Hlavní obsah

Zbytečná zátěž pro peněženky i pro planetu. Pětina jídla končí v koši

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

4. 3. 22:47

Až miliarda tun potravin skončí ročně zbytečně v koši. Podle studie OSN se nejvíce plýtvá především doma. Češi si stojí oproti celosvětovému průměru lépe.

Článek

Podle nové zprávy vydané Organizací spojených národů vyplýtvá lidstvo ročně skoro miliardu tun jídla, která představuje 17 procent veškerých potravin, které jdou do prodeje.

Nejvíce plýtvají domácnosti. Kdyby toto jídlo naplnilo nákladní auta s nosností 40 tun, jejich řada by vedla sedmkrát okolo země. V celosvětovém průměru vyhodí jeden člen domácnosti 74 kg potravin. Česká republika si vede v porovnání se zbytkem světa trochu lépe a ročně tak vychází na jednu osobu kil 70. Celkově vyhodí české domácnosti ročně 747 tisíc tun potravin.

Studie vycházela z údajů za rok 2019, sledovala maloobchodní prodej, restaurace i domácnosti. Data sbírala v 54 vyspělých i rozvojových zemích. Podle výsledků namodelovala stav pro celou planetu. Podle výpočtů studie se ročně vyhodí 931 milionů tun potravin.

Předpoklad, že se problematika plýtvání potravin týká především vyspělých států, se nepotvrdil. Zbytečné vyhazování potravin se týká všech regionů světa, přestože podle OSN téměř 700 milionů lidí na Zemi trpí hladem a tři miliardy lidí nemají přístup ke kvalitní zdravé stravě.

Kromě toho, že se potraviny řeší v souvislosti s chudobou, ovlivňují celosvětově i životní prostředí. Tvoří až 10 % celkových emisí, které podporují klimatickou krizi a s ní spojené znečišťování a úbytek biodiverzity. Pokud by emise z vyplýtvaných potravin představovaly stát, jednalo by se po Spojených státech a Číně o třetího nejvyššího producenta.

Odborníci ale dodávají, že právě plýtvání jídla je jedním z nejjednodušších způsobů, jak dopad na životní prostředí jako jednotlivci můžeme zlepšit. Navrhují, aby si lidé před vařením například dobře naměřili porce, pravidelně před nákupem kontrolovali lednici nebo se naučili efektivně vařit.

„Snížení plýtvání potravinami by snížilo emise skleníkových plynů, zpomalilo ničení přírody přeměnou půdy a znečištěním, zvýšilo dostupnost potravin a snížilo tak hlad a ušetřilo peníze v době globální recese,“ říká Inger Andersenová, výkonná ředitelka programu pro životní prostředí OSN.

Lidé primárně nekupují potraviny, aby je vyhodili, tvrdí odborníci. Podle nich si také dostatečně neuvědomují, že vyhazovat potraviny v malém množství není marginální problém.

I když se některé části potravin jíst nedají, neznamená to, že se nedají upotřebit. To potvrzuje i Clementine O'Connorová z programu pro životní prostředí OSN. „Pokud některé zbytky nemohou lidé konzumovat, stále existují další varianty, jak je upotřebit v souladu s udržitelností. Například jimi krmit zvířata nebo je kompostovat,“ dodává.

Omezení plýtvání potravinami patří mezi priority trvale udržitelného rozvoje OSN. Na toto téma také OSN letos na podzim chystá první „summit o potravinovém systému“, píše AFP.

Vlastní statistiku si tvoří i Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Ta zaznamenává potravinářské „ztráty“, které vzniknou už během výroby a distribuce. Podle zjištění FAO se přibližně 14 procent vyrobených potravin znehodnotí, ještě než dojdou do prodeje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené