Hlavní obsah

Ze svíčkové bioplyn. V Česku vznikne stanice na gastroodpad

Brno teď vyváží gastroodpad do bioplynky ve Vyškově. Ta ročně promění v bioplyn asi 11 tisíc tun odpadu. (Video: Eliška Hypšmanová, Jan Kozel, Seznam.cz)

27. 10. 2019 6:30

Brněnské zbytky jídel neskončí v kanálu. Město chce mít vlastní bioplynku. Politici plánují bioplynem pohánět kuka vozy nebo městskou hromadnou dopravu. O projektu jednají se společností pro svoz a likvidaci odpadů SAKO.

Článek

Kam zmizí nedojedené jídlo z brněnských jídelen, restaurací nebo vývařoven? Podle náměstka primátorky pro životní prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) velmi často do kanálu.

Situace je složitá i pro Brňany. Ve městě na většině míst chybějí hnědé popelnice. Nevyužitý biologicky rozložitelný odpad lidé musí vozit do sběrného střediska. A tak ho raději vyhazují do směsného odpadu či pálí na zahradách. To chtějí radní změnit.

„Chceme gastro a bioodpad logicky využít. Plánujeme postavit bioplynovou stanici, kam bychom zbytky svážely,“ uvedl Hladík.

Bioplynových stanic je v Česku přibližně sto. Jednu mají ve zhruba čtyřicet kilometrů vzdáleném Vyškově. Míří sem až jedenáct tisíc tun odpadu ročně. Ze zbytků vyrábí elektřinu. Teplem, které bioplynka vyprodukuje jako vedlejší produkt, vytápí samotnou stanici i budovy v okolí. „Denně vyrobíme zhruba osm a půl tisíce kilowatt elektrické energie,“ upřesnil vedoucí vyškovské bioplynové stanice Petr Bárek.

Odpady se tu likvidují za peníze. Podniky za pronájem jednoho soudku na odpad zaplatí přes tisíc korun. Dříve zbytky skončily u chovatelů hospodářských zvířat, legislativa to ale zakázala. Za porušení hrozí až milionová pokuta od Ministerstva životního prostředí. „Podnikatele k tomu veterinární správa tlačí, firmy nás pak přímo oslovují,“ potvrdil Bárek.

Dovezený biologický odpad je nutné nejprve vytřídit. Nežádoucí je plast, kamení, písek nebo dřevo. Pracovníci stanice mezi gastroodpady v začátcích nacházeli i boty, pánvičky nebo hrnce. „Všechno se zatím třídí ručně, ale v budoucnu chceme pořídit automatickou třídičku,“ řekl Bárek. Kladívkový drtič oddělí veškerou biologickou složku, zůstanou pouze tři procenta plastu nebo jiného materiálu. Podle Bárka ale nenahradí práci člověka. „Drtička by práci jen usnadnila,“ dodal.

V bioplynové stanici mají tři nádrže. V jedné jsou živočišné produkty. Sem míří gastroodpady z restauračních podniků. Do druhé patří zelenina nebo pečivo. Třetí nádrž obsahuje tekuté odpady. Směsi se následně míchají dohromady v takzvaném mixtanku. Týdně se tu zpracuje až 250 tun biologického odpadu.

Jako lidský organismus

Podle Bárka funguje bioplynka jako lidský organismus. „Motoru říkáme srdíčko, žlaby jsou žaludek. Rozklad odpadu probíhá mezi osmatřiceti až dvaačtyřiceti stupni, je to jak u lidského těla,“ říká.

Když je stanice překrmená, přestane plynatit. Vyžaduje také neustálou kontrolu. Zaměstnanci se proto střídají na celodenní pohotovosti.

V současné době se do Vyškova sváží gastroodpady z Valašského Meziříčí, Zlína, Olomouce a dalších měst. Podle Bárka je odpadu pětkrát víc než před dvěma roky. „Jsme na hranici. Žádáme o povolení, aby se tady mohlo likvidovat o dva tisíce tun odpadu navíc,“ upozornil Bárek.

Do místní bioplynky sváží na objednávku zbytky z Brna i společnost pro svoz a likvidaci odpadů SAKO. „Svážíme asi osmdesát zákazníků, je to ale na základě individuálních smluv s restauracemi,“ uvedl mluvčí společnosti Martin Drozd.

S novou bioplynovou stanicí v Brně by společnosti SAKO odpadlo dojíždění. Hledá se ideální místo, kde by budova mohla vzniknout. „Chceme, aby to bylo poblíž města, ale dále od bytové zástavby. Tak, aby to nikomu nesmrdělo,“ řekl náměstek primátorky Hladík. „Máme některá místa vytipovaná, ale musíme zohlednit životní prostředí a jiné aspekty,“ dodal mluvčí SAKO Drozd.

Právě na zápach z bioplynové stanice si občas stěžují obyvatelé Vyškova. „Mírně to zapáchá, chápeme stížnosti, ale není to škodlivé jako kouř ze spalovny. My nechceme nikomu škodit,“ brání se vedoucí stanice Bárek. „Kdyby lidé jedli a neplýtvali potravinami, tak se tohle vůbec nemusí dít,“ připomněl.

Předběžné kalkulace investice do brněnské bioplynové stanice se pohybují okolo sto padesáti milionů korun. Město by chtělo získaným bioplynem pohánět vozový park, kuka vozy nebo autobusy městské hromadné dopravy.

Reklama

Doporučené