Hlavní obsah

Zákulisní hry Číny se Západem. „Čistí“ nejsou ani největší hráči

Foto: Profimedia.cz

Generální tajemník OSN Antonio Guterres, prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach a čínský prezident Si Ťin-pching během zahajovacího ceremoniálu ZOH v Pekingu.

Reklama

17. 2. 6:30

Vliv Číny v globálních organizacích je znatelný na první dobrou. Zásadní děj ale probíhá i v zákulisí a na hraně zákona, říká sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis o chapadlech Pekingu sahajících do OSN, WHO i MOV.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zásadním obranným argumentem Čínské lidové republiky proti veškerým obviněním z páchání zločinů proti lidskosti a porušování lidských práv je nedostatek důkazů.

Kéž by tu tak existoval nezávislý orgán, který by do autonomní oblasti Sin-ťiang mohl poslat vyšetřovatele, kteří by se bez kontroly v zádech mohli setkat s Ujgury, projít se „reedukačními“ centry, popovídat si s místními a přesvědčit se o tom, že jeden ze signatářů Všeobecné deklarace lidských práv zločiny proti lidskosti ve skutečnosti nepáchá…

Ale jistě, ozvalo se ze sluchátka, na jehož zadním krytu však stálo: Made in China.

Vzájemně výhodný pat

Dohodnout se na inspekci Sin-ťiangu se Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) snaží čtvrtým rokem. Termíny však v úřadu zjevně nehrají příliš důležitou roli. Inspekce měla původně proběhnout v roce 2019. Report o lidskoprávní situaci v Sin-ťiangu měl být zveřejněn v září 2021.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva příliš neslyšel ani na naléhání mocností. Svou první zprávu o údajném zneužívání v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang, na které pracuje tři roky, prý vydá až po skončení zimní olympiády v Pekingu. Kvůli své zdrženlivosti však úřad upadl v podezření, že si s Čínou vykonstruovaly „vzájemně výhodnou patovou situaci“.

Dokumenty získané deníkem South China Morning Post naznačují, že diskuze mezi oběma stranami od roku 2019 prakticky stojí. „Obávám se, že ještě nemáme aktualizovaný časový plán pro zveřejnění zprávy. Domnívám se však, že nebude připravena ke zveřejnění před začátkem zimních olympijských her,“ řekla mluvčí OHCHR Liz Throssellová.

Úřad vedený v současnosti bývalou prezidentkou Chile Michelle Bacheletovou tak v podstatě vyslyšel přání Číny, aby se zprávou zbytečně nepospíchal a vydal ji až po konci Pekingu 2022.

Naopak zákonodárci západních zemí se snažili OSN dotlačit ke zveřejnění zprávy ještě před slavnostním ceremoniálem, kterého se zúčastnil také generální tajemník OSN Antonio Guterres. Na Peking se tak snesla zloba, že se prostřednictvím prestižní sportovní akce snaží vyžehlit svou pověst.

„Vzhledem k tomu, že se pozornost světa kvůli hrám obrací do Pekingu, nemůžeme dovolit čínské vládě, aby se sportem ‚prala‘ zvěrstva, k nimž dochází v Sin-ťiangu,“ řekl Reinhard Bütikofer, předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou. Skupina amerických zákonodárců minulý měsíc Bacheletové zaslala připomínku slibu, že zpráva bude k dispozici v září 2021.

Už roky se vyjednávají také podmínky inspekce v Sin-ťiangu, kterou by měla vést právě Michelle Bacheletová. Její mluvčí potvrdila, že podle „probíhajících rozhovorů“ by měla Bacheletová navštívit Sin-ťiang „pravděpodobně v první polovině roku 2022“.

O inspekci na místě činu vyjednává vysoká komisařka OSN od září 2018. „Je důležité, aby taková návštěva byla smysluplná, s nekontrolovaným přístupem k širokému spektru aktérů občanské společnosti a míst, jakož i zapojením na vysoké úrovni s vládními úředníky. Jak řekla komisařka, smysluplný a neomezený přístup do regionu Sin-ťiang je zásadní,“ dodala mluvčí Throssellová.

