Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Obránci Donbasu hájí životně důležitý hřeben

Foto: Profimedia.cz

Nevybuchlá ruská raketa na Donbasu.

Reklama

27. 6. 18:47

Kdyby ruské jednotky obsadily jeden vrch u momentálně klíčového Lysyčansku, zásobování výběžku kolem města by bylo prakticky nemožné. Ukrajinci a Rusové se v poslední době v kontrole nad strategickou oblastí střídají.

Článek

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou odkázány prokliky v textu.

Dnešní přehled vývoje ruské invaze na Ukrajinu se bude znovu věnovat především vývoji na Donbase, kde jsou boje zdaleka nejintenzivnější. Zatím není jasné, zda nedávný ústup ukrajinských jednotek v této oblasti umožnil trvalejší stabilizaci jejich postavení. Ale začněme jako vždy od severního konce bojové linie.

V Charkovské oblasti stále pokračují boje o „nárazníkové pásmo“, které ruské síly drží na ukrajinském území. V posledních dnech se zdá, že iniciativa je spíše na ruské straně. Ta používá stále stejnou taktiku intenzivního bombardování a pak na bombardovaná místa vyšle pěchotu, respektive motorizovanou pěchotu.

Ruská aktivita se v posledních dnech podle dostupných informací soustředí na oblast kolem městečka Starij Saltiv. To leží na břehu nádrže na řece Siverskij Doněc. Ukrajina v těchto místech vybudovala pontonový most, který de facto nahrazoval malý zničený úsek dlouhého mostu přes nádrž.

Spekulovalo se, že z této pozice by mohly ukrajinské síly podniknout protiútok východním směrem, tedy de facto do týlu ruských jednotek u Izjumu, který leží o necelých 150 kilometrů jižněji. Útok se nikdy neuskutečnil a malé ukrajinské předmostí na levém, tedy okupovaném břehu Donce bylo patrně v této chvíli již zničeno.

Dění na Ukrajině sledujeme v online reportáži:

Ruské síly v tuto chvíli tlačí přes obec Rubižne směrem na Starij Saltiv snad s cílem zabránit dalším ukrajinským pokusům o překročení řeky. Jistotu ovšem nemáme, své cíle samozřejmě ruské velení takto jasně nedefinuje. Obě strany se ovšem zjevně na tuto oblast nesoustředí a nemají tam dostatek sil na větší operace.

Na dalších desítkách kilometrů pak bojující strany odděluje řeka a fronta je v této oblasti klidná. Intenzivnější boje probíhají v oblasti Izjumu. Podle několika ruských i ukrajinských zdrojů se ukrajinské jednotky pokoušely či stále pokouší vpadnout od západu do boku ruských jednotek u Izjumu. V oblasti měl podle některých zdrojů dokonce vzniknout pontonový most. I když o této snaze se mluví více než dva týdny, nic nenasvědčuje tomu, že by uspěla. Podle některých zdrojů (i proukrajinských) most zničilo ruské dělostřelectvo.

Neuspěly ani ruské pokusy v okolí Izjumu. Ruská armáda se v posledních dnech snažila zatlačit obránce prakticky pouze v jediném směru, přímo od Izjumu k městečku Slovjansk, linie fronty se však nehnula. Směr útoků naznačuje, že ruské velení se pokouší o tu „nejmělčí“, nejméně ambiciózní variantu obkličovacího manévru ukrajinských sil na Donbasu. Ani tak nedokázaly v posledních dnech nijak postoupit.

Donbas a klíčový hřeben u Lysyčansku

Což je dáno do značné míry asi i tím, že ruské velení své síly soustřeďuje na další úsek fronty, tedy především v oblasti kolem měst Severodoněck a Lysyčansk. V Severodoněcku, který leží na okupovaném levém břehu řeky, údajně byly ještě k 26. červnu malé oddíly, které kryly ústup zbylých sil za řeku. Ale město i závod Azot, ve kterém se obránci drželi nejdéle, už jsou v tuto chvíli pevně v ruských rukou.

Skutečně intenzivní boje probíhaly na druhé straně řeky, v okolí Lysyčansku. Ukrajinské jednotky tu v posledních dnech ustoupily ze svých pozic, které v řadě případů držely prakticky od začátku války. To se týkalo především města Zolote, které leží zhruba 20 kilometrů jižně od Lysyčansku. Tamním oddílům ovšem hrozilo obklíčení a zničení v důsledku pomalu se rozšiřujícího ruského „průlomu“ první linie ukrajinské obrany u města Popasna (leží ani ne 10 kilometrů jihozápadně od Zoloteho).

V minulém textu jsme uváděli, že není jasné, do jaké míry se ukrajinská obrana zhroutila, a do jaké míry šlo o nařízený ústup. Dnes už je celkem jasné, že obránci ustoupili poměrně spořádaně. Na místě i podle ruských zdrojů zůstala pouze technika, válečných zajatců ruská strana mnoho nezískala.

Obránci se tedy stáhli do nových pozic, ale ruský tlak neustával. Údajně velmi krvavé boje se strhly během víkendu především o obec Vovčajarivka ležící několik kilometrů jihozápadně od Lysyčansku. Důležitá v tomto není tak samotná vesnice jako hřeben na jejím západním okraji.

Z něj je totiž ničím nerušený výhled na silnici, která se používá k zásobování jednotek v Lysyčansku. Kdyby ruské jednotky vrch obsadily, zásobování výběžku kolem Lysyčansku by bylo téměř nemožné. Už teď je silnice pod neustálou palbou, kdyby ji mohli ruští pozorovatelé přímo kontrolovat, byla by prakticky nepoužitelná.

Ruské a ukrajinské jednotky se údajně z vesnice během víkendu několikrát vzájemně vytlačily, nakonec byla k pondělnímu ránu vesnice zřejmě v ukrajinských rukou. Otevřenou otázkou samozřejmě je, na jak dlouho.

Nekonečná palba

Obránci sice ustoupili na nové pozice, kde se nepochybně zakopali, ale to hlavní se nezměnilo: Rusko má stále velkou převahu v dělostřelectvu. V příštích dnech bude ukrajinské pozice téměř nepochybně neúnavně ostřelovat s nasazením všech dostupných prostředků.

Ukrajinské síly mají dost protitankových zbraní a dost mužů, aby velmi úspěšně odrážely útoky ruských tanků i pěchoty (v obou případech už v notně prořídlých počtech proti počátku invaze).

Ovšem proti ruským dělům a raketometům nemá ukrajinská strana zatím adekvátní odpověď. Kvůli tomu vznikají slabiny, kterých nakonec ruské útoky dokážou využít. A fronta se pak posune zase o něco dále. Další vývoj sice jistý není, ale takový byl scénář posledních týdnů.

Pokud by to tak bylo, v tomto případě by ústup byl pro ukrajinskou stranu zřejmě psychologicky bolestivý. Vzhledem k charakteru terénu a zmíněným problémům se zásobováním výběžku se dá předpokládat, že ukrajinské jednotky by se musely stáhnout z celého výběžku kolem Lysyčansku, nejspíše na linii Siversk-Bachmut. To znamená možná až 30 kilometrů.

Nic se nepředpovídá tak špatně jako budoucnost, a tak znovu upozorňujeme, že jde pouze o odhad dalšího vývoje. Situace se může vyvinout jinak. V posledních dnech například ukrajinské síly dokázaly zničit několik velkých muničních skladů ruské armády desítky kilometrů za frontou.

Může to v příštích dnech narušit dodávky munice pro ruské dělostřelectvo? Podaří se třeba novým ukrajinským zbraním (např. v posledních dnech poprvé nasazeným raketometům HIMARS či samohybným houfnicím PzH 2000), díky vyššímu dostřelu a přesnosti postupně zvrátit poměr sil v dělostřeleckém souboji na Donbase? Budou na to nízké počty západních zbraní stačit?

Pokud by invazní síly přišly o dělostřeleckou výhodu, jejich další postup se zdá nepravděpodobný. Bude ovšem záležet na řadě okolností, které neznáme, například organizační struktuře ukrajinských sil, jaké zpravodajské informace mají k dispozici ze západních zdrojů apod.

Vraťme se na závěr ovšem velmi krátce k popisu dalších úseků fronty. Změny jsou minimální. V okolí města Doněck pokračovalo z velké části pouze vzájemné ostřelování. Ruské jednotky několikrát vyzkoušely i připravenost ukrajinské obrany, ale zcela bez výsledku.

Na úseku u města Záporoží ukrajinské jednotky dokázaly vytlačit ruské jednotky z několika obcí, ale šlo spíše o malý taktický úspěch než skutečnou ofenzívu. Podle analytiků úspěch spíše jen dokazuje, jak málo sil mají obě strany k dispozici mimo Donbas, na který zatím kladou hlavní důraz.

To bylo patrné i v Chersonské oblasti, kde se podle důvěryhodných informací linie fronty prakticky nezměnila. Podle některých zdrojů ukrajinská strana přišla o malé zbytky předmostí získaného při nakonec jen lokální ofenzívě přes řeku Inhulec před několika týdny. Na druhou stranu ukrajinské síly údajně osvobodily několik obcí severně od Chersonu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované