Zelenského rošáda může zpomalit vstup Ukrajiny do EU

Ukrajina chce do Evropské unie co nejrychleji. Prezident Volodymyr Zelenskyj přitom v posledních týdnech přestavuje vládu způsobem, který může jeden z jeho hlavních cílů zpomalit.

Nejde jen o výměnu ministrů. V sázce může být schopnost státu provést reformy, které Brusel po Kyjevu požaduje jako podmínku pro další postup k členství, varují ukrajinští experti.

„Každá další personální rošáda znamená riziko ztráty zkušených lidí, institucionální paměti a kontinuity práce,“ upozorňuje pro ukrajinský list Evropejska Pravda ředitelka Ukrajinského centra pro evropskou politiku Ljubov Akulenková.

Stejné riziko vidí i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve své letošní analýze ukrajinských institucí upozorňuje, že vysoká fluktuace zaměstnanců, nedostatek lidí a časté reorganizace už oslabily kontinuitu a institucionální paměť ukrajinské státní správy. Podle OECD to komplikuje nejen tvorbu politik, ale také spolupráci Ukrajiny se zahraničními partnery.

Ukrajina přitom teď vstupuje do jedné z nejnáročnějších fází přístupového procesu.

S EU už otevřela sedm z celkem 33 vyjednávacích kapitol. Pět z nich se týká takzvaných základních principů fungování státu – od justice a právního státu po základní práva a fungování veřejné správy.

Právě v těchto oblastech musí Ukrajina provést řadu zásadních reforem a postupně prokázat, že je skutečně zavádí do praxe. A to v době, kdy už téměř čtyři a půl roku vede válku.

Na přípravě a prosazování těchto změn se podílejí desítky úředníků, kteří zároveň s Evropskou unií vyjednávají o plnění jednotlivých podmínek.

Jedním z nich byl Taras Kačka, vicepremiér pro evropskou integraci a hlavní vyjednavač Ukrajiny pro vstup do EU. Zelenskyj ho v rámci poslední vládní rošády přesunul do Bruselu, kde má působit jako ukrajinský velvyslanec při EU. Na jeho místo ve vládě nastoupil Vsevolod Čencov, dosavadní velvyslanec Ukrajiny při EU.

Kačkova výměna vyvolala otázky především kvůli jeho roli při prosazování reforem spojených se vstupem Ukrajiny do EU.

Ukrajinský poslanec Jaroslav Železňak například tvrdí, že jeho přesun z vlády může souviset s neochotou vlády plnit závazky vyplývající z takzvaného Kačkova-Kosova plánu, tedy seznamu konkrétních reforem a kroků, které má Ukrajina splnit v rámci své cesty do EU. Podle něj Kačka prezidentovi připomínal nutnost přijmout příslušné reformní zákony.

Ještě dál jde ukrajinský politický komentátor Jurij Vyšnevski ze serveru DSnews, podle něhož mohl být Kačkův přesun motivován snahou „vynulovat“ Kačkův-Kosův plán, tedy ustoupit od jeho plnění a odložit nebo oslabit prosazování reforem, které z něj pro Ukrajinu vyplývají. Jde ovšem o jeho interpretaci, nikoli potvrzený důvod vládní rošády.

Na možné dopady častých personálních změn na pokračování reforem a evropskou integraci upozornil Seznam Zprávy také právník a šéf ukrajinské nadace DEJURE, která podporuje právní stát a soudní reformy, Mychajlo Žernakov: „Mám obavy. Každá změna znamená, že nový člověk potřebuje čas, aby se zorientoval v agendě, a to může celý proces brzdit,“ upozornil.

Kačka měl na starosti přístupová jednání s EU teprve rok, během kterého se podílel na řadě dohod mezi Ukrajinou a Unií. V Bruselu má navíc dobré jméno. Jeden z evropských diplomatů ho pro ukrajinský deník The Kyiv Independent označil za „super profesionála“ a „mimořádně důležitého“ pro vztahy EU a Ukrajiny.

Právě Kačkova schopnost orientovat se v detailech ale podle lidí, kteří s ním pracovali, patřila k jeho silným stránkám. Jeden ze seniorních unijních představitelů pro deník The Kyiv Independent vyzdvihl jeho znalost jednotlivých oblastí, schopnost pamatovat si detaily i zkušenosti, které dokázal využít při vyjednávání.

Argumenty, kterými Zelenskyj výměnu zdůvodnil, úplně nekorespondují s tím, jak Kačkovu práci hodnotili jeho evropští kolegové.

Prezident zmínil detailnější práce na jednotlivých oblastech přístupových jednání, evropští představitelé ale na Kačkově práci oceňovali právě jeho detailní znalost jednotlivých oblastí a schopnost ji využít při vyjednávání.

Jeho nástupce Čencov nicméně evropskou agendu rovněž dobře zná. V Bruselu pracoval řadu let a většinu své kariéry se věnoval evropské integraci. S Kačkou navíc dosud působil na dvou stranách stejného procesu.

Zatímco Kačka jako vicepremiér koordinoval evropskou integraci na ukrajinské straně, Čencov jako velvyslanec při EU zastupoval Ukrajinu přímo v Bruselu. Oba tak byli při vyjednáváních s evropskými institucemi v úzkém kontaktu a jejich role se vzájemně doplňovaly.

„Část kontinuity tak snad zůstane zachována,“ říká Akulenková.

Otázkou podle ní zůstává, zda časté personální změny a reorganizace ministerstev neoslabí práci úředníků, kteří mají reformy připravovat a vyjednávat o nich s EU.

„Zelenskyj může měnit lidi, ale nemůže změnit podmínky, které musí Ukrajina splnit, aby se dostala do EU. A právě teď je potřeba tyto reformy urychlit, ne ztrácet čas a kapacitu dalšími personálními změnami,“ vysvětluje bruselský zpravodaj listu The Kyiv Independent Chris Powers.

A práce má Ukrajina před sebou hodně. Jen v oblasti justice, právního státu, základních práv a bezpečnosti musí splnit 85 podmínek, které si EU stanovila pro další postup v přístupových jednáních. Jde například o posílení protikorupčních institucí, změny v justici nebo transparentnější výběr prokurátorů.

Podle Akulenkové se přitom Ukrajině daří tyto závazky plnit jen pomalu. Takzvaný Kačka-Kosův plán, který shrnuje 16 nejurgentnějších úkolů z této širší agendy, je podle ní splněn zhruba z 15 procent. V přepočtu na všech 85 podmínek jde jen asi o tři procenta práce, kterou musí Ukrajina v těchto oblastech ještě odvést.

Seznam Zprávy už dříve detailně popisovaly, že Ukrajina v reformách potřebných pro vstup do EU zaostává.

„Rychlý vstup do aliance není možný bez rychlého plnění závazků,“ upozorňuje Akulenková. Současné tempo reforem podle ní neodpovídá ambici Ukrajiny vstoupit do Unie co nejrychleji.

Důležitost reforem popsal pro Seznam Zprávy Žernakov. Podle něj nejde jen o jednotlivé změny zákonů, ale o zásadní přestavbu fungování státu. „Potřebujeme vládu práva. Potřebujeme funkční instituce. A ty zatím nemáme,“ říká.

Ukrajinské instituce jsou podle něj stále zatížené korupcí, sovětským dědictvím a neefektivitou. Jako příklad uvádí soudy, kterým veřejnost důvěřuje jen v jednotkách procent. „Nejde o nějaké zlepšování. Jde o vybudování systému, který skutečně funguje. Protože ten současný nefunguje,“ říká.

Žernakov zároveň odmítá argument, že válka znemožňuje Ukrajině potřebné změny prosadit. Parlament je podle něj unavený a má své problémy, pokud ale dostane jasný signál z EU, potřebné zákony přijmout dokáže.

Podle Žernakova proto musí být EU při požadavcích na reformy důsledná. „Pokud takový tlak nebude, reformy se nepohnou. A bez reforem nebude členství v EU,“ říká. Ukrajina podle něj nemůže očekávat, že ji Unie přijme „takovou, jaká je“ jen proto, že země vede válku.

„Členství bude nakonec záviset na tom, zda naše instituce budou fungovat na úrovni odpovídající členskému státu EU,“ dodává právník.