Židům vstup zakázán. V Turecku roste antisemitismus i v politice

Od teroristického útoku hnutí Hamás na Izrael se po celém světě razantně zvýšil počet zločinů z nenávisti vůči židovské obci. Pozadu v tomto trendu nezůstává ani Turecko. Důkazem rostoucího antisemitismu může být jedno istanbulské knihkupectví, kde nad vchodem visí nápis „Židům vstup zakázán“.

O antisemitském nápisu nad knihkupectvím Ragmen Sahaf v ulici Bozdağan Kemeri v největším tureckém městě informoval ve čtvrtek tamní židovský zpravodajský server Avlaremosis. Podle listu byl nápis na obchodě vystaven od středy.

Tohle není první případ, kdy jsou Židé v Turecku cílem nenávistných útoků. Turecká židovská obec už v minulých týdnech poukazovala na narůstající napětí na pozadí blízkovýchodního konfliktu. Střety v běžném životě se pak přelévají i do politiky.

O tom mluvil pro DW Karel Valansi, sloupkař tureckých židovských novin Salom a zpravodajského webu T24. Podle něj jsou Židé stále více spojováni s izraelskou politikou.

„Když si podíváte na diskurz, který panuje v médiích, na sociálních sítích a v politice, zní to, jako by Židé snad ani nebyli občané Turecké republiky, ale velvyslanci státu Izrael. Hněv proti Izraeli je zaměřen na turecké Židy,“ uvedl.

Podle organizace International Holocaust Remembrance Aliance je to, co, popisuje Valansi, znakem současného antisemitismu. Tuto definici přijmulo více jak 40 států včetně USA nebo Německa. Podle svědectví tureckého novináře ale se ve veřejné debatě stále častěji objevuje glorifikace Adolfa Hitlera a nacistické ideologie.

Evropská unie a NATO označují Hamás za teroristickou organizaci. V Turecku tomu ale tak není.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu na zasedání parlamentní skupiny své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) uvedl, že považuje Hamás spíše za „skupinu mudžahedínů“ než za teroristickou organizaci. Označil je tak za bojovníky za svobodu islámu, píše server Times of Israel.

„Útoky Izraele na Gazu se jak pro něj samotného, tak pro ty, kdo je podporují, rovnají vraždě a duševní chorobě,“ řekl Erdogan. Obvinil i své spojence v NATO. Podle něj nereagovali na „úmyslný masakr“ Izraele v Gaze stejně rozhodně jako na ruskou invazi na Ukrajinu.

Erdoganovy komentáře rychle odsoudil italský vicepremiér Matteo Salvini. Ten je označil za „závažné, nechutné a nepomáhající deeskalaci“. Vyzval italského ministra zahraničí, aby podal Ankaře formální protest. Krom politického pokárání se Turecku propadly i akcie, a to hned o sedm procent. Obchodníci to přičítají právě Erdoganovým komentářům na adresu Hamásu.

Konflikt v Gaze přitom přichází v době, kdy se Turecko po letech turbulentních vztahů snažilo kontakt s Izraelem normalizovat. Dokonce se na Izrael obracelo jako na partnera v oblasti energetiky. Erdogan ale naznačil, že tyto snahy byly nyní pozastaveny, a obvinil Izrael, že zneužívá „dobrých úmyslů“ Turecka. Na základě toho zrušil svoji plánovanou cestu do Izraele.

„Jen jednou v životě jsem si potřásl rukou s mužem jménem Netanjahu,“ řekl Erdogan s odkazem na své setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem na okraj Valného shromáždění OSN minulý měsíc.

„Kdyby (Netanjahu) pokračoval v dobrých úmyslech, naše vztahy by mohly být jiné, ale nyní se bohužel ani to nestane, protože zneužili našich dobrých úmyslů,“ dodal.

Démonizace židovského státu a adorace Hamásu není ale věc, kterou by tlačil jen prezident a jeho strana. Podporu teroristické organizaci deklarují i opoziční politici. V úterý Devlet Bahceli, vůdce Strany nacionalistického hnutí, dalšího z Erdoganových aliančních partnerů, vyzval Turecko, aby vojensky zasáhlo do konfliktu na ochranu Gazy, pokud se nepodaří dosáhnout příměří do 24 hodin.

V Turecku se dosud nekonaly žádné rozsáhlé organizované demonstrace proti izraelsko-hamáskému konfliktu. Před synagogami v Turecku však z bezpečnostních důvodů čekají vozidla pořádkových sil.

Útok Hamásu na Izrael ze 7. října si vyžádal více než 1400 obětí. Podle informací, které uvádí ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem, je ale násobně více mrtvých na straně civilistů v Pásmu Gaza. Těch by mělo být více než 7000. Právě fakt, že mezi mrtvými jsou civilisté, zásadně umocňuje napětí a turecké noviny tuto těžko ověřitelnou informaci používají k obhajovaní postavení Hamásu.

„Existují noviny, které téměř křičí válečné pokřiky,“ řekl Faruk Bildirici, nezávislý ombudsman a mediální komentátor, který strávil devět let jako zástupce čtenářů národního deníku Hurriyet.

Příkladem toho může být izraelský útoku na nemocnici al-Ahli v Gaze. 18. října vyšel na titulní straně provládního deníku Yeni Safak titulek: „Tento teroristický stát musí být zničen“. To bylo doplněno heslem „Umma stojí spolu“. Umma pak označuje světové muslimské společenství.

Bildirici se obává právě toho, že turecká média rámují konflikt mezi Izraelem a Hamásem jako náboženskou válku. Podle něj tak média přelévají olej do ohně a vytváří narativ, že jde o konflikt mezi Východem a Západem nebo muslimy a křesťany s Židy. Tím podněcují k další nenávisti a nepřátelství.

O krok dál pak došel provládní islamistický deník Yeni Akit. Na titulní straně čísla ze 17. října stál titulek „Deportovat sionistické sluhy z občanství“. Obdoba tohoto titulku se začala šířit jako hastag, pod kterým turečtí antisemité zveřejňovali další protižidovskou propagandu. Stejnou rétoriku začali po vypuknutí konfliktu využívat i politici.

Valansi zdůraznil, že Židé jsou rovnoprávnými občany, kteří přispěli k rozvoji a kulturní struktuře Turecka. Podle Valansiho jsou turečtí Židé navzdory své dlouhé historii v Anatolii někdy vnímáni jako outsideři, což je v rozporu s jejich významným přínosem pro zemi.

„Veřejné chápání občanství v Turecku nezahrnuje nemuslimy,“ řekl Valansi. „Přestože jsou Židé jedním ze zakládajících prvků republiky, jsou vnímáni jako hosté, jako komunita, kterou je třeba tolerovat a očekávat od ní neustálou vděčnost.“

Počet obyvatel, který před téměř sto lety podle údajů ze sčítání lidu z roku 1927 činil 81 000 osob, se nyní podle turecké židovské obce pohybuje kolem 16 000-17 000 osob.