Hlavní obsah

„Dovolme Tchaj-wanu pomáhat.“ Senát podpořil členství ostrova ve WHO

Foto: Profimedia.cz

Protesty kvůli případnému začlenění Tchaj-wanu do WHO se konají pravidelně několik let. Snímek z roku 2017.

Reklama

29. 4. 16:07

Pandemii zvládl na jedničku a v nejhorším nezištně pomáhal ostatním. Přesto hrozí, že Tchaj-wan pozvání na blížící se zasedání WHO nedostane. Výzva s názvem Let Taiwan Help se dostala i do českého Senátu.

Článek

„Svět se od Tchaj-wanu může hodně naučit. Během pandemie zaznamenal méně než 1100 případů a méně než tucet úmrtí.“ Mantra, která s blížícím se Světovým zdravotnickým shromážděním (WHA) koluje na sociálních sítích od senátorů amerických po ty české. Úspěšné potlačení pandemie a nezištná pomoc Tchaj-wanu zemím v nouzi letos o to více poukázala na fakt, že ostrov není stálým členem Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Vzhledem k pozoruhodnému úspěchu Tchaj-wanu při zvládání pandemie a aktivní roli při pomoci jiným zemím by měla Světová zdravotnická organizace a generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus umožnit Tchaj-wanu účastnit se nadcházejícího Světového zdravotnického shromáždění od 24. května do 1. června,“ vyzvaly 27. dubna v prohlášení Spojené státy, jejichž bývalý prezident Donald Trump WHO dlouhodobě vyčítal pročínskou orientaci.

Světové zdravotnické shromáždění

Světové zdravotnické shromáždění je rozhodovacím orgánem WHO. Účastní se ho delegace ze všech členských států WHO a zaměřuje se na aktuální zdravotní agendu. Hlavními úkoly Světového zdravotnického shromáždění je určovat politiku organizace, jmenovat generálního ředitele, dohlížet na finance a kontrolovat a schvalovat navrhovaný rozpočet. Shromáždění se každoročně koná ve švýcarské Ženevě.

„Je nezbytně nutné, aby Tchaj-wan dostal příležitost podělit se o své rozsáhlé odborné znalosti v této bezprecedentní celosvětové zdravotní situaci, aby nikdo nezůstal v boji proti covidu-19 pozadu. WHO během posledních čtyř zasedání Světového zdravotnického shromáždění odsunula Tchaj-wan na vedlejší kolej. Doufáme, že v roce 2021 to nebude páté. Nechte Tchaj-wan pomáhat, pomůže to nám všem,“ stojí dále v prohlášení.

Globální kampaň Let Taiwan Help za začlenění Tchaj-wanu do Světové zdravotnické organizace vede primárně Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC) poskládaná z poslanců demokratických zemí a zaměřená na vztahy s Čínskou lidovou republikou, konkrétně s Čínskou komunistickou stranou. „Na vrcholu pandemie Tchaj-wan daroval potřebný zdravotnický materiál zemím, které jej potřebovaly,“ říká ve videu IPACu francouzský senátor André Gattolin.

„Tchaj-wan pomohl řešit zdravotnické výzvy po celém světě, od tuberkulózy po ebolu,“ připomíná britský poslanec Iain Duncan Smith. „Navzdory tomu všemu Peking opakovaně blokuje účast Tchaj-wanu ve Světové zdravotnické organizaci a Světovém zdravotnickém shromáždění.“

Za kampaň a vyjádření podpory ze všech světových stran na Twitteru poděkovala také prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. „Děkuji všem, kteří se připojili ke kampani Let Taiwan Help Meziparlamentární aliance pro Čínu. Doufám, že s vaší podporou bude moct Tchaj-wan přispívat ke zdraví a pohodě lidí po celém světě,“ napsala ve čtvrtek.

Česká podpora

Plné začlenění Tchaj-wanu do WHO ve středu podpořil také český Senát. Horní komora v jednomyslně přijaté výzvě vládě zdůraznila úspěšnost ostrovní země v boji s koronavirem. „Tchaj-wan zatím zaznamenal jen tisíc případů onemocnění covid-19, což z této země činí jeden z modelů boje s pandemií, a je proto ve společném zájmu sdílet jeho zkušenosti,“ stojí v usnesení, které připravil předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Předseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Drahoš (za STAN) připomněl loňskou návštěvu senátorů na Tchaj-wanu i jeho pomoc Česku, kterému kromě respirátorů a roušek Tchaj-wan daroval i pět linek na výrobu těchto ochranných prostředků. Tyto linky vyrábějí pět milionů respirátorů měsíčně, podotkl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Už před rokem při převzetí prvního daru zdravotnických roušek uvedl, že EU i WHO by měly využít poznatků Tchaj-wanu v boji s koronavirem.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO), jehož se výzva také týkala, se jejího projednávání nezúčastnil. Krátce po začátku schůzi horní komory opustil poté, co Senát dokončil projednávání bodů, jejichž byl předkladatelem.

Tchaj-wan se jednání WHO mohl do roku 2016 účastnit jako pozorovatel, poté byl z jednání organizace na nátlak Číny vyloučen. Senát s tím nesouhlasí, poškodilo to podle něj zájmy 23 milionů Tchajwanců a znemožnilo účast země na zvládnutí pandemie i na reformě WHO.

Naposledy České republice pomohl Tchaj-wan minulý týden, kdy od něj Brno dostalo darem 2800 respirátorů od spřáteleného města Tchao-jüan. Tchajwanské město začalo jednat s Brnem v loňském roce a v tuto chvíli aspiruje na status partnerského města, který zajišťuje dlouhodobou spolupráci na mnoha úrovních.

Ze zakládajícího člena odpadlíkem

Pandemie tak znovu zaměřila pozornost na vyloučení Tchaj-wanu z WHO a podnítila diplomatické rozmíšky mezi Čínou a některými západními mocnostmi. Pod vedením Spojených států nyní roste počet zemí, které požadují, aby byl Tchaj-wan stálým členem.

Tchaj-wan, oficiálně Čínská republika, byl v roce 1948 zakládajícím členem Světové zdravotnické organizace. Na následky takzvané pingpongové diplomacie se vztahy mezi Čínou a Spojenými státy začaly zlepšovat, k čemuž přispělo i hlasování na půdě OSN v roce 1971. Rok poté bylo dovoleno vstoupit do organizace Čínské lidové republice, čímž ale nahradila Tchaj-wan. O své „čínské“ místo pak na nátlak Pekingu přišel i ve Světové zdravotnické organizaci.

Čínská republika i Čínská lidová republika mají od roku 1949 vlastní vládu, Peking však ostrov stále považuje za vlastní „vzbouřeneckou“ provincii a slibuje, že se v případě potřeby zmocní i silou. Jakémukoli mezinárodnímu uznání Tchaj-wanu jako suverénního národa se snaží zabraňovat a v posledních letech zvyšuje ekonomický, diplomatický, i vojenský tlak na ostrov. Součástí této kampaně je i držení Tchaj-wanu mimo mezinárodní organizace, jako je WHO.

Ne vždy byla nálada takto vyhrocená. V letech 2009 až 2016 umožnil Peking Tchaj-wanu účastnit se WHA jako pozorovatel pod označením „čínská Tchaj-pej“. Toto vlídnější období však zmrazilo vítězství současné prezidentky Cchaj Jing-wen, jejíž strana považuje Tchaj-wan za de facto nezávislý národ a myšlenku Pekingu, že patří k „jedné Číně“, zásadně odmítá.

Přehlížení Tchaj-wanu také vyvolává otázky ohledně vlivu Pekingu na Světovou zdravotnickou organizaci. V minulém roce na její vedení tlačila zejména Trumpova administrativa řadou obvinění, že je pro ni „důležitější politika než veřejné zdraví“ a že je k Číně příliš mírná.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus před konáním loňského zdravotnického zasedání uvedl, že o účasti Tchaj-wanu mohou rozhodnout členské státy pouze se souhlasem „příslušné vlády“, čímž se odkázal na Peking. Úředníci WHO namítají, že jsou s Tchaj-wanem v pravidelném kontaktu a že tchajwanští úředníci jsou často zahrnuti do technických schůzek. Podle Tchaj-wanu je však úkolem právě Tedrose postavit se Pekingu pro dobro zdraví celého světa.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované