Hlavní obsah

Všechny pokusy Západu o izolaci Ruska jsou marné, vzkazuje Moskva

Foto: Profimedia.cz

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vyzdvihl například vojenskou spolupráci Ruska s Čínou, Vietnamem nebo Myanmarem.

Reklama

21. 12. 2021 14:50

Ministr obrany Sergej Šojgu upozornil, že Rusko spolupracuje s víc než stovkou armád. Západu na úterní poradě resortu obrany hrozil také prezident Vladimir Putin. Rusko je prý připravené reagovat na agresivní politiku i vojensky.

Článek

„(Ruské) ministerstvo obrany spolupracuje s ozbrojenými silami 109 zemí. Ukazuje to marnost západních pokusů o izolaci Ruska na mezinárodní scéně,“ citovala ruského ministra obrany Sergeje Šojgu agentura TASS.

Šojgu poukázal na pokračující rozvoj vztahů v rámci různých spolků, jako jsou Šanghajská organizace pro spolupráci nebo Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Vyzdvihl vojenskou spolupráci s Čínou, Indií, Alžírskem, Egyptem, Vietnamem a Myanmarem.

„Letos jsme uskutečnili třetí vzdušné a první námořní cvičení s Čínskou lidově osvobozeneckou armádou. V této práci budeme pokračovat,“ prohlásil Šojgu. Na stejné poradě mluvil i prezident Vladimir Putin. Podle něj je Rusko připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na „agresivní politiku Západu“ a na nikoliv přátelské kroky bude Moskva tvrdě reagovat.

Putin podle ruských tiskových agentur vyjádřil také „krajní znepokojení“ kvůli zvyšující se koncentraci sil USA a NATO u ruských hranic a rozmisťování prvků americké protiraketové obrany poblíž Ruska. Opět varoval před hypotetickou možností rozmístění západních raket na Ukrajině.

Ruský prezident o agresivitě západních zemí hovořil v době rostoucího napětí, kdy státy NATO upozorňují na koncentraci desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic a hrozbě možné ruské intervence v této zemi už v prvních měsících příštího roku. Moskva to odmítá s tím, že na vlastním území může své ozbrojené síly přesouvat podle libosti, zároveň ale opakovaně kritizuje přesuny aliančních sil uvnitř hranic členských zemí NATO.

„Hluboce nás znepokojuje, že jsou poblíž Ruska rozmísťovány prvky globální protiraketové obrany Spojených států,“ řekl Putin podle TASS s tím, že má na mysli odpalovací rampy, které již jsou v Rumunsku a mají být podle plánu rozmístěny také v Polsku. Ty jsou podle Putina totiž uzpůsobeny také ke startu střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

„Pokud se tato infrastruktura bude dále přemisťovat, a pokud se rakety USA a NATO objeví na Ukrajině, pak se čas jejich letu do Moskvy zkrátí na sedm až deset minut. V případě rozmístění hypersonických zbraní na pět minut,“ řekl Putin s tím, že by šlo o vážný problém pro bezpečnost Ruska.

Putin ještě před videosummitem s americkým prezidentem Joem Bidenem, který se uskutečnil počátkem tohoto měsíce, přišel s návrhy, aby USA a jejich spojenci poskytli Rusku bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nerozmístí útočné zbraně. Aliance podobné návrhy odmítá s tím, že je na každé suverénní zemi, aby si sama vybrala své spojence a žádný další stát nemá právo takové rozhodnutí nějak omezovat.

Rusku jde zejména o Ukrajinu, kterou si Moskva znepřátelila anexí Krymu a podporou povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014. K tomu došlo krátce po svržení a útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva.

Putin si v úterý podle agentury Interfax také postěžoval, že má už plné zuby manipulací Američanů s mezinárodním právem. „Pod různými záminkami, včetně zajištění své vlastní bezpečnosti, působí tisíce kilometrů od svého území. Když jim v tom překáží mezinárodní právo či charta OSN, prohlásí je za zastaralé a nepotřebné. Ale když to odpovídá jejich zájmům, hned se odvolávají na normy mezinárodního práva, na chartu OSN, na mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil ruský prezident. „Máme dost těchto manipulací,“ dodal.

Na Američany také svalil odpovědnost za nynější růst napětí v Evropě. „To, co se nyní děje, to napětí, které vzniká v Evropě, to je jejich vina. Rusko při každém kroku bylo nuceno nějak odpovídat. A na každém kroku se situace ustavičně zhoršovala,“ dodal.

Putin podle Interfaxu připomněl, že Spojené státy v období dobrých vztahů s Ruskem podporovaly separatismus na ruském severním Kavkazu, rozšiřovaly NATO a vystoupily z dohody o protiraketové obraně. Tyto kroky USA podle Putina patrně způsobila „euforie z takzvaného vítězství ve studené válce“ nad Sovětským svazem, jakož i nesprávné vyhodnocení situace a nesprávná analýza dalšího možného vývoje situace.

Rusko má podle Putina plné právo podniknout kroky k zajištění své bezpečnosti a svrchovanosti. „Nepožadujeme pro sebe nějaké zvláštní a exkluzivní podmínky. Rusko se zasazuje za rovnou a nedělitelnou bezpečnost v celém euroasijském prostoru,“ řekl s tím, že Rusko požaduje od USA nikoliv ústní ujištění, ale právě závazné bezpečnostní záruky. Současně ale Putin připustil, že „žádným právním zárukám se nedá věřit“, protože USA snadno odstupují od všech smluv, o které ztratí zájem.

NATO volá po dialogu

Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou, jak v úterý prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Dialog s Ruskem musí vycházet ze základních principů evropské bezpečnosti a reagovat na obavy NATO z ruských činů. A je podmíněn konzultací s našimi evropskými partnery včetně Ukrajiny,“ řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu.

Co nejdříve v příštím roce chce uspořádat jednání rady, která se sešla naposledy předloni. Rozhovory však podle něho musejí být smysluplné, tedy brát v potaz zájmy suverénního státu, kterým je Ukrajina. Rusko požaduje mimo jiné slib, že NATO s Kyjevem nebude vyjednávat o členství. Stoltenberg ovšem opakovaně prohlásil, že o tom, zda Ukrajina do NATO vstoupí, rozhodnou pouze členské země a Kyjev.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované