Hlavní obsah

Zpětné uplatnění ztráty? Chyba. Vytáhne z Česka zisky a zatopí obcím

Foto: Profimedia.cz

Švejnar: Loss carryback by byl pro obce další těžkou ranou, musely by omezovat nebo zastavovat některé služby.

3. 6. 9:00

Levná a účinná pomoc pro firmy, nebo velký dárek korporátům? Politici a ekonomové se přou o zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty nazývaného loss carryback.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Podle ekonomického poradního týmu, který radí krizovému štábu, je opatření drahé, neefektivní a s velkým dopadem na rozpočty obcí. V čele týmu je profesor Jan Švejnar, ekonom působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a v CERGE-EI v Praze, který byl hostem pořadu Výzva.

Pojďme si na úvod vlastně vysvětlit, co zpětné zavedení daňové ztráty v praxi znamená, jak to funguje?

V praxi to znamená, že firmy by si mohly odepsat daně, které zaplatily v letech 2018 a 2019 z vnějších daní v tomto roce, takže by dostaly vlastně peníze zpět ze zisků, které měly v roce 2018 a 2019.

A proč si myslíte, že by takové opatření spíše uškodilo, než pomohlo v té současné situaci?

Ten problém je, že to opatření má velký zásah do státního i obecních rozpočtů. A přitom nemá dostatečně silné ekonomické odůvodnění, je poměrně drahé a jsou zde jiné efektivnější a vhodnější opatření, která je možno uvést nebo dále podporovat.

A kdo by podle vás na tom opatření nejvíc tratil?

Tak nejvíce by tratil státní rozpočet, protože je to velmi nákladné, a potom jsou to též rozpočty obcí, měst a krajů, protože by se jim snížil příjem v rámci rozpočtového určení daní.

Vy jste vládě radili, aby zpětné zavedení daňové ztráty nezaváděla, ta to ale přesto na svém zasedání kabinetu nedávno udělala. Jak silný hlas tedy jako poradní orgán máte?

Já si myslím, že máme hlas, ale samozřejmě všechny poradní orgány jsou pouze poradní. Vláda a potažmo Parlament mají zodpovědnost za to, jaká hospodářská politika se uskuteční. Čili my jsme udělali analýzu, my jsme ji velice dobře připravili a potom už je to samozřejmě na vládě a Parlamentu, jestli ji uskuteční, nebo ne.

Takové opatření ale zavedly státy jako Německo nebo Francie, proč by to nemohlo zkusit Česko?

V některých zemích to zavedeno vůbec není z důvodu, které uvádíme. A v zemích jako Německo a Francie, kde je to zavedeno, tak tam je limit. U nich je to limit jeden milion euro pro poměrně velký rozpočet. My, když jsme to propočítali, tak u nás by to odpovídalo limitu, řekněme, 10 milionů korun. Takže navrhujeme, aby se to nezavádělo, ale kdyby se to mělo přece zavést, tak aby zde byl limit. A navrhli jsme těch 10 milionů.

Ministryně financí Alena Schillerová právě na základě vaší kritiky, ale také kritiky opozice ten nástroj opatřila stropem ne 10 milionů, ale 30 milionů korun, aby zneužití zabránila. To je tedy podle vás nepřijatelné?

Já myslím, že je to samozřejmě politicky přijatelné ve smyslu, že pak se vláda a opozice dohodly. Je to dobré, že je tam zastropování, že to není bez limitu, ale je to poněkud vyšší, než si myslíme, že by bylo pro naši republiku žádoucí.

Takže byste trvali pořád na tom limitu 10 milionů?

My si myslíme, že opravdu by bylo mnohem efektivnější peníze použít jinde. A z toho důvodu si myslíme, že jakmile se to zavede, tak ale udělat limit 10 milionů. Ale chápeme, že z politického hlediska to někdy není možné a že se prostě našel jiný způsob a aspoň tedy těch 30 milionů. Je dobré, že to zastropování existuje.

Výhody pro velké firmy, ztráty pro Česko

Vy jste k tomu nástroji napsal: „Je to ekonomicky neefektivní. Selektivně podpoří velké firmy, oddálí potřebné firemní restrukturalizace a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do České republiky.“ To není moc dobré hodnocení, co považujete tedy z tohoto výčtu za největší riziko?

Všechna ta rizika jsou spolu spojená. Selektivní podpoření velkých firem plyne z toho, že v minulosti zisky byly koncentrovány mezi největší korporace, takže ty mohou čerpat tyto výhody z loss carrybacku disproporčně více než střední firmy a menší firmy, které mají menší zisky. A tudíž vlastně ta výhoda je pro velké firmy, které mají menší aktuální problémy s likviditou. Takže se jim moc nepomůže. To je jeden z problémů. Další samozřejmě je to, že to motivuje nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do České republiky, protože mohou dělat tzv. transfer pricing nebo mispricing, kde zvyšují ceny mezinárodně placených plateb v rámci korporace do zahraničí. Neříkáme, že to korporace jasně dělají, ale motivuje je to k tomu. A potom je zde zcela legitimní přesun ziskových aktivit, které by mohly být u nás, ale výroba a služby jsou přesunuty do zahraničí a tím se dá vykázat ztráta ekonomické aktivity v České republice. A ta se právě potom může odepsat. Takže ten výsledek vlastně motivuje firmy podvázat ekonomický rozvoj v České republice, což je nešťastné.

To znamená, že své zisky by si firmy převáděly do zahraničí, ztráty by vykazovaly v Česku?

Přesně tak, protože najednou by měly mnohem menší výrobu, mnohem menší výslužby v České republice, byl by to pro ně propad.

K tomu ale ministryně financí Alena Schillerová v Lidových novinách řekla, budu citovat: „Návrh je koncipován tak, že pomáhá jen subjektům platícím daně v Česku, obsahuje navíc explicitní formuli proti zneužití, která zabraňuje účelovým fúzím. Je tedy vyloučeno, že by nadnárodní korporace kompenzovala svou ztrátu vzniklou v zahraničí prostřednictvím kladného základu daně, který vznikne u nás, k obavám není důvod.“ Není už tedy po tomto vysvětlení k obavám důvod?

Ne, tam se jedná o jiné věci. Nemluvíme o fúzích, mluvíme o tom, že u korporací, které platí mnoho služeb mezi sebou, mezi svými dceřinými společnostmi všeobecně, tak tam není vždy možné je postihnout tím, že vidíme přesně, jestli ta cenová relace je správná, to je první věc. Druhá je, že když opravdu přesunou ziskové aktivity do zahraničí, tak je to ztráta České republice a nemusí to být pomocí fúze. To je čistě přesun určité aktivity, že některé věci, které se vyrábí u nás, se začnou vyrábět jinde, u nás lidé ztratí práci a není zde vykázaná ekonomická aktivita, je to vlastně ztráta v rámci společnosti v naší republice.

Podle vás na opatření dosáhnou jen velké firmy, přitom menší a střední podniky vytváří dle vaší zprávy až 85 procent pracovních míst na trhu. To znamená, že loss carryback ani firmy k udržení zaměstnance nemotivuje? Že tímto nástrojem napumpujeme peníze do firem, ale je nám jedno, koho zaměstnávají a jestli své zaměstnance udrží?

Přesně tak. Nemotivuje to firmy k udržení zaměstnanosti. Takže programy, které máme, jako Antivirus a COVID, jež podporují udržení zaměstnanosti a dodávají likviditu firmám, jsou efektivnější a řádově s vyšší zátěží pro státní rozpočet na korunu poskytnuté likvidity, například u toho koronaviru. Bylo by mnohem lepší dále pokračovat v Antiviru formou podporující udržení zaměstnanosti, s COVID III, COVID Plus než dávat peníze na loss carryback.

Osekané rozpočty krajů a obcí

Proti opatření loss carryback protestují také starostové obcí. Podle vašeho odhadu by propad daňových příjmů v letošním roce mohl být až 30 miliard korun, kde by se to podle vás nejvíce projevilo, co by musely obce osekat jako první?

Samozřejmě, to je v každé obci jiné. My se to snažíme vyčíslit, máme jenom odhady, protože nevíme přesně, jak se to bude uskutečňovat, ale je pravda, že ta předpokládaná ztráta 30 miliard znamená ztrátu 7 miliard v rozpočtu obcí, necelých 7 miliard v rozpočtu krajů, takže to je podstatné. A samozřejmě je to navíc ke všem ostatním ztrátám, které během této koronavirové situace obce a kraje mají, takže si myslíme, že to opravdu poškodí obce. A nesmíme zapomínat na to, že většina investičních aktivit se opravdu děje na úrovni obcí, měst a krajů. Takže je to negativní efekt na českou ekonomiku.

Kdybychom se podívali, co by to konkrétně znamenalo pro obyvatele těchto obcí, na čem by obce podle vás a kraje začaly šetřit jako první? Byly by to školy, sociální služby nebo dopravní infrastruktura?

Samozřejmě všechny tyto věci jsou na pořadu dne a záleží na tom, na co která obec nebo město nebo kraj dávají prioritu, kde už mají investice, které mohou zpomalit, které mohou zastavit. Ale rozhodně by to mělo negativní dopad na všechny tyto oblasti, jež jmenujete.

Alena Schillerová k tomu pro Lidové noviny řekla, že o rozpočty obcí a krajů nemá obavy s tím, že tam jde o pouze o posun v čase z hlediska rozpočtu, tak to podle vás nelze brát?

Záleží na tom, jak by se uzpůsobilo rozmístění příjmů a daní v budoucnu, to zatím není jasné, že by se to nějak podstatně měnilo. Ale ten negativní efekt, o kterém mluvíme, by byl okamžitý. Čili ten dopad by byl navíc ke všem ostatním dopadům, které již nyní vidíme na úrovni jak celostátní, tak na úrovni obcí i měst a krajů.

Mohlo by obcím i pomoct to, co slibuje nově Alena Schillerová a také premiér Andrej Babiš, a to jsou bohaté dotace, zvýhodněné půjčky od státu nebo třeba 2 miliardy ve prospěch dopravní infrastruktury? Mohlo by jim to vynahradit právě tyto ztráty?

Já myslím, že to všechno je dobré a je dobré se tím směrem ubírat a mělo by to být navíc. V této chvíli si musíme uvědomit, že celá ekonomika a nejenom naše, ale i ekonomika evropská, celosvětová je ve velkém šoku a dochází k mnohem menším investicím, k mnohem menší spotřebě, bude narůstat nezaměstnanost. Mnoho lidí už nyní je podzaměstnáno ve smyslu, že jsou udržování v zaměstnanosti, ale de facto jsou velice málo produktivní. Takže všechny tyto věci, které jste jmenovala, co by vláda dělala, to by vláda měla dělat, ale je to něco navíc ke všemu ostatnímu, aby stimulovala ekonomiku. My ji potřebujeme nyní dostat do vyšších obrátek, abychom se vrátili zpátky tam, kde jsme byli. A k tomu bude potřeba výdajů ze státního rozpočtu, který bude nad všechno ostatní.

Vy jste také u toho opatření kritizovali, že mu nepředcházela dostatečná analýza hodnocení dopadů regulace. Nedá se ale pochopit, že se vláda taková opatření snaží přijmout co nejrychleji, protože prostě krize nepočká?

Ano, chápeme to. Samozřejmě to je jeden z důvodů, proč jsme tu analýzu vypracovali a snažili jsme se dodat informace a analytické informace, které jsou potřebné. Ale jestliže by došlo k takovému kroku, který má tak velký dopad na státní rozpočet, a jak říkáme, jsou zde jiné vhodnější, méně nákladné programy, které se dají použít, tak tam navrhujeme, aby tento velmi nákladný program byl dostatečně projednán a prozkoumán.

Jak roztočit ekonomiku?

Co byste tedy vládě doporučil, co by měla teď dělat? Pokračovat v těch programech Antivirus a COVID?

Ano, já si myslím, že okamžitě pokračovat v těchto programech, jsou dobré, fungují, jsou dopracovány tak, že opravdu nyní postihují většinu jak obyvatel, tak výrobců. No a potom se zaměřit samozřejmě na střednědobá opatření, jak z této krize vyjdeme, abychom byli co nejefektivnější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou. A na to se právě zaměřujeme nyní v rámci analytických skupin, jako je ekonomický poradní tým. To vše pak přechází do NERVu, Národní ekonomické rady vlády, takže další opatření a návrhy by měly vycházet z této instituce.

Na závěr, kdybychom měli udělat obecnější predikci, jak se česká ekonomika změní, jak ji koronavirus promění?

Samozřejmě bude to ekonomika, která vychází ze slabší báze, takže je potřeba ji dostatečně stimulovat, aby se dostala opět do silných, velkých obrátek. A tam bych rád upozornil na to, že máme mnohem větší manévrovací prostor jako republika, než mají jiné země, protože naše zadlužení vůči hrubému domácímu produktu, vůči tomu, co vyrábíme, je poměrně nízké, necelých 30 procent, 29 procent. V sousedních zemích jako Německo je to přes 60 procent, Itálie dokonce přes 135 procent. Čili opravdu si můžeme dovolit ekonomiku stimulovat tak, abychom šli rychle kupředu. A v tom střednědobém horizontu musíme opravdu vsadit na vysoce kvalitní vzdělání, vědu, výzkum, digitalizaci ekonomiky, rozšířit infrastrukturu, která je ve špatném stavu, takže je zde řada oblastí, kde opravdu, když budeme chytře investovat, tak bychom měli republiku posunout rychle dopředu, co se týče výkonnosti a samozřejmě životního standardu.

Vidíte tady snahu chytře investovat?

Vidím, že je zde diskuse, přípravné kroky, takže doufám, že k tomu dojde. A je ale otázka, aby k tomu došlo rychle a razantně.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené