Hlavní obsah

Zářijový zpravodaj Sherlock Senior

Foto: Barbora Togel

Zpravodaj o řetězových e-mailech pro seniory.

Reklama

7. 9. 2020 14:51

Článek

Milé čtenářky a milí čtenáři, posíláme vám zářijové číslo zpravodaje Sherlock Senior. V první části uvádíme aktuální přehled fake news a hoaxů. V sekci mediální vzdělávání vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi faktem a osobním sdělením. Ve třetí části vás upozorníme na zajímavosti, které vám mohly uniknout. Dále připomínáme, že pokud narazíte na informaci, která by podle vás mohla být hoaxem, napište nám, prosím.

Aktuální hoaxy: Roušky způsobují ošklivé vyrážky, nová vakcína zabíjí a podplacení demonstranti v Bělorusku

Lidé, kteří se setkali s Andrejem Babišem, umírají

Spoluzakladatelka politické strany ANO, jež ze strany sama odešla. Spolužák Andreje Babiše, který věděl příliš mnoho. Nebo podnikatel, jenž prodal svou firmu Andreji Babišovi. To jsou příklady lidí, kteří zemřeli a jejichž smrt je uvedena v souvislosti s Andrejem Babišem. Je to typický hoax, jenž vkládá příčinnou souvislost mezi náhodné jevy. Andrej Babiš je premiérem a dlouho před vstupem do politiky byl významným podnikatelem. Je proto zřejmé, že se za posledních třicet let potkal či spolupracoval s nespočtem lidí. To, že někteří z nich zemřeli, s ním ale nijak nesouvisí.

Nošení roušek způsobuje velmi ošklivé vyrážky

Řetězovými e-maily se šíří původem slovenský hoax o ošklivých vyrážkách, které způsobuje nošení roušek. Fotografie u takových článků však byly pořízeny v italských nemocnicích na jaře letošního roku, kdy byl tamější zdravotní personál po vypuknutí epidemie extrémně vytížený. To, že roušky pomáhají snižovat přenos koronaviru, nezpochybňují ani ty nejvýznamnější lékařské autority, proto doporučujeme i nadále jejich nošení.

Americká vakcína proti koronaviru zabíjí

Řetězovými e-maily se šíří informace, že Američané na Ukrajině testují vakcínu proti koronaviru a že na následky její aplikace umírá až 30 procent očkovaných lidí. Podle Světové zdravotnické organizace se nyní testuje až 25 vakcín, ale žádná na Ukrajině.

Nový občanský průkaz umožní sledovat jejich majitele

Nově zvažovaná varianta občanských průkazů by měla obsahovat podobné biometrické údaje jako cestovní pasy. Součástí občanských průkazů by měl být i RFID čip, který je obsažen také v pasech i na platebních kartách. RFID čip má pak přes elektronická čtecí zařízení urychlit spojení s dalšími registry a úřady. Úředníci ani jiné státní orgány tak nebudou muset opakovaně vypisovat osobní údaje, a ověřování totožnosti lidí se tím urychlí. Podle konspirátorů však mají RFID čipy sloužit ke sledování držitelů občanských průkazů. To ovšem popírá Úřad pro ochranu osobních údajů a vysvětluje, proč jsou RFID čipy užitečné a v čem mohou pomoci.

Lidé budou stíháni pro odlišný názor

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, v níž má na starosti strategii pro boj proti dezinformacím, sama upozorňuje, že se musíme bránit lžím, které v Evropě šíří Rusko a Čína. Není proto divu, že se sama stává terčem dezinformací a je obviňována, že chce stíhat lidi, kteří mají odlišný názor. Boj proti dezinformacím ovšem neznamená, že někdo, kdo prezentuje a veřejně zastává jiný názor, bude potrestán. Stejně jako v reálném životě totiž i na internetu platí stejné zákony. Stíháni tedy můžete být například za hanobení národa, etnické skupiny, rasy a náboženského přesvědčení, za podněcování k nenávisti vůči skupině a omezování jejich práv a svobod apod., nikoli však za vlastní názor.

Bohumínský požár způsobili Romové, se kterými jsou problémy

V červencovém zpravodaji jsme informovali o falešné zprávě, která tvrdila, že útočníkem ve slovenské škole ve Vrútkách byl Rom. Nyní se podobný případ objevil i v Česku, kde se vina za bohumínský požár, při kterém zemřelo 11 lidí, také přisuzuje Romům. Situaci však vysvětlil bohumínský místostarosta Igor Bruzl: „Nájemníci bydleli v domě dlouhodobě. Víme, že příčinou požáru nebyly sousedské spory, ale spíše vyřizování rodinného problému. A že z drtivé většiny jsou obyvatelé domu zástupci majoritní skupiny populace, nikoli žádného menšinového etnika.“

Běloruské protesty jsou podplacené

Na začátku srpna proběhly v Bělorusku volby, s jejichž průběhem část obyvatelstva nesouhlasí. Protože v tuto chvíli není jasné, jakým směrem se bude Bělorusko ubírat, je celá země stejně jako Evropa zaplavená vlnou dezinformací. A stejně jako například v případě našich protivládních protestů před rokem 1989 se objevují lži o podplacených protestujících i v dnešním Bělorusku.

Politik, který si vymýšlí

Spousta hoaxů a falešných zpráv (fake news) má nedohledatelný původ a jejich autoři jsou veřejnosti neznámí. S falešnými zprávami však občas přicházejí i politici. V nedávné době na sebe upozornil na Facebooku kandidát do Senátu za obvod Teplice Zdeněk Pešek. Ten přišel s tvrzením, že ruský opoziční politik Andrej Navalnyj, který byl převezen do nemocnice v Berlíně, nebyl otráven, ale prodělal infarkt. Svou lež následně doplnil o prohlášení, že Navalnyj se „ožral a ještě zdarma dostal letenku do Berlína“. Po dotazech diskutujících, čím chce tuto senzační zprávu doložit, kandidující politik raději svůj post smazal.

Dezinformace, která je politickou zbraní

Dezinformace je informace, která má pravdivý základ, ale její interpretace je chybná či vytržená z kontextu. Rozšíření dezinformace se dopustil Tomio Okamura, když ke společnému návrhu poslanců ANO a Pirátů o možnosti eutanazie uvedl, že eutanazii zavedli nacisté, a na příkladu Belgie ukázal, jak jsou v tamějších nemocnicích usmrcováni nemocní bez svého vědomí a svolení. Je pravdou, že nacisté jako první použili pojem eutanazie, ale v případě Belgie se jedná o lež. V zemi je totiž eutanazie povolena, ale je přísně monitorována a je k ní samozřejmě nutná žádost nemocného.

Novináři se spletli a podpořili podvod

Na začátku příběhu byl nezletilý pracovník, který byl přichycen, jak si z bistra rychlého občerstvení odnáší domů jídlo. Výmluvou mu byla lež, že se musí starat ještě o dva mladší osiřelé sourozence, kterým při autonehodě zemřeli rodiče. Chlapce se ostatním lidem zželelo a následně byla na podporu jeho bratrů vypsána sbírka, která byla podpořena Deníkem N. Když se pak ukázalo, že chlapec lhal, Deník N se čtenářům za svou chybu omluvil. A to je ten zásadní rozdíl mezi prací profesionálních redakcí a dezinformačních médií. Redakce vedená profesionálními novináři chybu uznala a omluvila se. Splést se není totéž jako záměrně lhát.

Témata z mediálního vzdělávání: Rozdíl mezi faktem a osobním sdělením

Je rozdíl mezi faktem a osobním sdělením. Zatímco fakt je nezpochybnitelný a dohledatelný, osobní sdělení či hodnocení je pouze názor autora a může být zavádějící. Novináři si však těmito osobními sdělení často pomáhají, aby byl článek čtivější. Osobní sdělení však do zpravodajských článků nepatří a jsou typická spíše pro komentáře či názorové rubriky. Množstvím osobních komentářů a sdělení se taktéž liší články od profesionálních redakcí a názorových zpravodajských webů, které na nepoučené čtenáře působí jako kvalitní žurnalistika. Rozdíl je mnohdy patrný již v titulku.

Příklad faktického a názorového titulku

Vláda nařídila opět nosit roušky – novinář informuje o nařízení, které vydala vláda.

Vláda nesmyslně nařídila opět nosit roušky – novinář sice informuje o nařízení vlády, ale již v samotném titulku hodnotí, zda je podle jeho názoru opatření správné či špatné.

Pokud by byly články jen plné faktů a dat, jejich čtení by nikoho nebavilo. Zároveň čtenář potřebuje vědět, zda je událost dobrá nebo špatná, aby mohl zhodnotit případné riziko. Proto novinář často vyhledává nějakou autoritu v oboru, která za něj opatření zhodnotí. Pokud by chtěl novinář již do titulku vložit osobní hodnocení, měl by správně titulek vypadat například takto: Podle epidemiologa Prymuly je povinné nošení roušek zbytečné. Novinář by ovšem takové vyjádření epidemiologa musel nejprve opravdu získat.

Cvičení: Co je fakt a co osobní komentář či hodnocení

Vyzkoušejte si na výrocích z recenze štědrovečerní pohádky, kdy novinář popsal fakt a kdy nepřípustně použil osobní sdělení. Řešení najdete pod uvedenými výroky.

1. Štědrovečerní pohádka slaví prvenství ve sledovanosti, u diváků ale propadla na poslední místo!

2. Někteří z nich ale byli po jejím skončení v rozpacích.

3. Nejvyšší autorita české filmové pohádky Zdeněk Troška: Kritici se pletou, pohádka je vynikající.

Řešení k cvičení

1. Štědrovečerní pohádka slaví prvenství ve sledovanosti, u diváků ale propadla na poslední místo!

Zde jsou v jedné větě dva výroky.

Štědrovečerní pohádka slaví prvenství ve sledovanosti – zde je výrok v pořádku. Sledovanost se vyhodnocuje pomocí tzv. peoplemetrů. Zda byla pohádka nejsledovanější, se dá ověřit v grafech sledovanosti.

Ale u diváků propadla na poslední místo! – Abychom si byli jistí, že pohádka propadla na poslední místo, museli bychom najít diváky, kteří sledovali všechny štědrovečerní pohádky nebo je aspoň znají. Pak by se musel vytvořit pořadník, ve kterém by diváci řadili jednotlivé pohádky podle oblíbenosti. Z výroku ani není jasné, jaké pohádky se tím myslí – zda všechny pohádky obecně nebo ty vysílané v daný večer, případně jen premiérové štědrovečerní pohádky. Výrok je tedy zavádějící.

2. Někteří z nich ale byli po jejím skončení v rozpacích.

V České republice žije přes deset milionů obyvatel a každý člověk má jiný vkus. Dá se tedy předpokládat, že na sociálních sítích či v diskuzi pod pořadem na webu někdo rozpaky vyjádřil. Výrok je ale zavádějící, protože je předkládán tak, že rozpaky některých znamenají, že se pohádka divákům nelíbila.

3. Nejvyšší autorita české filmové pohádky Zdeněk Troška: Kritici se pletou, pohádka je vynikající.

Zde si novinář pomohl odbornou autoritou, která pohádku hodnotí. Důležité ale je, koho se novinář zeptá a jak je autorita představena. Zde je problém s označením Zdeňka Trošky jako nejvyšší autority.

Podle čeho můžeme soudit, že je Zdeněk Troška autoritou, či dokonce nejvyšší autoritou pro hodnocení pohádek? Můžeme si vybrat několik kritérií:

a) Kolik natočil pohádek.

b) Kolik diváků pohádky Zdeňka Trošky vidělo.

c) Uznání ostatních odborných autorit, že pohádky Zdeňka Trošky jsou hezké.

d) Počet domácích či mezinárodních ocenění, které Zdeněk Troška za své pohádky získal.

Zdeněk Troška natočil několik pohádek, které byly v kinech úspěšné. Nelze však ověřit, zda se všem pohádky líbily. Pokud však Zdeněk Troška natočil několik pohádek a mnohé z nich byly v kinech úspěšné, dá se předpokládat, že jsou jeho pohádky u velké části diváků oblíbené. Zároveň Zdeněk Troška nemá velké zastání u všech režisérů či filmových kritiků. Zdeněk Troška je nepochybně autoritou české filmové pohádky, nikoli ale tou nejvyšší. To je jen osobní hodnocení. Správný výrok by tedy měl být: Významná autorita české filmové pohádky Zdeněk Troška nebo Režisér úspěšných pohádek Zdeněk Troška. Nebo by stačilo uvést jen Zdeněk Troška: Kritici se pletou, pohádka je vynikající, protože jeho jméno je všeobecně známé.

Může vás zajímat

Německo značně přitvrdí v boji s covidem

Lidé žijící v Německu, kteří se vracející z rizikových oblastí, se budou muset po návratu neprodleně odebrat do svého bytu či domu a setrvat 14 dní v karanténě. Opustit karanténu nebude možné ani v případě, že bude mít člověk negativní test. To se však změní v říjnu, kdy bude možné po negativním testu opustit karanténu. Na test však bude moct člověk jít nejdříve pět dní po návratu z rizikové oblasti. Lidé v karanténě zároveň budou pod dohledem policie nebo správních úřadů.

Pro každého v Německu nyní platí pokuta 50 eur, pokud na předepsaných místech nebude nosit roušku. Němečtí politici používají pro lidi, kteří ignorují koronavirová opatření, pojem hříšníci. Jednomu takovému v Bavorsku vyměřili dokonce 17 dní vězení s odůvodněním, že „muž jednal zcela nesoudně“.

Ředitel české pobočky WHO: Češi nezacházejí s rouškami dobře

V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl ředitel české kanceláře Světové zdravotnické organizace WHO Srđan Matić, že se sice vede diskuze, zda roušky nosit, ale zcela chybí diskuze, jak je nosit správně a jak o ně pečovat. Efekt roušek nikdo nezpochybňuje, ale jejich účinnost je omezená, pokud je neumíme správně nandat, nepereme je a správně nesušíme. V Česku musí nosit roušky i tříleté děti, podle Srđana Matiće by měl být tento věkový limit zvýšen na pět let. V rozhovoru Srđan Matić dokonce upozorňuje na některá výrazná pozitiva, která v České republice zabránila pandemickému šíření.

Vědci poprvé potvrdili, že se lze koronavirem nakazit dvakrát

Původní předpoklad, že jednou nakažený už nemůže koronavirem znovu onemocnět, byl vyvrácen. Třiatřicetiletý muž z Hongkongu se koronavirem nakazil poprvé v dubnu, kdy trpěl pouze mírnými příznaky. Po návratu ze Španělska u něj byla prokázána nákaza podruhé, tentokrát bez příznaků. Viry však byly odlišné, byť se stále jednalo o covid-19.

Česká farmaceutická jednička se připravuje na druhou vlnu pandemie

V době první vlny lidé skupovali léčiva s paracetamolem, který tlumí horečky a bolesti. Těchto léčiv byl pak na trhu nedostatek. Český výrobce Zentiva nyní hlásí dostatečnou zásobu léků a pro podzimní vlnu připravuje novou dezinfekci v podobě gelu či krému, který má zabránit vysoušení rukou.

Prosíme, abyste náš zpravodaj sdíleli se svými blízkými z řad seniorů. Pokud by ho i oni chtěli odebírat, stačí kliknout na tento odkaz a uvést e-mailovou adresu. V tuto chvíli potvrzujeme mediální vzdělávání v Českých Budějovicích ve dnech 23. a 24. září, v Praze v sídle Seznamu ve dnech 13. až 16. října a v Hradci Králové ve dnech 18. a 19. listopadu. Pro mediální vzdělávání v Českých Budějovicích se můžete hlásit zde, pro Prahu zde a pro Hradec Králové zde.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené