Hlavní obsah

Video z Černobylu ukazuje, jak zde Rusko drželo zajatce a riskovalo katastrofu

Podívejte se do Černobylu. Video ukazuje, jak Rusko drželo zajatce a pokoušelo katastrofu.Video: Jan Marek

 

Reklama

19. 4. 19:38

Ukrajinci zveřejnili nové záběry z odstavené černobylské jaderné elektrárny, která podle nich mohla opět a ještě katastrofičtěji ohrozit svět za okupace ruskými vojáky. Jak pokoušeli její bezpečnost, zaměstnance i vlastní životy?

Článek

Reportáž v úvodu tohoto článku nabízí pohled na dnešní podobu jaderné elektrárny Černobyl. Tedy místo, které už dvakrát vystavilo svět hrozbě katastrofy nevídaného rozsahu. Poprvé to bylo při havárii jejího čtvrtého reaktoru v roce 1986. A podruhé se to stalo nedávno – při okupaci jednotkami ruských invazních vojsk. Při té mohlo podle ukrajinského ministerstva obrany dojít k ještě větší pohromě než před 36 lety.

„Tohle je z pohledu jaderné hrozby nebezpečné zařízení, protože tu je i zařízení pro skladování zbylého jaderného paliva – dva sklady. Máme nová bezpečnostní pravidla pro omezení pohybu a je zde sarkofág zakrývající zničený čtvrtý reaktor. Tam je dost radioaktivního odpadu a zařízení pro zpracování tohoto pevného i tekutého odpadu – to jsou velice nebezpečné objekty,“ popisuje v reportáži ukrajinské vojenské televize Maksym Ševčuk, místopředseda Státní agentury Ukrajiny pro správu uzavřených zón (SAUEZM).

„A tak jsme si pomysleli, že by mohlo dojít k větší katastrofě než v roce 1986,“ dodává.

Mohlo dojít k uvolnění jaderného odpadu i materiálu

Ruští vojáci při okupaci uzavřené zóny podle Ukrajinců poničili rozvodnou elektrickou síť. A zařízení mělo podle Ukrajinců celé dva dny fungovat pouze na záložní systém, tedy dieselové generátory. Zoufalá situace se ale proměnila v kritickou. Došla totiž nafta a okupanti prý nejdříve vůbec nechtěli ukrajinské techniky nechat vedení opravit.

„Mohlo to ohrozit přinejmenším sklady zbylého jaderného paliva a jiné bezpečnostní systémy. Nebudu zacházet do detailů, ale bylo to velice nebezpečné. Pokud by nebyla rozvodná síť obnovena, tak by bezpečnostní systémy zajišťující zbylé jaderné palivo mohly připustit nehodu,“ říká dál v reportáži Ševčuk.

Podle dřívějších informací, které v článku spolu s dalším hazardním chováním Rusů v Černobylu detailně popsala i redakce Seznam Zpráv, tak bezpečnostní inženýři elektrárny dokonce museli krást palivo do generátorů Rusům. Ti totiž svolili k opravám prý až po dlouhém vyjednávání. A to i přesto, že na místě měli být za okupace přítomni členové ruské státní firmy pro atomovou energii Rosatom.

Zajatci ve stísněném krytu. Okupanti v radioaktivních zákopech

Jednotky ruských okupačních vojsk dobyly Černobyl hned na začátku invaze 24. února. Elektrárnu obklíčily tanky a další těžkou technikou a zajaly okolo 130 zaměstnanců dohlížejících na bezpečnost zařízení. Stejně jako 169 členů Národní gardy bránících oblast. Ti strávili více než měsíc v podzemním jaderném bunkru elektrárny. Bez přístupu k dennímu světlu i čerstvému vzduchu. Jak to v nevelkém prostoru vypadalo, můžete také vidět v reportáži v úvodu článku.

Ještě hůř na tom ale byli sami ruští vojáci. Zákopy pro své obranné pozice se totiž rozhodli vykopat a celou dobu obývat na území známého Rudého lesa. Na místě tak znečištěném radiací, že je nebezpečné tam jen vkročit. Ignorovali i varovné cedule po jeho obvodu. Otázkou zůstává, zda kvůli nevědomosti způsobené propagandou, nebo po nařízení svých velitelů.

„Oni tu žili, dýchali prach, připravovali si zde jídlo, pálili oheň – respektive spalovali trávu, a dýchali tak i zplodiny z ní. To samozřejmě bude mít dopad na jejich zdraví a pomalu je to zabije, možná dokonce rychle. Měli tu i těžkou techniku, za mnou vidíte místa pro jejich personál. Několik desítek lidí tu bylo nepřetržitě a měnili se až po nějakém čase,“ doplňuje místopředseda SAUEZM.

Podle ukrajinského ministra energetiky zbývá ruským vojákům maximálně rok života. Černobylskou oblast opustili v sedmi autobusech až 31. března. Někteří už údajně vykazovali známky otravy radiací.

„Opravdu si chtěli Černobyl udržet a do jisté míry to dokázali. Teď jeho část zůstane v jejich srdcích a tělech navždy,“ uvádí ve videu ukrajinského ministerstva obrany válečný reportér Oleksandr Solovij.

Bezmála 170 členů Národní gardy vzali Rusové při stahování z oblasti na konci března s sebou a neznámý zůstává i osud čtyř civilních pracovníků elektrárny. Zřejmě ale rovněž přetrvávají v jejich zajetí na území Běloruska či přímo Ruska.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované