Kam míří ČEZ. K „zestátnění“ i nejdražší zakázce v historii Česka

Pohání velkou část země a dlouhodobě je jednou z nejhodnotnějších firem v Česku. S tržní hodnotou 693 miliard korun Skupina ČEZ letos potřetí obhájila prvenství v žebříčku Česká elita s náskokem 214 miliard na druhou skupinu PPF.

Hodnota však není to jediné, co staví ČEZ mezi tuzemské firemní jedničky. S 50,6 terawatthodinami (TWh) vyrobené elektřiny jde o největšího producenta elektřiny, kterou dodává na téměř tři miliony odběrných míst, zajišťuje distribuci od zdroje do zásuvky spotřebitele na největším území v republice a až převezme společnost Gas Distribution, bude provozovat i většinu sítě plynovodů v Česku.

Akcie ČEZ patří dlouhodobě k nejvýkonnějším titulům na pražské burze. Po výsledku říjnových voleb se ale zdá, že jejich osud na kapitálovém trhu bude vystaven nejistotě.

Nyní je většinovým vlastníkem ČEZ stát, který v něm drží 70 procent, zbytek připadá na menšinové akcionáře. Vláda Andreje Babiše má však se skupinou jiné plány a chtěla by ji vidět plně v rukou státu. „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ,“ stojí v programovém prohlášení vznikající vlády.

Otázku, jak se může strategických rozhodnutí skupiny dotknout změna ve vlastnictví, považuje ČEZ za předčasnou. Generální ředitel skupiny Daniel Beneš však považuje možnost „ne zcela správných rozhodnutí“ jediného akcionáře za jeden z potenciálních mínusů zestátnění.

„Největší nevýhoda samozřejmě může být ta, že jediný akcionář může dělat velmi rychlá rozhodnutí, která se následně mohou ukázat jako ne zcela optimální. Byť si to může dovolit a má na to právo. Ale z pohledu firmy, která je na burze a řídí se pravidly obchodování na kapitálových trzích, je způsob řízení trochu jiný. Ale je to věc názoru a myslím si, že oboje dvoje může fungovat,“ uvedl Beneš.

Stát chce mít ČEZ pod kontrolou mimo jiné kvůli snazším investicím do dalších jaderných a plynových zdrojů. Energetická firma chce v příštích letech proinvestovat přes 400 miliard. Zestátnění by však mohlo podle jeho kritiků tyto investice zmařit a zvýšit zadlužení skupiny.

Zároveň si od tohoto kroku hnutí ANO slibuje vliv na ceny energií v krizových obdobích. Ke snížení cen má ale stát podle Beneše i jiné cesty než státní ČEZ.

Energetický gigant nyní stojí na prahu změn tuzemské energetiky – čeká ho realizace největší zakázky v novodobé historii Česka, směřuje k čistší výrobě z jaderných, plynových a obnovitelných zdrojů, zároveň bude utlumovat a nahrazovat svůj uhelný byznys.

Elektrárny ČEZ nyní zajišťují dvě třetiny tuzemské produkce elektřiny. Mezi další velké hráče v oblasti výroby elektřiny patří například Sev.en Česká energie, EPH či Sokolovská uhelná.

Výroba ČEZ se nyní opírá hlavně o jádro a uhelné zdroje. Role jádra se však bude do budoucna zvyšovat a emisní zdroje naopak mají ustupovat plynu, zeleným zdrojům a jádru. „Cílem je uhlíková neutralita do roku 2040. Ukazuje to i fakt, že při svém vzniku v roce 1992 ČEZ vyráběl 80 procent elektřiny z emisních zdrojů, téměř výhradně z uhlí. Letos poprvé se výroba z emisních zdrojů dostane pod 30 procent,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jádro by do konce dekády mělo pokrýt 68 procent ze 45 TWh elektřiny vyrobených elektrárnami ČEZ. Nejvíce elektřiny ČEZ vyrábí ve svých jaderných zdrojích v Temelíně a v Dukovanech. Loni měly na celkové výrobě elektřiny v Česku více než 40procentní podíl, v rámci zdrojů provozovaných ČEZ se postaraly o 59 procent objemu.

Po roce 2030 však bude jaderných zdrojů přibývat. Ke stávajícím blokům, které se mají postupně odstavovat, přibydou čtyři nové – nejdřív dva v Dukovanech, posléze další dva v Temelíně.

Na dvojici reaktorů v Dukovanech společnost Elektrárna Dukovany II podepsala kontrakt s jihokorejskou společností KHNP v hodnotě 207 miliard korun. Do dvou let musí být rozhodnuto, zda Korejci postaví i nový Temelín. První blok o výkonu 1063 MWh by měl vedle stávajících Dukovan vyrůst v roce 2035.

Přestože lidé z ČEZ s oblibou říkají, že „není malého jádra“, v polovině 30. let by se měly začít budovat i malé modulární reaktory (SMR). První z nich našel své místo v Temelíně a ČEZ na něm bude spolupracovat se společností Rolls Royce SMR. Ta aktuálně finalizuje kontrakt na výstavbu tří modulárních bloků ve Velké Británii, na čemž se ČEZ podílí z pozice akcionáře Rolls Royce SMR.

„Chystáme smlouvy mezi Rolls Royce SMR a ČEZ na výstavbu prvního bloku v České republice, který by měl stát v Temelíně. Jednání probíhají na velmi intenzivní expertní bázi,“ sdělil Beneš.

Zároveň ČEZ připravuje i plynové elektrárny, které budou několik desítek let sloužit jako přechodné zdroje při náhradě za uhlí.

„Projekty máme připravené, ale je potřeba, aby stát velice rychle notifikoval a schválil model kapacitních plateb pro tyto plynové elektrárny. Finální investiční rozhodnutí by se měla učinit tak, aby teplárenské bloky byly hotové těsně po roce 2030 a velké plynové bloky někdy do roku 2033,“ říká Beneš.

V poslední době skupina nakupuje v oblasti plynárenství. Loni v srpnu dokončila převzetí většinového podílu v největší distribuční společnosti GasNet, letos oznámila koupi druhého největšího hráče v této oblasti, společnosti Gas Distribution, kterou přebírá od skupiny E.ON. S výjimkou území Prahy, kde plynovody provozuje Pražská plynárenská, tím získal ČEZ pod křídla většinu trubek v zemi.

Transakce má své důvody. „Jednak zemní plyn ve spojení s biomasou se stane hlavním palivem v českém teplárenství poté, co éra uhlí skončí. Tato transformace od uhlí směrem k plynu již probíhá na mnoha místech České republiky včetně teplárenských lokalit Skupiny ČEZ. Získáváme také důležitá aktiva pro pozdější přechod českého teplárenství na vodík, který je palivem budoucnosti,“ popisuje Kříž.

Jelikož je ČEZ největším distributorem elektřiny v Česku, už má s tímto byznysem bohaté zkušenosti. GasNet i Gas Distribution vnímá jako atraktivní aktiva, která mají do budoucna generovat zisk. „Našim akcionářům touto akvizicí přinášíme jistotu stabilních budoucích zisků a navyšujeme podíl stabilní regulované EBITDA na celkovém provozním zisku,“ říká Kříž.

Sázka na GasNet se ČEZ vyplatila, neboť za loňský rok vykázal čistý zisk čtyři miliardy korun a EBITDA 11 miliard. Jeho tržní podíl tvoří 80 procent.

V plynárenství však nejhodnotnější tuzemskou firmu čekají i další úkoly. „Ještě nás čeká jednání o tom, zda kontrakt na pronájem kapacity LNG terminálu v Eemshavenu prodloužit,“ říká Beneš. Navíc je ve výstavbě LNG terminál v německém Stade, kde má ČEZ rovněž podíl.

I když jednotlivé zdroje budou mít na výrobě různý podíl, ČEZ výstavbu těch nových nevnímá jako souboj technologií. „Budoucí český energetický mix bude potřebovat zastoupení všech zdrojů energie, které známe, a to proto, že bude potřeba, aby byl vyvážený,“ říká Beneš.

ČEZ také musí reagovat nejen na změny v energetice, ale i ve společnosti a jiných oblastech průmyslu. Spotřeba energií má do roku 2050 vzrůst minimálně o 50 procent oproti současnosti.

„V té době už budou současné zdroje dožívat. My jako ČEZ jsme aktivní ve všech částech elektroenergetiky, jsme experti na výrobu z jaderných elektráren, stejně tak z plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. My žádný zdroj neupřednostňujeme,“ dodává Beneš, který firmu vede od roku 2011.

ČEZ zaměstnává přes 30 tisíc lidí. Kromě Česka působí na trzích Německa, Slovenska, Francie, Polska, Rumunska a Turecka. Jeho akcie se obchodují na pražské i varšavské burze.