Čínské drony uletěly zbytku světa. Evropa musí reagovat, než bude pozdě

/Od naší zvláštní zpravodajky v Londýně/

Zatímco Rusko na frontě jen složitě a za vysokou cenu dosahuje významnějších úspěchů, ukrajinské drony dál způsobují ruské válečné mašinerii trvalé ztráty – útočí na rafinerie, sklady i zásobovací trasy.

Kreml proto zkouší nové taktiky. Namísto sílícího tlaku na Ukrajině začal vysílat roje dronů napříč Evropou, aby otestoval obranu zemí NATO. Jeho cíl je podle expertů jasný: Oslabit politickou vůli a přimět Evropany, aby omezili podporu Kyjeva.

Evropa se tak rychle začala připravovat na novou realitu. Jak už popsaly Seznam Zprávy, členské státy EU i NATO chystají masivní rozšíření výroby dronů – od levných průzkumných až po útočné stroje s dlouhým doletem. Cílem je dohnat tempo, které v bezpilotních technologiích už čtvrtým rokem udává Ukrajina.

„Myslím, že Evropa začíná chápat, že Ukrajina bude zemí, která všem ukáže, jak vést moderní válku. Mnohé postupy, které u nás dobře fungují, bychom chtěli zachovat a přenést i do Evropy,“ řekla Seznam Zprávám ukrajinská poslankyně Ivanna Klympušová-Cincadzeová.

Německo, Polsko nebo například Velká Británie proto investují miliardy eur do společných projektů, jež mají zajistit, aby evropské armády nebyly při obraně odkázány jen na dovoz ze Spojených států či Turecka.

Jenže podobný závod probíhá i na druhé straně světa. Jeho jasným lídrem je Čína, která už dnes vyrábí drony v masovém měřítku – od levných spotřebitelských modelů až po sofistikované vojenské systémy schopné operovat na vzdálenosti tisíců kilometrů. Kvůli státní podpoře a obrovskému rozsahu výroby má Čína náskok, který Evropa teprve složitě dohání.

A právě tato asymetrie ve výrobních kapacitách může podle bezpečnostních analytiků rozhodnout, kdo bude v příštím desetiletí určovat pravidla moderního boje.

Podle údajů Čínského úřadu pro civilní letectví bylo ke konci roku 2023 v zemi registrováno přibližně 1,27 milionu dronů, zatímco o rok později odhady mluví už o 1,9 až 2,2 milionu. V sektoru působí více než 70 tisíc firem a počet licencovaných pilotů přesahuje 225 tisíc.

Drony se v Číně využívají nejen v zemědělství, lesnictví či rybolovu, ale stále častěji i v logistice a zábavním průmyslu. Dokonce vzniká město dronů v Šen-čenu, které slouží jako testovací centrum pro nové technologie a jejich masové nasazení.

Podle dat má mít nízkoletová ekonomika v roce 2025 hodnotu zhruba 1,5 bilionu jüanů (přibližně 4,9 bilionu korun) a do roku 2035 by mohla narůst až na 3,5 bilionu jüanů (kolem 12,25 bilionu korun). Čína přitom zajišťuje zhruba 70–80 procent světové produkce komerčních dronů a podílí se na většině globálních patentů v této oblasti.

„Za poslední desetiletí Čína tiše, ale rozhodně položila základy toho, čemu odborníci dnes říkají nízkoletová ekonomika. Čína se této oblasti nejen účastní, ona ji vede,“ upozorňuje výkonný ředitel think-tanku South-South Dialogues Stephen Ndegwa.

Čína se stala lídrem, protože je velmi inovativní – podává 70 procent všech světových patentů v této oblasti. Její úspěch podporuje stát, který investuje do infrastruktury a stanovuje jasná pravidla.

Nízkoletová ekonomika se nestala strategickou oblastí náhodou. Už v roce 2021 vláda plánovala její začlenění do národní dopravní strategie. Ve zprávě pro rok 2024 ji pak označila za nový motor ekonomického růstu, což zajišťuje, že sektor má silnou vládní podporu a jasný směr rozvoje.

Výrobní sílu Peking demonstroval letos v září na vojenské přehlídce, kde vedle nových raket a tanků představil také pět dosud neznámých typů dronů. Největší pozornost vzbudil bezpilotní letoun označený pracovně jako „Type B“, který je pravděpodobně schopen nadzvukového letu a který byl už nyní spatřen ve vzduchu.

Čína navíc údajně vyvinula i vojenský dron, který se ve vzduchu dokáže rozdělit na šest menších. Každý z nich má jen jednu vrtuli, ale letí efektivněji než většina běžných malých dronů. Díky tomu může voják použít jeden dron pro různé mise a zároveň zmást protivníkovy protiletadlové systémy.

Peking tímto krokem nejen ukázal pokrok v oblasti bezpilotních bojových letadel, ale také vyslal jasný signál o své technologické vyspělosti, což podle expertů představuje pro Evropu výzvu.

„Pokud se evropské země nebudou schopny přizpůsobit a investovat do vývoje vlastních bezpilotních systémů, mohou se ocitnout v technologickém odstupu, což by mohlo ovlivnit jejich schopnost reagovat na moderní hrozby a udržet si vojenskou konkurenceschopnost,“ vysvětluje britský profesor a bezpečnostní expert Michael Clarke.

Tento vývoj podle něj navíc může zásadně ovlivnit světovou bezpečnost, protože Čína by mohla vést vojenské operace na dálku s minimálním rizikem pro vlastní jednotky.

Už teď podle nejnovějšího článku amerického deníku The Washington Post pomáhá Čína Rusku vést válku na Ukrajině dodávkami klíčových komponent dronů. Bezpilotní stroje pak umožňují Rusku útočit na ukrajinské logistické trasy a velitelská centra s minimálním rizikem odhalení.

Podle odbornice Kateryny Bondarové z Centra pro strategická a mezinárodní studia Čína flexibilně upravuje své výrobní linky, aby uspokojila ruskou poptávku. Evropě tak hrozí, že pokud nezrychlí vlastní vývoj a výrobu, může se ocitnout technologicky pozadu a ohrozit svou bezpečnost.

„Snažíme se vyrábět evropské drony, ale nemůžeme je vyrobit s technologiemi na stejné úrovni jako Čína,“ přiznala podle Financial Times jedna francouzská společnost, která upozorňuje na tříletý technologický náskok čínských firem.

Evropský trh s drony je totiž nesourodý, což ztěžuje spolupráci mezi firmami a zpomaluje vývoj. Mnoho evropských společností se navíc v otázce klíčových komponentů spoléhá na subdodavatele z Asie – týká se to například baterií, motorů a letových řídicích jednotek. Tato závislost tak nejen zvyšuje náklady, ale také ztěžuje nasazení nových technologií.

Ačkoli existují iniciativy jako Evropská obranná agentura a program PESCO (iniciativa Evropské unie, která umožňuje členským státům EU spolupracovat intenzivněji v oblasti obrany a bezpečnosti), podle odborníků chybí jednotná a dlouhodobá strategie. A to často vede k duplicitní práci a neefektivnímu využívání zdrojů.

Navíc evropské investice do obranných technologií jsou omezené. V roce 2025 bylo investováno více než 1,5 miliardy dolarů, což je sice podle odborníků pozitivní trend, ale i taková částka stále zaostává za potřebami sektoru. Navíc mnoho evropských startupů čelí problémům s financováním a udržením konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Evropa přitom stojí nejen před výzvou vůči technologickému náskoku Číny, ale i silným dronovým kapacitám USA a hlavně Ruska. Spojené státy se zaměřují na masovou výrobu malých i větších dronů s cílem udržet vojenskou převahu. V rámci programu SkyFoundry plánuje Pentagon vyrábět až 10 000 dronů měsíčně.

Rusko zase reaguje na konflikt na Ukrajině masivní výrobou a specializovanými jednotkami pro bezpilotní systémy. V roce 2024 plánovalo zvýšit produkci dronů na přibližně 1,4 milionu kusů ročně a spolupracuje například i s Íránem na dodávkách dronů typu Šáhed.