Článek
Úplné ovládnutí energetické skupiny ČEZ státem bude mít tvrdé dopady na pražskou burzu, ale i státní kasu, která ročně přijde o dividendy do dvaceti miliard korun. „Zestátnění ČEZ je drahý, zbytečný nesmysl. Bude to mít negativní dopad na ČEZ a kapitálový trh,“ upozornil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Podobně se vyjádřil rovněž bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Je to obrovsky nákladné, vyčerpá to ČEZ. O to větší rozpor bude ve státním rozpočtu, který se bude muset rozloučit s dividendami,“ dodal Kalousek.
Stát přijde o tučné dividendy
Ročně se tak rozpočet bude muset obejít bez desítek miliard korun. „Každý rok je to dividenda do dvaceti miliard korun ročně, která několik let nebude,“ vyčíslil Hampl.
Nastupující vláda v čele s hnutím ANO Andreje Babiše totiž počítá s tím, že výkup akcií bude financovat samotný ČEZ. Před volbami naznačil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, že vykoupení třiceti procent akcií ČEZ od menšinových akcionářů přijde na zhruba 250 miliard korun. Potrvá pak asi rok až rok a půl. Pokud by financoval celý výkup ČEZ, tak by to mělo tvrdý dopad na jeho zadlužení a plánované investice.
„Kdyby musel ČEZ vykupovat celých třicet procent, tak by se zadlužení zvýšilo na čtyř- až pětinásobek provozního zisku,“ vypočítal již dříve analytik České spořitelny Petr Bártek. Ke konci pololetí dlužila skupina ČEZ 256,8 miliardy korun.
Podobně se vyjádřil rovněž analytik Capitalinked.com Radim Dohnal: „Z ČEZ by se stala nejvíce zadlužená velká energetika v Evropské unii.“ Šlo by o výši čistého dluhu, kdy se od závazků odečítá hotovost apod.
Kromě zadlužení by měl výkup dramatický dopad na investice. Podle zdroje obeznámeného s děním v ČEZ by se prakticky zastavily. A na výplatu dividend by pak pochopitelně rovněž mnoho nezůstalo.
Otázkou navíc zůstává, zda by mohl ČEZ vykoupit akcionáře zcela. Část vlastníků akcií by je totiž nechtěla prodat a musel by je proto majoritní akcionář, jímž je stát prostřednictvím Ministerstva financí, vytěsnit.
Peníze by tak muselo za nevykoupené akcie platit Ministerstvo financí. A na to by musel stát sehnat peníze, protože by nemělo příliš velký smysl, aby si na to půjčil od ČEZ, který má dražší financování než Česká republika.
Zestátnění ČEZ by navíc tvrdě dopadlo na pražskou burzu, protože akcie firmy jsou nejobchodovanějším titulem. „Slabý kapitálový trh se stane ještě slabším trhem,“ varoval poslanec ODS Jan Skopeček. Ten považuje zestátnění ČEZ rovněž za nesmysl, který nemá vliv na koncovou cenu elektřiny. Tento krok nemůže ovlivnit silovou cenu elektřiny ani podle Hampla.
Výsledná cena elektřiny se skládá z ceny silové elektřiny, což je samotná komodita, a pak z regulované složky, která zahrnuje platby za distribuci, příspěvek na podporované zdroje energie nebo například cenu za systémové služby.
Motivaci pro zestátnění vidí Kalousek ve stoprocentním ovládnutí ČEZ. Podle něj ale stačí veřejnoprávní regulační mechanismy. „Řada politiků v ANO se však domnívá, že musí mít stoprocentní vlastnictví,“ doplnil Kalousek s tím, že zestátnění nedoporučuje.
Kromě kritiky ČEZ se účastníkům diskuse nezdají ani plány nastupující vlády v oblasti veřejných financí. „Vyčnívá tam rozpor mezi disponibilními zdroji na straně jedné a nákladnými sliby na straně druhé,“ komentoval je Kalousek. Podobně se vyjádřil i Skopeček.
Hampl se proto přimlouvá, aby se neměnily změny v důchodovém systému, které zavedla vláda Petra Fialy. Ta například zvýšila odchod do důchodu nad 65 let. Naopak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je pro zastropování odchodu do penze na 65 letech, což je i plán nastupující vlády v čele s ANO, a dřívějším odchodu pro těžké profese.
Bez daní to nepůjde, tvrdí odborový předák
Podle Středuly se musí otevřít debata ohledně daní v Česku. „Jinak se nedostaneme z deficitů (státního rozpočtu), co máme,“ prohlásil Středula.
Deficity navíc nevyřeší ani opětovné zavedení EET, které prosazuje ANO. „Máme objem šedé ekonomiky pod průměrem Evropské unie. Představa, že z toho vybereme desítky miliard korun navíc, je nesmysl,“ kritizoval plány Kalousek.
Podobně se vyjádřil Hampl: „Je absolutní halucinace, že se jen tím pokryjí výdaje.“ Ten ale rovněž zkritizoval „věčné rušení“ opatření, které zavedly předchozí vlády.
Podle Skopečka se navíc bude v čase zmenšovat prostor pro EET s tím, jak rostou bezhotovostní platby. „Lidé platí moderními způsoby, které jsou automaticky zaevidované,“ řekl Skopeček. Naopak podle Středuly je EET nutné, aby poctiví podnikatelé nebyli znevýhodněni oproti nepoctivým.
Pro EET je rovněž prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Skutečně to narovnává podnikatelské prostředí,“ uvedl.
