Článek
Zatímco dříve zde bývala řeznictví, pekárny a obchody s potravinami, dnes je čtvrť plná stánků se zmrzlinou a suvenýry.
Obyvatelé pařížského Montmartru, který proslul svou bohémskou atmosférou, si čím dále hlasitěji stěžují na to, že se z jejich domova stává zábavní park. Proměnu, kterou čtvrť prochází, označují za „disneyfikaci“.
„Lidé se zastaví na tři hodiny, pobaví se, koupí si baret nebo palačinku a odejdou, jako kdyby byli v zábavním parku,“ přiblížila agentuře Reuters pocity místních Anne Renaudie. Ve slavné čtvrti žije téměř třicet let a stojí v čele organizace Vivre à Montmartre (Žít v Montmartru), která bojuje proti turistifikaci čtvrti.
Okolí baziliky Sacré-Cœur, která se tyčí nad Paříží a je jedním ze zdejších lákadel, ročně navštíví okolo 11 milionu lidí - ještě více než Eiffelovu věž.
„Tlačí se v úzkých uličkách, které nebyly nikdy navrženy pro takovou návštěvnost. Čtvrť přichází o svůj autentický charakter ve prospěch verze Paříže orientované na turisty, která je uzpůsobena pro Instagram a konzumaci spíše než pro skutečný zážitek,“ vysvětlil Seznam Zprávám profesor marketingu z londýnské Royal Holloway Sameer Hosany, který se specializuje na otázky turismu.
„Rozsah návštěvnosti mění podobu čtvrtí, vyvíjí tlak na infrastrukturu a vzbuzuje v obyvatelích odpor.“
Více o overturismu
Benátky.
- ANALÝZA: Oblíbená letoviska se bouří, turismus překročil všechny hranice
- PODCAST: Dovolená může být i problém. Přemýšlejme o našem cestování, vybízí expert
- BARCELONSKÝ BOJ S NADMĚRNÝM TURSIMEM: Pistolky na turisty zabraly. Teď se Barcelona bojí, že až příliš
- PŘÍPRAVA NA LETNÍ SEZONU: Turistů už je moc. Slavná města nechtějí návštěvníky typu „najez se a uteč“
„Za těmito fasádami jsou lidé“
Paříž, která má přes dva miliony obyvatel, loni navštívilo 48,7 milionu turistů. Jedná se přitom o dvouprocentní nárůst v porovnání s rokem 2023. Příval turistů dále zesílil po olympijských hrách, které francouzská metropole loni hostila.
Podle Hamzy Touaibia, který v Paříži žije, se overturismus ve městě pojí s dvěma hlavními problémy. „Překážky vidím zejména v často velmi frekventované dopravě, která ztěžuje každodenní život, a také v nabídce pronájmů, kde se stále častěji objevuje Airbnb, což zvyšuje ceny klasických pronájmů,“ nastínil pro Seznam Zprávy.
Overturismus vede k tomu, že život ve čtvrtích, jako je Montmartre, se pro mnohé stává neúnosným. Městští plánovači v souvislosti s tím varují, že hrozí, že se z nich stanou „města duchů“ - budou sice na první pohled krásné, ale bez života.
„Řekl jsem si, že nemám jinou možnost než odejít. Vzhledem k tomu, že mám hendikep, je to pro mě ještě složitější, když už nemůžete jet autem a musíte si od rána do večera volat taxi,“ řekl agentuře AP Olivier Baroin s odkazem na plošné zavedení pěší zóny.
Na Montmartre se přistěhoval před patnácti lety, kdy ještě čtvrť měla poklidnou atmosféru a cítil se, jako by byl ve vesnici uprostřed města. Za tu dobu se ale velmi proměnila. „Teď už tu nejsou vůbec žádné obchody, žádné obchody s potravinami, takže si musím všechno nechat dovážet.“
Co se skrývá pod pojmem overturismus
- Ve volném překladu „předimenzovaný turismus“. Termín se vžil pro označení situace, kdy je ve stejnou dobu na jednom místě příliš mnoho turistů.
- Odborníci upozorňují, že ačkoliv se jedná o velmi starý problém, v posledních letech se prohlubuje. Za zhoršením situace stojí několik faktorů. Například s boomem levných aerolinek se stalo cestování dostupné téměř každému. Důležitou roli sehrál i nástup sociálních sítí, které poutají ke slavným místům ještě větší pozornost.
Obyvatelé čtvrtí, jako je Montmartre, se proti přívalu turistů začínají v poslední době čím dál více vymezovat. Na své domy rozvěšují transparenty, na nichž stojí například: „Montmartre v ohrožení. Zapomnělo se na obyvatele?“, „Obyvatelé Montmartru kladou odpor“ nebo „Za těmito fasádami jsou lidé“.
„Obavy obyvatel Paříže jsou podobné jako v jiných populárních městech, například v Barceloně, Benátkách a Aténách, které zažívají ‚nadměrný turismus‘. Termín ‚disneyfikace‘, který popisuje situaci v Paříži, je podobný termínu ‚Veniceland‘ používanému v případě Benátek,“ uvedl Hosany.
„Srovnání například s Benátkami se nabízí: v obou městech dochází k erozi místního života, protože obchod se přeskupuje kolem ekonomiky založené na turismu,“ dodal s odkazem na ostrovní město, které jako první na světě zavedlo poplatek pro vstup ve snaze mírnit dopady overturismu.
Oproti například Barceloně, kde místní proti turismu protestují v ulicích či na turisty „útočí“ vodními pistolkami, ovšem situace v Paříži - i Francii jako takové - zůstává klidná.
Hamza popsal postoj Pařížanů vůči turistům jako přátelský, ale zdrženlivý. Podle něj si většina místních uvědomuje, že turismus je pro mnohé ve městě důležitým prostředkem obživy.
„Nespokojenost je namířena spíše proti úřadům, aby regulovaly cestovní ruch, než proti turistům samotným,“ poznamenal. „Paříž přijímá určitá opatření proti masovému turismu, ale mnoho obyvatel má pocit, že tato opatření nejsou dostatečná k tomu, aby skutečně ochránila jejich kvalitu života. Obecný dojem je, že se mění jen málo věcí.“
