Hlavní obsah

Zapomeňte na sluchátka, dojivost krav dnes zvedá „chytrý obojek“

Chytrý obojek ohlídá zdravotní stav i dojivost. V Česku ho zatím používá jen pět procent krav. (Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy)

 

Reklama

26. 6. 19:50

Dvojnásobek nadojeného mléka, polovina potřebných zaměstnanců. K českým zemědělcům dorazila digitalizace. Krávy nosí „chytré obojky“ a každý problém vidí farmář hned na svém telefonu.

Článek

Zapomeňte na Pláničkovu metodu z filmu Slunce, seno, jahody. V jedenadvacátém století nezvedají dojivost krav sluchátka, ale obojek.

I když tento obojek spíš než cokoliv jiného připomíná chytré hodinky či fitness náramek. Sleduje totiž zdravotní stav, váhu, chůzi, pozná, jestli je čas dojení nebo třeba jestli nemá kráva nemocná kopyta. Na farmě Drhovy, která spadá pod zemědělské družstvo Něčín, je používají už dva roky.

Bez obojků byla dojivost 16 litrů. Dnes je to 30 litrů.
Jan Koukolíček, zástupce zemědělského družstva Něčín

„Momentálně máme 150 kusů, které se dojí. Když jsme měli stejné krávy ve staré vazné stáji – tedy bez obojků – byla dojivost 16 litrů. Dnes je to 30 litrů,“ říká zástupce ZD Jan Koukolíček.

Jeden chytrý obojek vyjde na zhruba tři a půl tisíce korun. K obojkům je ale samozřejmě potřeba ještě robotické zařízení, které data snímá a vyhodnotí a kde se krávy zároveň samy podojí. „Stáj s veškerým vybavením nás před dvěma lety stála 45 milionů korun. Ty náklady se vrátily poměrně rychle. Zlepšilo se zabřezávání krav a máme i dostatek informací, které jsme předtím neměli, takže nám klesly například náklady na veterináře. Farma navíc potřebuje i výrazně méně zaměstnanců,“ dodává Koukolíček.

Veškerá upozornění chodí farmáři přímo do telefonu. Pokud tedy nějaká z krav v určitou dobu neprojde dojícím robotem, dostane okamžitě zprávu.

České krávy dohání západní trendy

Farma pana Koukolíčka je ale v Česku spíš výjimkou. „Na rozdíl od zahraničí se v Česku dojí na robotech jenom kolem pěti až šesti procent z celkového počtu dojnic, v zahraničí, na západních trzích je to třeba 60–70 procent,“ říká Tomáš Hrůša, ředitel firmy AGRO – partner, který se automatizací a digitalizací zabývá. Například v Dánsku při průměrné velkosti stáda kolem 180 krav překonali dva tisíce instalovaných robotů již v roce 2008.

Chytrými obojky digitalizace kravínů nekončí. „Další možnosti jsou například robotické přihrnovače krmení, do toho v Česku farmáři hodně investují,“ dodává Hrůša.

Právě robotické krmení a automatická drbadla chce pro svou farmu pořídit i Jan Koukolíček.

Dotace na digitalizaci

Teď mohou farmáři na automatizaci chovu získat v rámci 12. kola Programu rozvoje venkova dotace do výše 50 milionů korun.

„Dříve se o automatizaci zajímali farmáři zejména kvůli chybějící pracovní síle. Dnes je tento trend spojený spíše se samotnou udržitelností farmy a podporou svobodného chovu skotu. Každá automatizovaná farma je navíc bez ohledu na velikost výnosnější v průměru o 15 procent oproti konvenčnímu systému,“ dodává Hrůša.

Agro partner do dnešního dne nainstaloval 250 dojících robotů, do pěti let očekává, že se jejich počet minimálně zdvojnásobí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované