Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Ukrajinská obrana se inspirovala u nepřítele

Foto: Generální štáb ukr. ozbr. sil / Facebook

Bojové vozidlo Bradley ukrajinské armády.

Reklama

Bojiště ve stále větší míře ovládají drony a dalekonosné zbraně. I na exponovaných úsecích bývají najednou jen malé skupiny vojáků, které musí spoléhat na podporu dělostřelců, pilotů dronů a dalších specialistů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na začátek se zastavme u aspektu, kterému jsme v předchozím textu věnovali velkou pozornost: u letecké války.

Ruské letouny po nevýrazném poklesu počtu nahlášených úderů znovu pokračovaly v intenzivním bombardování ukrajinských frontových pozic. Počet útoků se přiblížil rekordním hodnotám z února letošního roku. Tehdy ruské letectvo uskutečnilo přes sto útoků denně.

Ukrajina při těchto útocích přichází podle neoficiálních údajů o několik desítek mužů denně. A stále není důvod předpokládat, že by se situace v dohledné době změnila. Zmíněná poslední čísla naznačují, že ukrajinská protivzdušná obrana situaci zatím zvrátit nedokázala i přes zdánlivě zvýšenou aktivitu v blízkosti fronty v předcházejících týdnech.

Ukrajinské vzdušné síly, představované především dálkovými drony, se zase zaměřily na útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Podle agentury Bloomberg zasáhly nedávné údery ukrajinských dronů zařízení, která představují 12 % ruské kapacity na zpracování ropy.

Nemusí jít o jediný cíl. Ukrajinské letectvo během útoků nepochybně mapuje slabá místa v ruské síti protivzdušné obrany, která by mohla být využita k dalším úderům na ruskou armádu a kritickou infrastrukturu. Ostatně přesně stejný postup používaly i ruské síly.

Pomáhají americké firmy Rusům zpřesňovat údery?

Objednání satelitního snímku konkrétní oblasti přijde na stovky až tisíce dolarů, upozornil server The Atlantic. Rusové si je podle něj mohou objednávat prostřednictvím třetích stran.

Rusové provádí v posledních týdnech údery do ukrajinského týlu téměř výhradně s pomocí dronů íránského původu. Řízené střely nasazují poměrně v malé míře a rozhodně ne ve velkých vlnách, jakých jsme byli svědky loni či ještě na přelomu roku.

Mimochodem, počty nasazených dálkových dronů na obou stranách jsou velmi podobné a téměř vyrovnané. Ukrajina má ovšem před Ruskem náskok v připravenosti své obrany proti dronům.

Větším problémem by se mohla stát ukrajinská obrana proti letadlům a řízeným střelám. Například podle zdroje The Washington Post musí ukrajinská obrana kvůli nedostatku munice nechat proletět velkou část ruských střel. Velkou roli v tom hraje zastavení americké pomoci, protože například munici pro systémy Patriot vyrábí pouze Spojené státy.

Výpad do Ruska

Největší pozornost z dění na bojišti si v uplynulém týdnu vysloužila akce, která má větší význam politický než vojenský: vpád malých jednotek ruských emigrantů přes mezinárodně uznávanou hranici Ruska a Ukrajiny do Bělgorodské oblasti. Stejně jako v předchozích případech se útoku z politických důvodů neúčastnily jednotky pravidelné ukrajinské armády. Ukrajina nicméně útočící jednotky vycvičila a vybavila.

Ruská strana se okamžitě po vpádu, který začal 12. března, ozvala, že útok byl odražen s velkými ztrátami na ukrajinské straně. Zjevně to není pravda a proukrajinské oddíly se v oblasti pohybují i o týden později.

Vojenský význam operace je malý. A také nelze říci, že by se jednalo o jednoznačné ukrajinské vítězství. Útočící jednotky přišly o cennou techniku, včetně bitevního tanku a také tanku ztraceného na pásu ukrajinských min.

Vpád ovšem opět poukazuje na ruskou neschopnost chránit státní hranici před relativně malými a špatně vybavenými, byť mechanizovanými silami.

Vzhledem k tomu, že útok byl proveden pět dní před začátkem ruských prezidentských „voleb“, je prakticky jisté, že ukrajinským cílem bylo podkopat Putinovu podporu a opět upozornit na neschopnost ruského režimu ochránit své civilisty. Velký zásah se ovšem nedal očekávat. Ruská společnost je pasivní a stále není jasné, kdo by případný odpor proti současnému režimu mohl vést.

Hlasy z Bělgorodu

„Jasně, situace je složitá, ale žijeme blízko hranice… Bylo by přehnané říct, že jsme si na to zvykli,“ popisuje pocity z běžného života v Bělgorodu Vladimir Selezňov. „Je pochopitelné, že samozřejmě vyhrajeme, že zvítězíme, ale lidé mají obavy a strach,“ řekl agentuře Reuters.

Sever a ukrajinská inspirace Ruskem

Pohyby na samotné frontě nebyly velké. Ruské síly měly i nadále jednoznačně iniciativu a ukrajinské pokračovaly v obraně a nepodnikaly žádné vlastní útočné operace, maximálně lokální protiútoky.

Ukrajina se také ve stále větší míře chlubí budováním nových obranných pozic na řadě míst fronty. Málokdy přitom pochopitelně zmiňuje, že velmi často využívá prakticky stejné prvky jako Rusko během budování svých obranných pozic v předcházejících měsících a letech, včetně například vysmívaných „dračích zubů“, které mají zkomplikovat pohyb protivníkovy obrněné techniky – ale samy o sobě ji zastavit nedokážou.

V Luhanské oblasti ruské síly údajně postoupily o několik set metrů směrem na vesnice TernyJampolivka. Jsou snad v postavení, kdy by mohly provést útok na oba ukrajinské opěrné body najednou, aby se jejich obránci nemohli navzájem podporovat.

Ale i pokud Rusové uspějí, za vesnicemi na ně čekají větší vodní plochy, které ukrajinské obraně dobře poslouží jako nová linie. Žádný průlom v této oblasti čekat nelze.

Ani v Doněcké oblasti se fronta významně nezměnila. Ruské síly se pokoušely postoupit u Bachmutu, soustředily se ovšem údajně především na bombardování v této oblasti dobře připravené ukrajinské obrany. Boje byly méně intenzivní než v předcházejících týdnech a nevedly k významnějším změnám průběhu linie dotyku.

U Avdijivky se nadále ruský postup západním směrem zpomaloval. Ruské jednotky postoupily jen minimálně, nejvýrazněji snad kolem obce Orlivka a přímo v ní. Ukrajinské síly ovšem nadále drží poměrně výhodnou obrannou linii na vyvýšeném terénu za řadou vodních nádrží, kterou jsme naznačili na mapě už před několika týdny.

Intenzita ruských útoků v oblasti není tak vysoká jako v předcházejících týdnech, ale těžko říci, zda jde o důsledek ruských ztrát či nějakou pauzu a přípravu na nové útoky či útoky na jiných částech fronty. Ukrajinské straně se ovšem podařilo v tuto chvíli zdánlivě situaci stabilizovat a alespoň do jisté míry zřejmě i dobudovat novou linii opěrných bodů a opevnění, která po ústupu z Avdijivky citelně chyběla.

Jižní fronta

Co se týče jižní fronty, i tady jsou změny minimální. Ruské síly na několika místech postoupily řádově o stovky metrů, ale není jisté, že tyto pozice udrží. Proč, to docela dobře ilustruje a vysvětluje půlhodinový ukrajinský dokument z bojů o Robotyne, který zdá se vystihuje povahu bojů nejen v této v oblasti.

Linie dotyku je nebezpečné místo, kde se cílem může stát cokoliv – a čím lákavější cíl je, tím rychleji bývá zničen. Pro ukrajinská vozidla je v okolí fronty tak nebezpečno, že pěchota musí na své pozice dojít pěšky více než deset kilometrů.

Víme, že na ruské frontě minimálně v minulosti platila podobná pravidla (tedy s výjimkou útoků). A vzhledem k tomu, že počet dronů na obou stranách stále roste a i ukrajinská muniční nouze se nezhoršuje, není důvod předpokládat, že by Rusové podobné opatření zrušili.

V samotné vesnici Robotyne nezůstal jediný nepoškozený dům a odešli i její obyvatelé. Kvůli neustálým útokům dronů a ostřelování je ukrajinská posádka jen malá a sama o sobě nemá sílu zadržet ruské útoky. O to se musí postarat ukrajinské dělostřelectvo a minomety, které naruší dynamiku útoku a mají způsobit první ztráty.

Pak se drony zaměří na vozidla, která první salvy přečkala, a na zbylou pěchotu. V případě potřeby pak poslední ruskou pěchotu „dorazí“ malá ukrajinská posádka na linii. Pěšáci také pravidelně prochází a kontrolují vesnici, aby se ujistili, že do ní protivník nepozorovaně nepronikl.

Vzhledem k tomu, že nad bojištěm neustále krouží drony, jsou takové případy vzácné. Ovšem Ukrajinci nechtějí riskovat, že ruské síly si nenápadně vybudují nějaké úkryty, kde by bylo možné přečkat údery dronů či dělostřelectva. Vždy když Rusové postoupí, snaží se je proto z nově obsazených pozic rychle vytlačit, byť je třeba pak sami neobsadí.

Zachováno zůstalo i ukrajinské předmostí kolem vesnice Krynky na okupovaném břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Situaci obránců komplikuje především právě ruské letectvo a jím vypouštěné klouzavé bomby. Ruské síly ovšem ani tak přes ukrajinskou dělostřelbu a přehradu dronů nedokázaly proniknout v takovém množství, aby obránce z jejich pozic vytlačily.

Mimochodem, vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskij 14. března uvedl, že v Záporoží, ale nejen tam, stále roste význam dronů, a to i na ruské straně. Podle něj v těchto podmínkách mohou ukrajinským vojákům poskytnout spolehlivou ochranu pouze moderní a výkonná zařízení elektronického boje, jejichž role a význam neustále rostou.

V této doméně probíhá neustálý inovační závod, který zatím nemá jasného vítěze. Zároveň podobných systémů není dost a v různých částech fronty může být situace odlišná. V Chersonské oblasti nebo například kolem Avdijivky mají Ukrajinci v dronové válce údajně navrch a dokážou významnou část ruských dronů eliminovat. V jiných částech bojiště si zase zřejmě vedou lépe Rusové.

Reklama

Doporučované