Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Agentury o tom informují s odvoláním na prohlášení rodiny, podle něhož Lieberman zemřel ve středu v New Yorku následkem komplikací po pádu.
„Jeho milovaná žena Hadassah i členové jeho rodiny s ním byli, když odešel. Jeho láska k Bohu, rodině i Americe přetrvala napříč celým jeho životem zasvěceným práci ve veřejném zájmu,“ cituje agentura AP z prohlášení.
Do Senátu byl Lieberman za svůj rodný Connecticut zvolen v roce 1989, na kontě už tehdy měl zkušenosti z vysoké státní politiky a jako právník. Z Kapitolu odešel po téměř čtvrt století v roce 2013.
Pohřben bude v pátek ve svém rodném Stamfordu v Connecticutu.
Ačkoliv se nestal republikánem, ze stranické linie demokratů se nikdy neostýchal vybočit, píše AP. Kritiku spolustraníků si vysloužil už v roce 1998, když jako první demokrat na národní úrovni veřejně kritizoval prezidenta Billa Clintona za jeho nemanželský poměr se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou – prezidentovo chování v projevu v Senátu označil za „hanebné“ a „trapné nejen pro (Clintona), ale všechny Američany“.
Druhý nejvyšší post v Bílém domě Lieberman v roce 2000 s Gorem nezískal jen velice těsně. O prezidentský post se chtěl ucházet v roce 2004, už v rané fázi demokratických primárek však odstoupil a o dva roky později kandidoval do Senátu jako nezávislý, ačkoliv se po volbách v komoře připojil k demokratům, kteří jeho hlas potřebovali k udržení těsné většiny.
V prezidentských volbách v roce 2008 byl ostrým kritikem Baracka Obamy, jemuž přiznával rétorické schopnosti, ale označoval jej za „lehkou váhu“ a politika, který jako senátor „nikdy nepřekročil stranickou linii, aby dosáhl něčeho významného“ nebo „nebyl ochotný postavit se vlivným zájmovým skupinám v Demokratické straně“.
Ve volbách v roce 2008 Lieberman podporoval republikána Johna McCaina, s nímž sdílel „jestřábí“ pohled na otázky armády a národní bezpečnosti, mimo jiné byl silným zastáncem amerického válečného úsilí v Iráku a téměř se stal jeho kandidátem na viceprezidenta, píše AP, McCain však tehdy dal přednost aljašské guvernérce Sarah Palinové.
Řada demokratů Liebermanovo jednání vnímala jako zradu, bývalý senátor svoji stranickou nevyhraněnost hájil tím, že se vždy řídil svědomím a že mu vždy na srdci ležely zájmy lidí, které zastupoval. V roce 2011, rok před svým odchodem ze Senátu, v tomto duchu kritizoval fungování amerického Kongresu v rozhovoru se serverem Politico.
„Lidé sem nepřicházejí, aby uvázli v patové situaci, ale aby něco udělali. Proč by člověk strávil čas získáváním peněz na kampaň, snahou o zvolení a vší tou špínou, která moderní politické kampaně provází, když pak nemůže nic dělat?“ řekl tehdy Lieberman.
Přízeň mezi progresivně orientovanými voliči mu naopak získala jeho podpora práv na interrupci, práv homosexuálů nebo environmentální otázky, u níž se při hlasování v Kongresu vyjadřoval pro ochranu životního prostředí.
V závěru života Lieberman zasáhl i do současného předvolebního dění v USA se svojí iniciativou No Labels (Žádné nálepky), která se prezentuje jako odpověď na „hněv a kontroverze“ převažující na současné politické scéně. Kandidáta, který by se postavil demokratovi Joeu Bidenovi a republikánovi Donaldu Trumpovi, však zatím hnutí nepostavilo.
Biden loni v září na adresu Liebermana, svého mnohaletého kolegy z vysokých pater americké politiky, řekl, že svým jednáním pomůže Trumpovi, jelikož jeho hnutí mu sebere část voličů. O měsíc později Lieberman napsal komentář pro deník The Wall Street Journal titulovaný „No Labels Trumpovi nepomůže“.
