Hlavní obsah

Srdce Evropy, Sudety. Britští poslanci si při jednání o Ukrajině pomohli Českem

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson při úterním jednání Dolní sněmovny.

Reklama

Britský parlament se v úterý zabýval napětím okolo Ukrajiny. Premiér Boris Johnson prezentoval na půdě Dolní sněmovny výsledky pondělního jednání se západními partnery. Několikrát britští zákonodárci zmínili i Českou republiku.

Článek

Johnson před poslanci Dolní sněmovny v úterý naznačil, že Německo kvůli závislosti na ruském plynu není velkým přiznivcem uvalení dalších sankcí. Podle Johnsona evropští diplomaté tlačí na Berlín, aby byl vůči Rusku tvrdší.

Nezůstalo ale jen u Německa. Britský premiér řekl, že „evropští přátelé“ Spojeného království mají obavy z uvalení nejpřísnějších možných sankcí na Rusko v případě invaze na Ukrajinu kvůli jejich „těžké závislosti“ na ruském plynu. Předseda vlády dodal, že Spojené království by bylo ochotno rozmístit více vojáků do východní Evropy, kdyby došlo k napadení Ukrajiny, informuje The Guardian.

Johnson před poslance předstoupil den po večerní videokonferenci se západními lídry včetně amerického prezidenta Joea Bidena, německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

„Myslím, že sněmovna musí pochopit, že jedním z velkých problémů, kterým všichni čelíme při jednání s Ukrajinou a při jednání s Ruskem, je těžká závislost našich evropských přátel, zejména na ruském plynu,“ řekl poslancům Johnson. „Ve včerejších rozhovorech bylo jasné, že v době vysokých cen plynu narážíme na realitu,“ dodal britský premiér.

„Úkolem naší diplomacie je nyní přesvědčit a povzbudit naše přátele, aby šli tak daleko, jak mohou, aby to vyřešili a přišli s tvrdým balíčkem ekonomických sankcí, protože to tato situace vyžaduje,“ dodal premiér.

Britský premiér odpovídal také na dotazy opozičních poslanců ohledně možného odříznutí Ruska od globálního bankovního platebního systému Swift. „Obávám se, že k tomu lze přistoupit pouze s pomocí Spojených států,“ reagoval Johnson. Podobně jako ohledně sankcí měl i u tohoto kroku narazit na odpor Německa.

Předseda opozičních labouristů sir Keir Starmer řekl, že Rusko by mělo být zasaženo „rozsáhlými a tvrdými sankcemi“. Vyzval také Johnsona, aby zabránil zneužití Británie k praní ruských peněz. „Pokud budeme brát své závazky vůči globální bezpečnosti vážně, nemůžeme si dovolit být světovou prádelnou pro nezákonné finance,“ řekl před poslanci Starmer.

Johnson také zákonodárce varoval, že prezident Putin by se mohl zaměřit na další bývalé sovětské země nebo satelity, aby tak znovu vybudoval starou ruskou sféru vlivu. „Putin se chce v zásadě vrátit ke starému systému sfér vlivu, a není to jen Ukrajina, kterou má na očích,“ řekl poslancům.

Britský premiér se také postavil ruským požadavkům vůči evropským státům i Severoatlantické alianci. „Česká republika, v samém srdci Evropy, vzdálená stovky mil od Ruska, by musela žádat Kreml o povolení, pokud by chtěla pozvat na společné cvičení německou pěchotu či jen pomoct se stavbou protipovodňových zábran,“ zmínil Česko Johnson.

Ruský prezident Vladimir Putin představil vůči Severoatlantické alianci požadavky, jako je například stažení aliančních sil z Rumunska a Bulharska, slib, že Ukrajina nevstoupí do NATO nebo návrat do situace v roce 1997, tedy do doby před rozšířením o postkomunistické země včetně Česka.

Paralelou s českou historií si pomohl také opoziční poslanec Chris Bryant. „Argumenty, které prezident Putin používá ohledně rusky mluvících na Ukrajině, jsou zcela stejné, jaké Adolf Hitler prezentoval ohledně sudetských Němců v ČSR ve 30. letech,“ uvedl Bryant.

Velká Británie by byla také podle Johnsona ochotna rozmístit více vojáků ve východní Evropě, pokud by Rusko přistoupilo k invazi. „Chceme přispět k jakémukoli novému rozmístění NATO,“ řekl podle deníku The Times premiér.

Podle Johnsona Rusko riskuje nejhorší krveprolití od druhé světové války. Poslancům řekl, že věří, že odpor Ukrajinců bude „zarputilý a houževnatý“, a pokud Putin půjde touto cestou, „mnoho synů ruských matek se nevrátí domů“. „Je tu otázka ohledně Maďarska,“ reagoval Johnson na dotazy poslanců, kam by mohli být nasazeni další britští vojáci.

„Potřebujeme, aby všichni naši spojenci zbystřili,“ řekla poslancům ministryně zahraničí Liz Trussová. „Velká Británie poskytuje Ukrajině obrannou techniku, ekonomicky podporujeme Ukrajinu, pomáháme cvičit její ozbrojené síly a potřebujeme, aby se za ni stejně postavili všichni naši spojenci, protože nechceme vidět ruskou invazi na Ukrajinu, která by vedla k obrovským ztrátám na životech,“ uvedla ministryně ve sněmovně.

„V tuto chvíli je důležité, abychom viděli, jak všichni naši partneři po celém světě zvýšili své úsilí. Jdeme příkladem, ale chceme, aby ostatní tento příklad následovali,“ dodala Trussová.

Reklama

Doporučované