Oddálení návštěvy Michelle Bacheletové v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na dobu po olympijských hrách však podle sinologa Davida Gardáše z projektu Sinopsis hraje Pekingu do karet. „Její návštěva a potenciální kritické výstupy na adresu lidskoprávní situace v Číně nenaruší program her, na které je momentálně upřena pozornost celého světa. Tím čínský režim získává větší prostor k vlastní propagaci skrze tzv. sportswashing (praxe, kdy skupina či stát zneužívá sport ke zlepšení své pověsti, pozn. red.),“ vysvětluje pro Seznam Zprávy sinolog.

„I přesto se řada západních zemí rozhodla hry diplomaticky bojkotovat, neboť důkazy katastrofální represivní politiky v Sin-ťiangu, ale i Tibetu a jinde, jsou neúprosné i bez přičinění OSN. Otázkou zůstává, co vším tímto získá samotná OSN,“ dodává Gardáš.

Prohlídka s průvodcem vs. inspekce

Podle vyjádření Pekingu by budoucí cesta komisařky do oblasti, kde je dle obvinění v detenčních táborech nejméně milion příslušníků etnických menšin, měla mít „přátelskou“ povahu, to znamená, že nebude odpovídat západním představám o vyšetřování. Otázkou tak zůstává, o čem se v posledních víc než dvou letech vyjednávalo.

Už 31. května 2019 stálý zástupce Číny v kanceláři OSN v Ženevě Čchen Sü poslal Michelle Bacheletové pozvánku „na návštěvu Číny, Pekingu a autonomní oblasti Sin-ťiang, ve dnech 15. až 22. června 2019“. „Věřím, že tato návštěva poskytne informace z první ruky o úsilí Číny v oblasti lidských práv, a proto bude přínosem pro vzájemné porozumění a spolupráci mezi námi,“ napsal tehdy Čchen.

Jenže „průzkumná mise“, o jakou se snažila Bacheletová, měla být vedena podle podmínek delegace, ne hostitelské země. Čína pak měla zaručit „svobodu pohybu v celé zemi“, „svobodu vyšetřování“, „přístupu do všech věznic, vazebních středisek a výslechových míst“, „důvěrný a nekontrolovaný kontakt se svědky a jinými soukromými osobami“.

Podle informací, které z OSN vypustila dnes už bývalá úřednice Emma Reillyová, však pozvánka z roku 2022 není obsahově ničím jiným než příslibem „prohlídky s průvodcem“. „Pokud vyjednávají tři roky bez jakéhokoli pokroku směrem k tomuto ‚smysluplnému neomezenému přístupu‘, není s ohledem na oběti těchto zvěrstev lepší přijmout, že nedostanete, co jste chtěli, a zprávu vypustit?“ uvedla whistleblowerka Reillyová.

Zjevný spor mezi OSN a Čínou popsala jako „vzájemně výhodnou patovou situaci“ a uvedla, že její bývalí šéfové nemají zájem Čínu politicky obtěžovat. Reillyová byla z OSN propuštěna v listopadu poté, co zveřejnila důkazy, že organizace s čínskou vládou sdílela jména disidentů.

„Faktem je, že Čína dlouhodobě prohlubuje svůj vliv na půdě OSN. Z jedné strany tak činí otevřeně před zraky světové veřejnosti, například právě rostoucími finančními příspěvky nebo prosazením svého zástupce do Rady pro lidská práva u OSN v říjnu 2020. Zde usiluje o redefinování globálních norem a samotného pojetí lidských práv,“ říká Gardáš.

Připomíná však i zákulisní aktivity za hranou zákona. „Příkladem je korupční aféra neziskového křídla společnosti CEFC, nám dobře známé především skrze předsedu Jie Ťien-minga, kterého prezident Miloš Zeman angažoval jako svého ekonomického poradce. Soud v New Yorku v březnu 2019 pravomocně odsoudil zástupce CEFC Patricka Ho za uplácení vysoce postavených afrických politiků, včetně tehdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Sama Kutesy.“

Ačkoli je Čína v otázce porušování lidských práv vykreslována jako jednoznačný padouch, její zjevný vliv v globálních organizacích nutí přinejmenším k zamyšlení i o druhé straně.

„Čína vytrvale zvyšuje své finanční příspěvky OSN a od roku 2019 je po Spojených státech druhým největším přispěvatelem této organizace. Současně Čínská lidově osvobozenecká armáda poskytuje nejvíce členů mírových jednotek ze všech stálých členů Rady bezpečnosti OSN, primárně na mise v Africe, kde má Peking své geopolitické zájmy,“ vysvětluje pozici Číny v OSN David Gardáš.

„Mimoto historie vztahu OSN s ČLR je úzce spjatá s otázkou mezinárodního uznání Tchaj-wanu, na který si komunistické vedení klade nárok a v poslední době směrem k této ostrovní zemi stupňuje svou rétoriku,“ dodává Gardáš.

Potěmkinova vesnice

Čína dlouho tvrdila, že v Sin-ťiangu přivítá každého, kdo se chce o situaci v autonomní oblasti přesvědčit na vlastní oči. Žádosti o přístup na konkrétní místa nebo k jednotlivcům však odmítá. Také Evropská unie dostala několik pozvánek, všechny však uváděly podobné podmínky jako pro OSN. EU ale trvala na setkání s politickými vězni, a tak nezbylo než pozvání odmítnout.

Otazník se tak vznáší i nad plánovanou návštěvou komisařů OSN. „Z dřívějších návštěv zahraničních novinářů v Sin-ťiangu víme, že jim čínské orgány umožnily přístup pouze do vybraných zařízení a za permanentního dohledu. Porovnání satelitních snímků navíc potvrdilo nedávné stavební úpravy v těchto zařízeních, například demontáž strážních věží či přístavbu sportovišť, pro přikrášlení jejich mediálního obrazu. Pokud by tedy zástupci OSN bez výhrad přistoupili na čínské podmínky, de facto by se vydali na předem schválenou exkurzi k Potěmkinovým vesnicím,“ uvádí pro SZ David Gardáš.

Zatím poslední návštěva vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Sin-ťiangu proběhla v roce 2005. „Tehdy ještě tamní represivní politika vůči etnickým menšinám nedosahovala takových rozměrů a intenzity. Například internace více než milionu osob do nechvalně proslulých táborů, které strana oficiálně označuje za ‚centra pro profesní přeškolování‘, začala akcelerovat po roce 2016 s nástupem nového provinčního tajemníka KS Číny Čchen Čchüan-kuoa. Ten se předtím ve stejné funkci osvědčil v ‚boji proti separatismu‘ v Tibetu,“ dodává sinolog.

Podle organizace Human Rights Watch „přátelská návštěva“ nemá smysl a „byla by fackou do tváře milionům obětí pekingského nelítostného programu na potlačení ujgurské identity“. „Čína léta protahovala přístupová jednání, ale nikdy neprokázala úmysl umožnit úplné nezávislé vyšetřování, které je požadováno. Teď čas vypršel,“ řekl John Fisher, specialista HRW na lidská práva a OSN.

Platnost Fisherových slov potvrzují sami Ujgurové. „Slova o genocidě, mučení, zločinech proti lidskosti a indoktrinaci křičíme do světa už několik let. OSN byla absolutně nečinná. Čína v podstatě OSN paralyzuje tak, aby nemohla cokoli udělat,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy ujgurská aktivistka Rushan Abbasová.

„Naprosto nestoudně byla Čína pozvaná, aby zasedla do Rady pro lidská práva, zatímco sama páchá genocidu v Sin-ťiangu, terorizuje Hongkong, implementuje všechny možné oprese v Tibetu. Je to jako pozvat vraha, aby vedl vlastní soud. Poté, co britský nezávislý ujgurský tribunál vydal verdikt, že vláda Čínské lidové republiky páchá genocidu, zločiny proti lidskosti a mučení Ujgurů a dalších etnik, měl být publikován report OSN. A já se ptám, tak kde je?“

„Kamarádšoft“

Organizace spojených národů není jediná, jejíž vztahy s Čínou balancují na hranici „kamarádšoftu“. Zejména v posledních měsících médii rezonuje jedno jméno – Thomas Bach. Šéf Mezinárodního olympijského výboru je ostře kritizován nejen za nekritický přístup k hostiteli zimní olympiády, ale také kvůli nedávné aféře s tenistkou Pcheng Šuaj.

Thomas Bach k obviněním opakovaně uvedl, že je MOV „politicky neutrální“. Sám však platí za jediného zástupce Západu, který s Pcheng Šuaj mohl hovořit. „Z jejího vysvětlení během videokonferencí víme, že žije v Pekingu, může se volně pohybovat a tráví čas se svou rodinou a přáteli,“ vzkázal světu v době, kdy se po tenistce slehla zem.

Lidskoprávní organizace, citované například serverem Yahoo Sports, však uvádějí, že je takové vyjádření západní autority bez přednesení důkazů „pro čínskou stranu naprostým zlatem“.

Pro Sinopsis vřelý vztah mezi generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem a prezidentem MOV detailně zmapovala americká sinoložka Andrea Wordenová, uvádí Gardáš.

„Znají se již z doby před pořádáním LOH v roce 2008, jelikož Si tehdy stál nominálně v čele čínského organizačního výboru a Bach byl místopředsedou MOV. V roce 2013 dokonce od Bacha obdržel Zlatý olympijský řád, nejvyšší ocenění celé organizace a de facto symbolu olympijských hodnot. Organizačně dobře zvládnuté hry a jejich využití pro vykreslení čínského režimu v pozitivním světle pak Si Ťin-pchingovy dopomohl v růstu na vrchol čínské mocenské hierarchie,“ popisuje David Gardáš.

Ošizeno o čínský vliv nezůstává ani světové zdravotnictví. Se začátkem pandemie se pak pod palbu kritiky dostal také generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Ani zde by pojítko nemusela být pouhá náhoda.

„Podobné jsou i vazby a vliv na Světovou zdravotnickou organizaci. Tedros Adhanom Ghebreyesus byl členem etiopské radikální Tigrajské lidově osvobozenecké fronty. Tato strana dlouhodobě vyjadřuje sympatie Čínské lidové republice a jejímu autoritářskému způsobu vládnutí. Navíc právě ČLR prosazovala volbu Tedrose do čela WHO,“ uvádí Gardáš.

„On se za to odměnil tím, že krátce po nástupu do funkce přerušil dosavadní spolupráci s Tchaj-wanem, který jako stát bez svého reprezentanta v OSN měl u WHO status pozorovatele,“ připomíná sinolog období, kdy Tchaj-wan aktivně pomáhal světovým zemím se zvládáním pandemie a sám byl dáván za příklad příkladného rváče s pandemií.

Tchaj-wan je z většiny globálních organizací, jako je WHO, kvůli námitkám Číny vyloučen. Ani podpora hlavních západních mocností mu však dveře na zdravotnické fórum neotevřela.

Z uplácení čínskou vládou byl Tedros obviněn i Spojenými státy. Slova tehdejšího ministra zahraničí Mikea Pompea, že má WHO kvůli Číně v pandemii na svědomí „více mrtvých“, však odmítl. „Cílem celé organizace je jen záchrana životů,“ uvedl Tedros dle serveru Politico.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované