Hlavní obsah

Zeman proti Ministerstvu zahraničí. Spor o Gazu se dostal až do zprávy o extremismu

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Izraele řekl, že nevidí v Pásmu Gazy nezávislý stát. Jeho věta se nelíbila Ministerstvu zahraničí.Video: Reuters, Seznam Zprávy

 

Reklama

Prezident Miloš Zeman neuznává Pásmo Gazy jako stát. Jeho citát obsahující toto sdělení se měl objevit ve zprávě o extremismu, kterou vypracovalo Ministerstva vnitra. Postoj prezidenta je v rozporu s oficiální diplomatickou linkou České republiky a Ministerstvo zahraničí se zasadilo o to, aby věta z dokumentu zmizela.

Článek

„Prezident Miloš Zeman uvedl v projevu v izraelském Knesetu, že si přeje přesunutí českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Dále uvedl, že nevnímá Pásmo Gazy jako nezávislý stát, protože považuje Hamás za teroristickou organizaci.“

Tento odstavec se měl objevit v letošní zprávě o extremismu, kterou každoročně připravuje Ministerstvo vnitra. Nakonec zůstala ale jen první věta. Tu druhou nechalo v připomínkovém řízení vyškrtnout Ministerstvo zahraničí. Vychází to z dokumentu vyhodnocujícího dodatky ke zprávě o extremismu, který má Seznam k dispozici.

„Nejsme si jisti, zda text odstavce odpovídá slovům pana prezidenta,“ napsal úřad ministra Tomáše Petříčka (ČSSD) v připomínkách a Ministerstvo vnitra mu vyhovělo.

Obsahově totožnou větu však prezident Miloš Zeman pronesl, a to loni v listopadu při společném vystoupení s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem.

„Popravdě já vůbec nevidím nezávislý stát v Gaze, protože vnímám Hamás jako teroristickou organizaci a ne jako stát,“ řekl Zeman v projevu, jehož přepis je zveřejněný také na oficiálních stránkách Hradu.

Proč Ministerstvo vnitra vyšlo resortu zahraničí vstříc, i když věta z úst prezidenta skutečně zazněla, nechce tiskový odbor upřesnit.

„Ministerstvo vnitra se vyjadřuje pouze k finální podobě dokumentu a nekomentuje průběh připomínkového řízení,“ uvedla pro Seznam Hana Malá z odboru tisku Ministerstva vnitra.

Nahlédnout do jádra sporu dává ale Ministerstvo zahraniči. To sice v připomínkovém řízení uvádělo, že věta by se v dokumentu neměla objevit proto, že ji prezident Zeman takto neformuloval, problémem ale ve skutečnosti je spor mezi Hradem a rezortem zahraničí o Pásmo Gazy.

„ČR považuje Pásmo Gazy za součást Palestinských autonomních území, je to oficiální a dlouhodobá pozice ČR,“ zdůvodňuje v odpovědi pro Seznam mluvčí Ministerstva zahraničí Michal Bucháček, proč úřad nechtěl, aby se věta ve zprávě o extremismu objevila.

Vztah k Palestině je pro českou diplomacii specifickým problémem, přesto uznává její mezinárodní postavení. Česká republika je ale historicky významným spojencem Izraele. Také proto na Valném shromáždění OSN v roce 2012 hlasovalo Česko jako jediná země Evropské unie proti tomu, aby se Palestina stala pozorovatelským státem OSN. Tento status ale i přes nesouhlas České republiky získala a má teď v OSN stejné postavení jako Vatikán. OSN i Evropská unie dlouhodobě prosazují dvoustátní řešení na Blízkém východě.

„Mluvit o Palestině jako o státu, který nemá mezinárodní status, je jak v ostrém rozporu s postojem České republiky, tak většiny mezinárodního společenství,“ komentuje slova prezidenta Zemana odborník na Blízký východ z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Záhora.

Zemanova věta z loňské návštěvy Izraele se měla objevit v té části zprávy o extremismu, která se věnuje nábožensky motivovanému terorismu. Ministerstvo vnitra v ní píše o několika rizicích. Rozebírá případ obviněného bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha, teroristické útoky na české vojáky v Afghánistánu, ale i přání prezidenta Zemana, aby se české velvyslanectví přesunulo z Tel Avivu do Jeruzeléma.

Právě přátelství Česka a Izraele vidí vnitro jako riziko možného teroristického útoku. Varuje před ním také ve Strategii České republiky pro boj proti terorismu.

„V neposlední řadě mohou být potenciálním rizikem vztahy České republiky a státu Izrael a podpora tomuto státu vyjadřovaná na mezinárodní scéně,“ píše odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.

„Vzhledem k tomu, že Česká republika není důležitým hráčem na mezinárodním poli, tak se odvážím tvrdit, že česká podpora Izraele je z velké části Palestinci naprosto nevnímaná. Zvlášť když na straně Izraele stojí nejsilnější stát planety – Spojené státy,“ myslí si Záhora.

Upozorňuje ale na to, že plán na přesun velvyslanectví do Jeruzaléma Palestinci zaznamenali. Opět však ve stínu stejného amerického kroku.

Česká republika otevřela na konci loňského května v Jeruzalémě honorární konzulát a při návštěvě prezidenta Zemana v listopadu také Český dům, který má být prvním krokem v záměru přemístit velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Kromě ambasády a Českého centra v Tel Avivu má Česká republika také honorární konzulát v Ejlatu a honorární generální konzulát v Haifě.

Ministerstvo zahraničí ale zdůražnuje, že všechny kroky České republiky budou v souladu s pozicemi EU i OSN.

Reklama

Doporučované