Článek
Izraelská vojenská ofenziva v Pásmu Gazy si za více než 21 měsíců války vyžádala životy už více než 59 tisíc Palestinců. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle něhož většinu palestinských obětí tvoří ženy a děti. Izrael svou operaci v Gaze zahájil po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na jihu Izraele z října 2023 s více než 1200 mrtvými.
Ministerstvo oznámilo, že od začátku války zahynulo v Pásmu Gazy v důsledku bojů 59 029 Palestinců a dalších 142 135 bylo zraněno. Údaje úřadu kontrolovaného Hamásem, jenž v Gaze dosud vládne, nelze nezávisle ověřit, podle OSN a jiných mezinárodních organizací je však lze považovat za spolehlivé. Z každodenně zveřejňovaných dat také vyplývá, že jen za posledních osm dní stoupl počet zabitých Palestinců ve válce zhruba o tisíc.
Úřady v Gaze uvádějí, že většinu obětí tvoří ženy a děti. Vyšší podíl zabitých civilistů než ozbrojenců v této válce připouští i izraelská armáda, která však Hamás dlouhodobě viní, že civilisty používá jako živé štíty a svou infrastrukturu ukrývá do zařízení typu nemocnic, což hnutí popírá.
Izraelská armáda v pondělí mezitím poprvé od začátku války spustila pozemní operaci proti Hamásu ve městě Dajr Balah ve střední části Pásma Gazy. Této oblasti se těžké pozemní boje až dosud vyhýbaly, i proto se sem z jiných částí válkou zdevastovaného palestinského území uchýlily desítky tisíc Palestinců, které nyní armáda vyzvala k evakuaci. Podle Reuters navíc panují obavy, že by právě v této oblasti mohl Hamás zadržovat některé ze živých rukojmích.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich Hamás a jeho spojenci propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů, dosud zadržují pět desítek z nich, naživu však zůstává asi jen 20 lidí.
Papež o konfliktu hovořil s palestinským prezidentem
O konfliktu v Pásmu Gazy a násilí na okupovaném Západním břehu v pondělí telefonicky hovořil papež Lev XIV. s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Telefonát byl jejich prvním oficiálním rozhovorem od papežova nástupu do úřadu. Papež zdůraznil naléhavou potřebu pomoci těm nejzranitelnějším a umožnění dostatečného přísunu humanitární pomoci, uvedl podle agentury AFP Vatikán v prohlášení.
„Svatý otec zopakoval svou výzvu k plnému respektu mezinárodního humanitárního práva. Zvláště zdůraznil nutnost chránit civilisty a posvátná místa a zákaz nerozlišujícího použití síly a nuceného přesídlování obyvatelstva,“ cituje AFP z prohlášení.
V pátek Lev XIV. telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, a to den poté, co izraelská střela zasáhla kostel Svaté rodiny, jediný katolický kostel v Pásmu Gazy, a zabila tři lidi. V neděli papež odsoudil krutost války v Pásmu Gazy a opětovně vyzval k mírovému řešení.
Vatikán podporuje dvoustátní řešení a v roce 2015 uznal Palestinský stát.
