Hlavní obsah

Zemřel bývalý Havlův kancléř Luboš Dobrovský

Zemřel Luboš Dobrovský.

Reklama

30. 1. 2020 15:36

Někdejší disident, novinář a politik zemřel ve věku nedožitých 88 let. Informovala o tom Knihovna Václava Havla.

Článek

Charismatický řečník, férový chlap, odborník na Rusko, nesmlouvavý kritik současného režimu Vladimira Putina. Uměl být až nepříjemný, tvrdošíjný, i proto se mu přezdívalo dobrman. Během pár vteřin dokázal vzbudit respekt u těch, kteří jej třeba do té chvíle nebrali úplně vážně.

Luboš Dobrovský, novinář, diplomat a překladatel z ruštiny a polštiny, zemřel ve věku 87 let. Informovala o tom Knihovna Václava Havla.

Právě pro prvního polistopadového prezidenta Luboš Dobrovský léta pracoval. Na Hradě jako jeho kancléř. A byla to Havlova přímluva, která jej předtím přivedla do vlády, kam ho přizval Jiří Dienstbier. Dobrovský byl od října 1990 do června 1992 ministrem obrany České a Slovenské Federativní Republiky. V křesle střídal Miroslava Vacka.

„Ve chvíli, kdy se Jiří Dienstbier stal ministrem zahraničí, zvedl jsem ve své kotelně telefon a zeptal se ho, zda by bylo možno využít mé znalosti Polska a polštiny, jelikož jsem tam nějakou dobu studoval na Jagellonské univerzitě a docela s chutí bych tam jel pracovat na velvyslanectví. A Jirka pravil: To jo, proč ne, ale nejprve si to odpracuješ. Přijď okamžitě na ministerstvo,“ zavzpomínal si před časem Dobrovský v Českém rozhlase (externí odkaz zde).

Po vládním angažmá a práci pro Havla se vydal do vytoužených diplomatických služeb. Do roku 2000 byl českým velvyslancem v Ruské federaci. V Moskvě nebyl nováčkem: podíval se tam v letech 1967–1968 jako dopisovatel Československého rozhlasu.

Nikdy se netajil tím, že je vůči Kremlu více než obezřetný. A považuje ho za bezpečnostní hrozbu.

„Mocenské ambice Moskvy jsou dnes stejné, jaké byly v éře carského Ruska i v roce 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy vedená Sovětským svazem vpadla do Československa,“ svěřil se před čtyřmi roky v rozhovoru pro Českou televizi. „Vladimir Putin se sice nějakou dobu přetvařoval, aby vzbudil ve světě dojem, že tomu tak není. Současná situace však dokazuje, že je na místě mít se před Ruskem na pozoru a budovat takovou armádu, která by ho svou silou odradila od jakéhokoli útoku.“

Důkaz měl Dobrovský po ruce. Rusko anektovalo Krym, což Dobrovský až do své smrti pranýřoval prakticky při všech svých veřejných vystoupeních.

Připomeňte si Luboše Dobrovského ve Výzvě Seznam Zpráv z listopadu 2017. Mluvil o Rusku i o tom, jak je v něm podle něj Zeman v bezvýchodné situaci. (Video: Seznam Zprávy)

Luboš Dobrovský se narodil do rodiny s židovskými kořeny. Což se proti němu později pokusila využít StB.

Jak před časem informoval deník Aktuálně.cz (externí odkaz zde), StB považovala lidi židovského původu za nepřátele socialismu. V roce 1971 dokonce tajné složky zahájily akci Pavouk určenou k jejich sledování, na základě kterého byl vytvořen speciální svazek. Tam si poznamenávala původní židovská jména svých cílů.

U Dobrovského šlo o jméno Luboš Hammerschlag. „Je to jméno mého otce, který zahynul v koncentračním táboře,“ komentoval to tehdy pro Aktuálně.cz Luboš Dobrovský. „Když se maminka znovu provdala, přijali jsme jméno nevlastního otce. (…) Nevadí mi, že někdo ví, že jsem Žid, protože jsem byl v této věci vždy otevřený. Ale je to antisemitský prvek a člověk, který se s tím setká, by měl být pobouřen antisemitismem.“

Na praktiky StB nikdy nezapomněl. A nikdy neodpustil. V roce 2018 odmítl převzít z rukou Andreje Babiše cenu Bezpečnostní rady státu. Protože z rukou člověka, který odmítá respektovat soudní rozsudek a potvrzení jeho udavačství z doby, kdy byli jeho přátelé za své názory vězněni, žádnou cenu nechce.

„Můj názor na pana Babiše je trvalý a s cenou nemá nic společného. Jsem pevně přesvědčen, že člověk, který spolupracoval s StB, a to bez ohledu na to, jestli někoho skutečně výrazně poškodil, je nedůvěryhodný, protože se ukázal být mravně oslabeným. Jediné, co v dané chvíli bylo tehdy přijatelné, je odmítnout nabídku spolupráce se Státní bezpečností,“ řekl Radiožurnálu (externí odkaz zde).

Foto: ČTK/Deml Ondřej

Luboš Dobrovský na snímku z října 2017, kdy v Praze spolu s dalšími osobnostmi vydal prohlášení k nadcházejícím volbám do Poslanecké sněmovny. Žádal občany, aby volili oddělení politiky od byznysu.

Luboš Dobrovský studoval vojenské a pak civilní gymnázium v Moravské Třebové, později rusistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tady se seznámil s dalšími intelektuály československé levice, zejména s Jiřím Dienstbierem, svým pozdějším souputníkem z disentu.

Na pár let vstoupil do KSČ, vyhodili ho v roce 1970. Roku 1976 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77.

Aktuální politická situace jej znervózňovala. „Mívám pocit, že ona naděje, již jsme měli a kterou jsme se také pokoušeli vyvolávat a vytvářet ve veřejnosti, se nenaplňuje. Musíme si uvědomit, že nespokojenost s politiky plyne z toho, že jsme si nezvolili ty správné,“ říkal například.

V říjnu 2017 vydal spolu s dalšími osobnostmi z disentu prohlášení občanů k volbám. Psal v něm například: „Nevolme proti systému, který nám přinesl svobodu i blahobyt. Nezpochybňujme instituce českého státu! Volme demokratické politické strany s demokratickou strukturou a s lídry, kteří jsou důvěryhodní! Volme oddělení politiky od byznysu! Volme pluralitu a vyváženost moci, protože jedině tak zajistíme možnost dalšího rozvoje. Proti ukřivděnému, malému a vystrašenému nacionalismu volme sebevědomé, hrdé, sama sebe si vážící češství!“

Kolínský rodák Dobrovský byl držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, který obdržel v roce 2002 z rukou prezidenta Havla, získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky či Cenu Rudolfa Medka.

Dobrovský měl dva syny – Pavla a Jana. Jan Dobrovský je veřejně známou osobností – novináře, byznysmena a filantropa označil časopis Forbes jjako třicátého nejbohatšího Čecha s majetkem kolem 5 miliard korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované