Přibývá rakoviny střev u mladých lidí. Lékaři to vysvětlují životním stylem

Zapomeňte na to, že obezita sice přispívá k rozvoji nemoci srdce a cév, pokud ale jde o rakovinu, ničemu nevadí. Dlouhé roky se to přitom zdálo jasné. Riziko rakoviny stoupalo čistě s věkem, výjimkou byla třeba spojitost mezi nádory plic a silným kuřáctvím.

To přestává platit a začínají se projevovat dopady toho, jak moc se v uplynulých desetiletích proměnil životní styl. Vliv na celkově stoupající výskyt rakoviny u mladých lidí má sedavý způsob života už od dětství, ultrazpracované potraviny a nedostatek vlákniny. A také alkohol a kouření, které zdaleka nezpůsobují jen nádory jater či plic.

Krom nádorů střev neboli kolorektálního karcinomu výrazně přibylo případů rakoviny prsu u žen pod čtyřicet, nádorů dělohy a vaječníků, slinivky, jater, ledvin, štítné žlázy, a také některých typů rakoviny krve.

Co všechno vede k tomu, že počet pacientů s rakovinou tlustého střeva mezi dvacítkou a padesátkou stoupá o tři procenta ročně? Na první pohled to není vysoké číslo, ale znamená, že v Česku se tuto diagnózu ročně dozví zhruba 600 lidí ve věku, kdy by ji vůbec nečekali.

„Velký dopad má především od 90. let kontinuálně rostoucí obezita. Ta souvisí s rozvojem inzulinové rezistence, chronickým zánětem a hormonální nerovnováhou,“ vysvětluje onkoložka Petra Tesařová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Má na mysli fakt, že tělo obézního člověka produkuje více inzulinu a jemu podobných látek, které přispívají k množení buněk, bohužel včetně těch rakovinových. Tuková tkáň navíc produkuje látky zvané cytokiny, které v těle vyvolávají mírný, ale roky trvající zánět, který poškozuje DNA buněk, a ty se proto méně dokážou bránit zhoubnému bujení.

V tukové tkáni se také tvoří a ukládají některé hormony, zejména estrogen, což rovněž zvyšuje riziko vzniku určitých typů nádorů - a to i u mužů, protože malé množství tohoto hormonu se přirozeně se tvoří i jim. Problém nastává v momentě, kdy ho je v těle víc, než by mělo být.

Podle Tesařové je tělo mladého člověka dnes vystaveno prozánětlivému prostředí mnohem dříve, než tomu bylo u generace jeho rodičů. Rakoviny střev u mladých přibývá nejvíc právě proto, že na vzniku tohoto nádoru se životní styl podepisuje extrémně silně.

Vlivy, které vedou k tomu, že přibývá nádorů střev u lidí v aktivním věku, shrnuje například tato studie publikovaná v renomovaném časopise The Lancet.

Trend je navíc neúprosný, například v USA už pacienti s rakovinou tlustého střeva do padesáti tvoří celou pětinu všech případů. A vývoj v evropských zemích podle všeho ten zámořský s určitým zpožděním kopíruje. V obou případech odráží změnu životního stylu během posledních desetiletí.

Nejde přitom jen o rakovinu střev. „U mladých lidí celkově přibývá zhoubných nádorů diagnostikovaných před padesátým rokem života. Celosvětově stoupl výskyt nádorů u osob mladších 50 let mezi lety 1990 a 2019 přibližně o osmdesát procent. Lidé narození po roce 1980 mají výrazně vyšší riziko některých nádorů,“ říká onkoložka Petra Tesařová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Na rozdíl od minulých generací se ta současná mnohem častěji potýká s obezitou či nadváhou už od dětství. Onkoložka Petra Tesařová vysvětluje, že nádory nemají nikdy jedinou příčinu, ale přispívá k nim mnoho faktorů, jejichž vlivy se po letech nasčítají. Takže, i když je obezita nejvýznamnější a zásadní roli hraje třeba nadměrný příjem v době dospívání, důvodů je více a ne všechny jsou zcela probádané.

Kromě už zmíněné obezity a vysokého kalorického příjmu je to například sedavý způsob života, který nejen usnadňuje přibývání na váze, ale má i přímý vliv na mechaniku pohybu střev. Riziko zvyšuje také narušený přirozený cirkadiánní rytmus, který ničí mobily a surfování na sociálních sítích dlouho do noci.

Svou roli hrají také změny střevního mikrobiomu, kterému krom stravy chudé na vlákninu škodí časné a časté užívání antibiotik. O tom, v jaké kondici střevní mikroflóra celoživotně bude, se přitom rozhoduje už během prvních let života.

Alkohol, jehož spotřeba se drží stále vysoko, přispívá k rozvoji více než deseti druhů rakoviny, protože poškozuje buňky a přispívá k nežádoucí tvorbě hormonů. Kouření škodí nejen plicím, ale zvyšuje i riziko rakoviny trávicí soustavy včetně tlustého střeva, ale také jater, močového měchýře či prsu.

Nezanedbatelné jsou i vlivy životního prostředí, v němž se hromadí chemické látky, pesticidy, mikroplasty a podobně. Na druhou stranu se ale zdá, že dopad na zdraví je v tomto případě menší než u životního stylu.

„Zhoubné nádory mladých lidí jsou často zachyceny později, protože se nepředpokládá, že by důvodem obtíží mladého pacienta byla zrovna rakovina. Onemocnění je přitom zpravidla agresivnější a hůře léčebně ovlivnitelné,“ vysvětluje profesorka Tesařová.

Platí to i o nádorech tlustého střeva. U mladších ročníků se podle ní stává, že příznaky jako například krev ve stolici nebo únavu, podcení jak pacient, tak obvodní lékař.

Příznaky jsou u mladších pacientů někdy poměrně netypické, což rovněž přispívá k tomu, že správná diagnóza zazní později, než by bylo žádoucí. „Je proto třeba sledovat přetrvávající obtíže, jako je dlouhodobá únava, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, zvýšená teplota, noční pocení a bolesti bez jasné příčiny,“ říká onkoložka.

Varující mohou být i zažívací potíže, krev ve stolici, změna rytmu stolice, přetrvávající bolesti břicha nebo anémie. Doporučuje také zajímat se o zdravotní historii rodiny a vědět, jakými typy rakoviny případně blízcí příbuzní trpěli.

Nabízí se samozřejmě otázka, proč se i u mladých lidí neprovádí plošný screening, který v případě rakoviny tlustého střeva zahrnuje test na skryté krvácení ze stolice nebo kolonoskopii. Právě díky nim v posledních letech ubylo mezi lidmi nad 65 let nemocných s nádory střev a konečníku. Preventivní vyšetření dokáže odhalit počínající nádor nebo se při něm odstraní tzv. polypy neboli výrůstky ve střevech, z nichž by se mohla do budoucna vyvinout rakovina.

Pravidelné vyšetření mnohem mladších ročníků by však bylo pro zdravotnictví neúnosně nákladné a nejspíš by nemělo žádoucí efekt. Případů je jednak celkově přece jen málo, a navíc například několikaletý rozestup mezi kolonoskopiemi by nedával smysl, protože nádory u mladších lidí rostou rychleji, než by je vyšetření stihlo zachytit.

Ale i tak se screening mění. Od ledna 2026 se posunula hranice z 50 let na 45. Pojišťovna lidem zaplatí jak každoroční test na krvácení ze stolice, tak jednou za deset let kolonoskopii, která je spolehlivější. Podle onkoložky Tesařové se dokonce uvažuje o dalším snížení věkové hranice pro tento screening. Je možné absolvovat také krevní testy za peníze, ale ty podle odborníků nikdy nemohou nahradit kolonoskopii.

„U mladších lidí, kteří nespadají do screeningových programů a nemají obtíže či pozitivní rodinnou anamnézu, je základem zdravý životní styl a pozorování signálů vlastního těla. Právě zdravá strava, pravidelný pohyb a omezení škodlivin, jako jsou alkohol, cigarety, drogy, jsou nejúčinnější formou prevence,“ uvedla lékařka Kateřina Šédová z organizace Loono, kterou založili mladí lékaři právě na podporu prevence vážných onemocnění.

A i ona zásadně doporučuje vydat se k lékaři s každým možným podezřením na rakovinu. „Bulky v prsu, varleti, krku, podpaží. Nebolestivé zvětšení uzlin trvající více než tři až čtyři týdny je také důvodem k neodkladné návštěvě lékaře. Význam mohou mít i gynekologické příznaky, jako je nepravidelné nebo silné krvácení, krvácení mimo cyklus či krvácení po styku. Je dobré si všímat i kožních změn – například rychle se měnící nebo nepravidelný pigmentový névus či krvácení z kožní léze jsou varovnými známkami melanomu,“ popsala Šédová.

Ve většině případů se naštěstí odhalí jiné důvody než zrovna rakovina. Jak ale lékařka Šédová zdůrazňuje, je potřeba se neutěšovat tím, že člověk je na rakovinu mladý, a nedoufat, že to prostě přejde. Samovyšetřovat se a sledovat možné příznaky by zvláště měli lidé s nádory v rodině či ti, kdo mají chronická zánětlivá onemocnění, jako jsou Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, diabetes, revmatoidní artritida či psoriáza neboli lupénka.