„Vojáci se nepotřebují vytahovat.“ Přehlídka může poškodit jméno armády USA

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Důvod k hrdosti a obdivu, ale také obavy z pošramocené pověsti a bezprecedentní politizace.

Až budou po Constitution Avenue v centru Washingtonu pochodovat členové amerických ozbrojených sil, budou jejich uniformy reprezentující odlišné éry, války a konflikty nabízet celou řadu symbolů, které budou vyvolávat diametrálně odlišné emoce.

Pro Donalda Trumpa se jedná o oslavu té nejlepší bojové jednotky, jaká kdy na planetě operovala, jak prezident před několika dny o americké armádě řekl na vojenské základně Fort Bragg v Severní Karolíně.

Faktem zůstává, že armáda má u americké veřejnosti velký respekt a uznání. Stabilně je považována za nejdůvěryhodnější, nejuctívanější a také nejpopulárnější instituci v zemi. Průzkumy opakovaně ukazují, že ji pozitivně vnímá většina obyvatel země a věří, že bude vždy jednat v nejlepším zájmu veřejnosti. Podle nedávného průzkumu společnosti Pew Research si to myslí na 79 procent Američanů.

Náklonnost a úcta k vojákům je takřka hmatatelná. Často se stává, že obyčejní lidé americkému vojákovi přímo na ulici poděkují za jeho službu, případně mu třeba koupí kávu. Vzdávají hold profesionalitě, smyslu pro čest, odvaze a ochotě se obětovat za druhé.

„Vojáci, kteří ten den budou pochodovat, představují celou historii, ne jen jeden den. Nepředstavují jediného člověka. Jsou součástí americké armády, s hrdostí a sebevědomím jsou připraveni bránit naši zemi,“ řekl agentuře AP 78letý veterán války ve Vietnamu James McDonough z marylandského Croftonu.

Přehlídka má ale také celou řadu kritiků. Ti se obávají, že by oslnivá pověst současné armády mohla dostat vážné trhliny.

„Je to neamerické. Naše armáda je dostatečně silná a profesionální, nepotřebuje si nic dokazovat, vytahovat se. A už vůbec ne přehlídkou, jež má hlavně posílit ego prezidenta,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Kenneth T. Jackson z Kolumbijské univerzity, který se mimo jiné věnuje vojenské historii a militarismu vůbec. Narážel na fakt, že Trump pro přehlídku určil den, kdy má narozeniny. Prezidentovi bude v sobotu 79 let.

Profesor Jackson se také obává, že by si mohla armáda uříznout ostudu. Podle něj nejsou ulice Washingtonu na takové procesí těžké techniky včetně tanků „vybavené“. Ostatně na ty, po kterých stroje pojedou, se instalují kovové pláty, aby se zabránilo poškození.

Přípravy na přehlídku:

„Nemáme taková velká prostranství jako v Severní Koreji, nebo v Moskvě na Rudém náměstí. Navíc tanky a další těžká technika mohou zcela zničit povrch ulic,“ podotkl Jackson.

Právě pečlivá choreografie vojenských přehlídek v zemích jako Rusko či KLDR mnohým zřejmě přijde na mysl. Podobné přehlídky si totiž Američané spíše spojují s diktátorskými a autokratickými režimy než s těmi demokratickými.

„Vždycky jsme byli jiní než Sovětský svaz a Severní Korea. Obávám se, že tahle přehlídka může vyslat veřejnosti špatný signál,“ vyjádřil svou nelibost republikánský senátor Rand Paul.

Článek pokračuje pod infografikou.

A pak tu je případ Los Angeles. Toto město v posledních dnech zažívá násilné protesty proti zátahům imigračních agentů (ICE), kteří se nezdráhají vtrhnout i do soukromých domů či na pracoviště. Trump do L. A. vyslal národní gardu a dokonce i námořní pěchotu s cílem protesty potlačit.

Jejich odeslání do ulic druhého největšího města USA nicméně vyvolalo znepokojení i mezi částí vysoce postavených vojáků, zvlášť s ohledem na prezidentovo propouštění „neloajálních“ členů armády.

Trump v únoru propustil předsedu sboru náčelníků štábů a několik dalších vrcholných představitelů bez udání důvodu.

Generálporučík ve výslužbě Jeffrey Buchanan, bývalý velitel Severní armády USA (ARNORTH), pro list The Guardian uvedl, že propouštění bylo zpolitizované.

„Povede to ke vzniku Bidenových generálů a Trumpových generálů - neboli generálů, kteří jsou ‚moji lidé‘, a generálů, kteří ‚nejsou moji lidé‘. To podkopává důvěru v armádu, protože lidé si budou myslet, že armáda jsou nyní politici,“ řekl Buchanan.

Americká armáda zažila řadu hrdinných misí, jako například boje za druhé světové války, kdy USA pomohly porazit nacistické Německo Adolfa Hitlera. Dodnes se této generaci v Americe říká „ta nejskvělejší“. Mnozí z této generace narození mezi lety 1901-1924 šli do války a bojovali proti Hitlerovi v Evropě stejně jako v Africe či v Pacifiku proti Japonsku, tehdejšímu spojenci nacistického Německa.

Ti, co přežili, se vrátili domů do Ameriky jako hrdinové. V New Yorku pro ně uspořádali bouřlivou přehlídku. Podobné oslavy následovaly po první válce v Iráku, kdy americká armáda vyhnala z Kuvajtu iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Centrem Washingtonu ale mají pochodovat také vojáci v uniformách, kterou ve Vietnamu nosil výše uvedený James McDonough. Tato americká intervence, jež stála život 58 tisíc Američanů a kterou USA nakonec prohrály, je ve společnosti naopak vnímána za „špatnou válku“. Vojáky vracející se z pekla vietnamské džungle tehdy nikdo nevítal. Naopak, mnozí z nich pocítili odpor veřejnosti.

„Obyčejní Američané zaujali lhostejný, ne-li nepřátelský přístup k vojenským veteránům stejně jako vietnamským uprchlíkům,“ napsal k této válce časopis Time. Připomněl 50. výročí od chvíle, kdy první americké jednotky vstoupily do Vietnamu, aby tam bojovaly proti komunistickému vedení na severu země.

„Mnozí z nich (vojáci) se rozhodli své zážitky raději nesdělovat a nemluvit o nich. Přesto nám jejich příběhy připomínají, že vietnamská válka stále ovlivňuje veterány a jejich rodiny, stejně jako americkou politickou kulturu,“ dodává v úvaze časopis Time.

Po Constitution Avenue mají pochodovat i vojáci navlečení do dobových uniforem jižanské armády z období občanské války, která mimo jiné bojovala za zachování otroctví. Před nástupem Donalda Trumpa přitom z vládních budov i vojenských objektů zmizely jména a symboly spojená s jednotkami Konfederace.

Republikánský prezident v Severní Karolíně prohlásil, že tento trend zvrátí. Nechal se slyšet, že nechá například vojenské základny v USA opět pojmenovat po konfederačních generálech, jakým byl například Robert Edward Lee. Ten se ke konci války dokonce postavil do čela konfederační armády.

Trump ví, že především na takzvaném hlubokém jihu je tato armáda stále populární a na mnohých místech tam vlají vlajky Konfederace.

A pak je tu otázka nákladů. Podle odhadů by se mohly vyšplhat až na 45 milionů dolarů.

„Je to drahé. A ať už jsou jeho (Trumpovy) důvody k tomu jakékoliv, myslím, že je to naprosto zbytečné,“ svěřil se agentuře AP se svými pocity veterán Christopher Purdy, který sloužil v Iráku.

Přehlídku označil za fasádu, jež má zastínit některá rozhodnutí republikánského prezidenta, která se veteránů citelně dotkla. Purdy zmínil radikální škrty provedené ministerstvem pro efektivitu (DOGE) ještě donedávna vedeného miliardářem Elonem Muskem. Tisíce veteránů přišly o práci a mnozí z nich o nezbytnou lékařskou péči včetně vitální psychologické podpory.

Purdymu se ani nelíbí Trumpův zákaz přijímat do armády transgenderové či homosexuální vojáky. Prezident totiž nechal zrušit armádní direktivu „Don't ask, don't tell“, která sexuálně jinak orientovaným vojákům či uchazečům o vojenskou službu armádní kariéru umožňovala.

Donald Trump bude průvodu osobně přihlížet. A mnozí se budou ptát, do jaké míry se tak pod jeho velením samotná armáda změnila.

Generálporučík ve výslužbě Buchanan věří, že zůstane i nadále apolitická. „Konečná loajalita armády je vůči naší ústavě, nikoli vůči konkrétnímu vůdci,“ dodal pro deník Guardian.