Hlavní obsah

Zemřel profesor Rudolf Zahradník, průkopník české kvantové chemie

Foto: ČTK

Profesor Rudolf Zahradník. Zemřel ve věku 92 let.

Reklama

31. 10. 2020 19:55

První předseda Akademie věd po rozdělení Československa, oblíbený profesor a přítel, mentor kancléřky Angely Merkelové, zemřel ve věku 92 let.

Článek

K chemii ho v dětství přivedly časopisecké návody na neviditelný inkoust a výbušné kuličky, na prahu puberty už měl doma svou malou laboratoř a později svými objevy zásadně ovlivnil podobu kvantové chemie v Česku…

Tak ve svém laudatiu k 90. narozeninám vzdávala Rudolfu Zahradníkovi před dvěma lety hold Akademie věd ČR, jejímž prvním předsedou po rozdělení Československa uznávaný profesor byl. Nyní na svém webu akademici oznámili, že Rudolf Zahradník zemřel. Bylo mu 92 let.

„Profesor Zahradník byl nejen výraznou vědeckou osobností, ale byl to také velmi milý a šarmantní člověk. Jeho noblesa, vtip a vždy dobrá nálada nám budou chybět,“ uvedla současná předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Pan profesor Rudolf Zahradník byl navíc velmi důležitou osobou, která pro nově se ustavující Akademii věd ČR udělala tolik, co nikdo jiný,“ dodává.

Foto: Zdeněk Rerych, Akademie věd ČR

Akademie věd zveřejnila fotografii pořízenou při oslavě 90. narozenin prof. Rudolfa Zahradníka před dvěma lety.

Rudolf Zahradník vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od počátku šedesátých let 20. století působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského, ve kterém později vedl oceňovanou badatelskou skupinu.

Zabýval se teoretickou kvantovou chemií, konkrétně teorií molekulových orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulovými interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií reaktivity a podobně.

„Dnes čistá fyzika, čistá chemie nebo botanika neexistuje,“ popsal svůj pohled v bilančním rozhovoru pro MF Dnes. „Samozřejmě někde bude jedno dominovat nad druhým, ale jinak jsou to integrované přírodní vědy. Samotné disciplíny nemají šanci. A myslím, že integrace bude postupovat. Bylo by nádherné, kdybychom měli jednotnou přírodovědu.“

Rudolf Zahradník byl autorem více než 300 odborných článků a desítky odborných knih.

„Rudolf byl světově oceňovaným teoretickým chemikem a skutečným gentlemanem s obrovským charizmatem. Bylo nesmírně potěšující s ním pracovat,“ sdělil v tiskové zprávě Zdeněk Havlas, místopředseda AV ČR a někdejší ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Jeho hlavní vliv na mou vědeckou kariéru je nesporný, od role školitele až po roli kolegy. Nikdy se jeho vliv neomezoval jen na stránku odbornou, ale vždy to doprovázel filozofickým a kulturním nadhledem. To z něj dělalo renesanční bytost, kterou jsme tak milovali.“

Jednu dobu – na sklonku 70. let – vedl profesor Zahradník vědeckou skupinu, ve které působila současná německá kancléřka Angela Merkelová. Ta jej považovala za svého mentora. Měli i společné publikace, týkající se například výpočtu solvatačních energií. I při svých pozdějších návštěvách Prahy ráda docházela do holešovického bytu manželů Zahradníkových, kde se zúčastňovala politických i vědeckých diskuzí. Zahradník na Merkelovou vzpomínal jako na pilnou a nadanou studentku, která se od té doby vůbec nezměnila.

„Byla dobrá, to vždycky říkal můj muž, že je dobrá vědkyně. Chytrá a logicky myslící. Všichni ji měli moc rádi, dobře sem zapadla,“ popsala jejich vztah před dvěma lety Zahradníkova manželka Milena pro server Aktuálně.cz. „Je to naše dlouholetá kamarádka, dříve studentka mého muže,“ vysvětluje. „Vídáme se, kdykoliv je to možné. To víte, ona je hrozně je zaměstnaná.“

V čele Akademie věd ČR stanul v únoru 1993 a v této funkci působil až do roku 2001. Byl rovněž zakládajícím členem a v letech 1994–1997 předsedou Učené společnosti ČR.

Jako předseda Akademie věd čelil snahám o likvidaci této instituce, což vedlo k rozsáhlé redukci jejích pracovišť. Urputně bojoval za budoucnost české vědy, věnoval se její popularizaci a mimochodem – hojně kritizoval přístup českých médií k vědecké práci či problémy ve školství.

„Povznesení a rozšíření vysokých škol vyžaduje využívat znalostí a způsobilostí mladých, kteří se po několikaletém tréninku vracejí ze světa často velmi dobře připraveni na badatelství a učitelství,“ řekl sám v roce 2001 na zasedání akademického sněmu.

Na co za dobu svého předsedování vzpomínal Rudolf Zahradník nejraději? „Na neuvěřitelnou partu Akademické rady, kdy jsem za těch osm let pouze jednou udeřil do opěradla u židle. Panovala ochota, vlídnost a profesionalita, mnozí kolegové dokázali pokračovat v badatelství, přestože tíže, kterou nesli na bedrech, byla veliká. A také na moje cesty po ústavech – některé jsem navštívil třeba desetkrát, jiné třikrát. Je krásné vidět vše přímo na místě, tak to má být.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované