rozsáhlé manévry v Baltském moři, do nichž se zapojily dvě desítky plavidel.

V úterý cvičilo ruské námořnictvo společně s čínským v západní části Arabského moře. Podle ruského ministerstva obrany posádky plavidel nacvičovaly taktické manévry a osvobození unesené nákladní lodi.

Moskva opakovaně odmítá, že by plánovala vpád na Ukrajinu, a naopak obviňuje ze stupňování napětí Západ.

Rusko-běloruské manévry pod názvem „Spojenecké odhodlání“.Video: AP

Jak reaguje NATO?

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že kvůli hrozbě ruské invaze na Ukrajinu vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Už o víkendu také na Ukrajinu dorazily zásilky americké vojenské pomoci, minulý týden tam Británie dodala lehké obranné systémy.

Spojené státy pak uvedly do zvýšené pohotovosti 8500 amerických vojáků, kteří mají být připraveni na případné rychlé nasazení v Evropě.

Washington podle listu The New York Times (NYT) zvažuje vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy.

Chystá Rusko velkou invazi?

Analytici se v odhadu vývoje neshodují. Někteří považují rozsáhlý válečný konflikt kvůli nepředvídatelnosti Kremlu za reálný, jiní naopak za vysoce nepravděpodobný.

Například podle aktuální analýzy expertů z ukrajinského think thanku COS (Centra pro obranné strategie) je ruská invaze velkého rozsahu v blízké budoucnosti, tedy v horizontu zhruba dvou až tří týdnů, nepravděpodobná. Analýzu publikoval v pondělí list Ukrajinska Pravda a v úterý v angličtině zveřejnil její závěry ukrajinský server The Kyiv Independent.

Na ukrajinských hranicích zatím nestojí dostatek ruských vojáků a ruská vojska nejsou na pozicích pro tak velkou operaci. Pokud by Rusko provádělo přípravy na rozsáhlou invazi, bylo by to mnohem nápadnější, píšou analytici. Neexistují ani důkazy příprav zdravotnické infrastruktury, která by byla potřebná.

COS uvádí, že možným scénářem jsou ruské akce na okupovaných územích na východě Ukrajiny - ruské jednotky totiž loni podnikly sérii bojových cvičení v Bělorusku a na Krymu. Zároveň se shromažďují zásoby potravin, palivo a mazivo a další materiální zdroje pro ruskou armádu.

Vojenské manévry mají v Bělorusku skončit 20. února, tedy v den, kdy zároveň skončí zimní olympijské hry v Pekingu. Velitel ukrajinské operace proti separatistům na východě země, generál Oleksandr Pavljuk, označil toto datum za jeden z možných začátků invaze.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v úterý únorový termín zpochybnil a vyzval ke klidu. „V současné době nebyly ruskými ozbrojenými silami vytvořeny žádné útočné síly, které by naznačovaly, že zítra přejdou do ofenzivy,“ prohlásil ministr.

Analýza COS pracuje místo rozsáhlé invaze hned s několika jinými scénáři, které mohou proběhnout současně nebo samostatně.

  • Hybridní invaze
  • Poškození kritické infrastruktury
  • Eskalace konfliktu v Donbasu
  • Blokáda Kerčského průlivu
  • Teroristické útoky
  • Umístění jednotek v Bělorusku
  • Letecké útoky s cílem rozšíření paniky

Stručně řečeno počítají skoro se vším, kromě velké pozemní invaze. Ta hybridní by mohla spočívat například v kybernetických útocích - ostatně ukrajinské úřady čelily nedávno mohutnému útoku, který vyřadil vládní weby mimo provoz. Podle prognózy budou takové útoky zesilovat.

V rámci hybridní války se k nim může přidat také šíření dezinformací, vyhrožování bombovým útokem například ve školách, v metru nebo na úřadech, vyjmenovává ukrajinské COS.

Cílem se může stát i kritická infrastruktura jako elektrárny, sítě mobilních operátorů, internet, vládní komunikace nebo doprava. Cílem takových operací je destabilizace státu a také psychologický nátlak na obyvatele - šíření paniky a nejistoty a také vyčerpání ozbrojených složek státu kvůli neustálé pohotovosti. S tím souvisí i možné synchronizované teroristické útoky na kritickou infrastrukturu.

Bude prolomena fronta v Donbasu?

Za „velmi reálný“ pak označuje COS oficiální vstup ruských vojáků na vzbouřenecké ukrajinské území v Donbasu a následné pokusy o prolomení frontové linie. Důvodem může být falešná záminka jako smrt ruských občanů na Ukrajině nebo teroristický útok na ruském území, za který vláda učiní politicky zodpovědným Kyjev.

V úterý ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami. Mělo jít o sérii útoků v příhraničních oblastech s cílem destabilizovat situaci.

„V průběhu rozsáhlé operace v Žitomíru a v Charkově zneškodnili pracovníci ukrajinské kontrarozvědky organizovanou zločineckou skupinu, kterou koordinovali představitelé zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla v prohlášení SBU, podle níž se skupina chystala napadnout městské objekty.

Jaké jsou ruské možnosti v Černém moři?

Za pravděpodobné označují analytici zhoršení situace v Azovském a Černém moři - od blokády Kerčského průlivu a přerušení ukrajinských námořních tras po okupaci Hadího ostrova nedaleko hranic s Rumunskem.

Zranitelný by pak byl Kyjev jako sídlo vlády, kritické infrastruktury a ekonomické a politické centrum země. Analýza COS upozorňuje, že musí být posílena ochrana a obrana hlavního města. „Benefity“ obléhání Kyjeva totiž mohou v případě ruské invaze převážit nad ztrátami. Nejbližší ruské vojenské jednotky se teď nacházejí asi 200 kilometrů vzdušnou čarou od Kyjeva.

Diplomatické válečné pole

Válka už probíhá na diplomatickém poli a každý den přibývají další zprávy o vyjednáváních a o vzkazech tu z Moskvy, tu z Washingtonu či Berlína. Právě v německé metropoli mluvil v úterý odpoledne o situaci spolkový kancléř Olaf Scholz s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Macron pak bude později tento týden telefonovat s Putinem.

S velkým nasazením „bojují“ ukrajinští diplomaté, kteří usilují o pomoc partnerských zemí. Ukrajinu aktivně podporuje řada západních vlád, zejména Velká Británie a Spojené státy. Obě země teď dodávají Ukrajincům výzbroj, například protitankové zbraně.

Vztahy s Německem ale kvůli postojům Berlína ochladly. Německo totiž odmítlo dodat Ukrajině zbraně a aktivně brání Estonsku, aby tak učinilo. Němci váhají i možným odpojením Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT, pokud Rusové zaútočí.

Evropská unie v týdnu oznámila plán poskytnout Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun).

Některé západní státy zároveň začaly z Kyjeva z bezpečnostních důvodů stahovat rodiny diplomatů. Přistoupily k tomu Spojené státy, Spojené království, Německo, Kanada a Austrálie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované