Hlavní obsah

Nepanikařte, vyzval Zelenskyj. Další vojáci se blíží k Ukrajině

Foto: Profimedia.cz

Loni v prosinci ukrajinský prezident navštívil vojáky na východě země. Současné diskuze o hrozící ruské invazi Zelenskyj považuje za popis reality, která trvá dlouhá léta.

Reklama

20. 1. 18:01

Diplomatické úsilí nepolevuje, ale napětí také ne. Moskva a Minsk chystají v Bělorusku vojenské cvičení, vojáci jsou přitom i na hranicích Ukrajiny, kde žádné cvičiště není. Ukrajinský prezident vyzývá, aby lidé nepanikařili.

Článek

„Co je na tom nového? Není to realita už osm let? Nezačalo to už v roce 2014?“ ptal se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním projevu. Narážel v něm na to, že jsou teď média a veřejný prostor plné zpráv o válce s Ruskem, „o tom, že invaze může začít zítra, kdykoli. A že je to už jisté.“

Jde podle něj o útok na lidské nervy s cílem vyvolat u lidí strach a také obavy u investorů a tím pádem ovlivnit ekonomickou situaci a byznys. „Oslabit Ukrajinu, donutit ji k ústupkům. Vytvořit takovou atmosféru, aby naše ne znělo slabě,“ uvedl Zelenskyj v sedmiminutovém projevu s názvem „Nepanikařte!“.

Ukrajina podle prezidenta nechce válku, ale má na ni být neustále připravena. „Máme silnou, odvážnou armádu, připravenou na vše,“ dodal Zelenskyj s tím, že i když má Ukrajina mezinárodní podporu, spoléhá hlavně na sebe.

Obyvatele vyzval, aby zachovali klid a chladnou hlavu a nenakupovali v obchodech zásoby, jmenovitě „sirky a pohanku“ a aby nevybírali peníze z účtů.

Ve čtvrtek Zelenskyj navštívil Polsko, kde o situaci jedná s prezidentem Andrzejem Dudou.

Na sociálních sítích vyvolal Zelenského projev bouřlivé reakce. Od opoziční Evropské solidarity, kterou vede bývalý prezident Petro Porošenko (momentálně stíhaný kvůli údajné vlastizradě), to Zelenskyj schytal za „akt kapitulace před Ruskem“. V komentářích se píše i o tom, že prezidentovi úmysl uklidnit moc nevyšel.

Obavy z kroků Ruska trvají už několik týdnů a neslábnou. Investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) a Rádio Svoboda uvedly, že část ruského vojska mířícího na cvičení do Běloruska se zastavila u Homelu. V oblasti přitom není žádné cvičiště, kde by mohly probíhat manévry.

Od města na jihovýchodě Běloruska je to k ukrajinským hranicím asi čtyřicet kilometrů a zhruba 220 kilometrů do Kyjeva. Ruští vojáci dorazili také do jihoběloruského města Jelsk asi 18 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Z ruského Dálného východu, oblastí Chabarovsku, Birobidžanu či Vladivostoku, se po železnici podle CIT přesouvá mimo jiné vojenská policie, výsadkáři a speciální jednotky, které mají zkušenosti z války na Ukrajině v letech 2014 a 2015. Přesuny vojsk z východu se dají podle CIT srovnat pouze s transportem ruských vojáků v době bojů o donbaské Debalceve. Na cvičení do Běloruska přitom obvykle přijíždějí jednotky z evropské části Ruska, například na každoroční podzimní cvičení Západ.

Rádio Svoboda také píše o vzkazech, které se na sociálních sítích objevují pod záběry přesunu ruských jednotek na Západ. Mnoho příspěvků rodinných příslušníků zahrnuje obavy o osud vojáků na cestě do Běloruska nebo k hranicím s Ukrajinou. Objevují se mezi nimi zprávy, či spíše spekulace, o vojenském cvičení, ale i o válce.

„Spojenecké odhodlání“ Putina s Lukašenkem

První fáze neplánovaného cvičení „Spojenecké odhodlání“ už v Bělorusku probíhá, druhá, tedy samotné manévry, začne 10. února a má trvat deset dní. Podle běloruského diktátora Alexandra Lukašenka se má během cvičení na západě země dospět k „určitému plánu“ pro případ konfrontace s baltskými státy, Polskem a Ukrajinou.

Kolik ruských a běloruských vojáků se má cvičení účastnit, není jasné. Náměstek ruského ministra obrany Alexander Famin ale uvedl, že nepřekračuje parametry dané Vídeňskou úmluvou z roku 2011. Podle ní se cvičení, které nebylo hlášeno 42 dní předem, může účastnit jen 9000 vojáků.

Tak nízké číslo ale vzhledem k zmíněným přesunům z Dálného východu zpochybňuje organizace CIT. Podle dostupných veřejných zdrojů se z východu do Běloruska přesouvá minimálně 10 až 15 praporů, každý se zhruba 800 vojáky. Někteří ovšem mohou mířit na rusko-ukrajinskou hranici, podél které je podle odhadů rozmístěných na 100 tisíc ruských vojáků.

Diplomatický maraton

Kvůli situaci ve východní Evropě probíhají v posledních dnech intenzivní diplomatická jednání. Západ Moskvu varuje, že za případný vojenský útok by draze zaplatila, konkrétní plány ale zatím v tomto směru nejsou příliš jasné.

Rusko pak od začátku odmítá, že by plánovalo ofenzivu na Ukrajinu, a z agresivního počínání naopak viní Západ. Moskva také požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu do Aliance.

Ve středu o situaci jednal v Kyjevě americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken s prezidentem Zelenským. Ve čtvrtek se pak v Berlíně setkal se šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou a také s protějšky z Francie a Británie.

„Jediná cesta z krize je cesta politická, a to formou dialogu,“ řekla Baerbocková. „Bohužel ale Rusko hovoří jiným jazykem,“ uvedla. Německá ministryně opět vyzvala Moskvu, aby uklidnila napětí. „Všechny ostatní kroky povedou k vážným následkům,“ varovala Kreml.

V pátek bude Blinken jednat v Ženevě se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.

Agrese je agrese, vzkázal Kyjev do Bílého domu

K tématu se vyjádřil i americký prezident Joe Biden v projevu ke svému prvnímu roku ve funkci. Šéf Bílého domu předpověděl, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin podnikne nějaké kroky vůči svému sousedovi, nicméně totální invaze na Ukrajinu by podle Bidena vyvolala masivní reakci a Moskva by za ni draze zaplatila.

„Záleží na tom, co udělá. Jedna věc je, pokud to bude menší vpád a my se budeme dohadovat o tom, co dělat, nebo nedělat. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích, pokud dále napadnou Ukrajinu, bude to pro Rusko katastrofa,“ pronesl Biden.

Na Bidenova slova reagoval ukrajinský ministr zahraničních věcí. „Není žádný rozdíl mezi malým a frontálním útokem na Ukrajinu. Není možné být terčem invaze jen napůl nebo být agresorem jen napůl. Agrese je, anebo není,“ uvedl během brífinku Dmytro Kuleba.

Americký deník The Wall Street Journal ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje napsal, že týden před Blinkenovou cestou byl v Kyjevě a v Berlíně šéf americké CIA William Burns. Šéf rozvědky měl v tichosti jednat s evropskými činiteli o podpoře Ukrajiny a reakci v případě ruské invaze.

Orbán pojede za Putinem

V době neklesajícího napětí maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že 1. února vyrazí do Moskvy. Hlavním tématem setkání má být podle maďarského ministra zahraničních věcí energetika, zejména pak dostavba maďarské jaderné elektrárny Paks ruskou společností Rosatom či zvýšení dodávek ruského zemního plynu do Maďarska. Maďarsko čekají na začátku dubna parlamentní volby.

Český premiér Petr Fiala z ODS ve čtvrtek novinářům řekl, že ministerstva obrany, zahraničí a další experti jednají o možné pomoci Ukrajině. Česko podle něj musí hledat cesty, jak zemi pomoci a podpořit současně snahu zamezit možné ruské agresi. Fiala ale zatím neupřesnil konkrétní podobu pomoci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované