Hlavní obsah

Zdravotnickou krizi ve Španělsku mohly způsobit škrty i privatizace

Foto: Profimedia.cz

Každý den ve 20 hodin děkují Španělé zdravotníkům bojujícím proti epidemii koronaviru.

Reklama

Téměř šest tisíc životů si ve Španělsku vyžádala pandemie nového koronaviru, nakažených je přes 72 tisíc. Tragická čísla vyvolala otázky ohledně stavu španělského zdravotnictví, které v posledních letech zasáhly vládní škrty i vlna privatizace.

Článek

Z konferenčního centra nová nemocnice, z kluziště provizorní márnice. Španělské zdravotnictví řeší krizovou situaci i povoláním lékařů, kteří odešli do penze. Musí jim být ale méně než sedmdesát let. Pomáhají i studenti medicíny, které nemocnice využívají především na administrativní práci a jako posily do call center. Země ale podle kritiků mohla být na krizi mnohem lépe připravena, nebýt v minulosti vládních škrtů a privatizace, informuje deník Politico.eu.

Španělský zdravotní systém je přitom považovaný za jeden z nejmodernějších v Evropě. Španělé mají zdravotní péči zdarma, zdravotnictví je navíc silně decentralizované. Každý ze 17 regionů má sám kontrolu nad svým systémem a do jisté míry i nad jeho financováním.

Španělské výdaje na zdravotnictví se ale evropskému průměru blížily naposledy před finanční krizí. Vše se změnilo v roce 2011 s nástupem konzervativní vlády Mariana Rajoye, který začal s prudkým snižováním státních výdajů. Nejvíce Rajoyova vláda „zkrouhla“ mimo školství právě náklady na zdravotnictví, úsporné programy pokračovaly po celou dobu vládnutí, které skončilo v roce 2018. Výrazné zlepšení nepřinesla ani současná vláda premiéra Pedra Sáncheze.

Investice do zdravotnictví činily ještě v roce 2009 6,8 % hrubého domácího produktu, v posledním vládním rozpočtovém návrhu jsou náklady téměř o procento nižší. Průměrné výdaje na zdravotnictví v EU se přitom pohybují okolo 7,5 procenta HDP. Škrty podle zprávy EU zapříčinily „růst nezaměstnanosti a odliv nově vystudovaných lékařů do zahraničí“.

Úsporná opatření vedla ke snížení počtu lůžek a také k uzavírání pouze dočasných smluv mezi nemocnicemi a lékaři. „Výdaje se sice postupně zvyšují, stále ale nedosahují potřebné výše,“ řekl deníku Politico madridský lékař a šéf španělské pobočky organizace Médecins du Monde José Félix Hoyo. Podle Hoya může za současnou krizi i vlna privatizace za vlády Mariana Rajoye.

K nejrozsáhlejší privatizaci došlo v madridském regionu, aktuálně nejvíce zasažené oblasti koronavirem ve Španělsku. „Privatizace je velkou překážkou v pokusu o jednotnou koordinaci zdravotníků během této epidemie,“ popsal Hoyo serveru Politico.

Aktuálně největším problémem je pro Španělsko nedostatek lůžek intenzivní péče. Těch má země podle studie vědeckého časopisu Intensive Care Medicine z roku 2012 v průměru 9,7 na sto tisíc obyvatel.

Reklama

Související témata:

Doporučované